Lodní průmysl pokračuje v masivních investicích do dekarbonizace navzdory ročnímu odkladu rozhodnutí o poplatku ve výši 380 USD za metrickou tunu, který prosadily USA a Saúdská Arábie.
Analýza objednávek nových plavidel s dodáním do roku 2028 potvrzuje dominanci lodí s duálním pohonem schopných využívat alternativní paliva namísto tradičních ropných produktů.
Většina klíčových hráčů zachovává dlouhodobý investiční horizont v délce 30 let s cílem dosáhnout čistých nulových emisí stanovených Mezinárodní námořní organizací (IMO) k roku 2050.
Sektor lodní dopravy, který je zodpovědný za téměř 3 % celosvětových emisí skleníkových plynů, se odmítá odklonit od zelených strategií i přes legislativní nejistotu.
Klíčoví hráči v globálním lodním průmyslu se nenechávají odradit postojem administrativy Donalda Trumpa k zavedení globální ceny uhlíku a pokračují v masivních investicích do snižování emisí. Podle údajů a vyjádření zástupců společností směřují do ekologizace sektoru miliardy dolarů, a to i přes nedávné diplomatické kroky, které měly za cíl tyto snahy zpomalit.
Zatímco Evropa, Brazílie a řada dalších zemí tlačí na transformaci sektoru, který je zodpovědný za téměř 3 % světových emisí skleníkových plynů, geopolitická situace zůstává složitá. V říjnu se Spojeným státům a Saúdské Arábii, dvěma největším producentům komodity ropa , podařilo úspěšně prosadit roční odklad rozhodnutí o návrhu Mezinárodní námořní organizace (IMO). Tento návrh počítal se zavedením poplatku ve výši 380 dolarů za metrickou tunu.
Reakce trhu a dlouhodobá strategie
Ačkoliv někteří analytici a pozorovatelé trhu zpočátku varovali, že absence jasného globálního rámce by mohla zkomplikovat plánování firem a vést k pozastavení zelených investic, průzkum mezi klíčovými aktéry ukazuje opak. Z rozhovorů s 15 lodními společnostmi, přístavy a dodavateli námořních technologií vyplynulo, že 10 z nich nadále podporuje nastavený kurz. Argumentují především regionálními regulacemi, dlouhými dodacími lhůtami investic a očekáváním pokračujícího trendu dekarbonizace.
Hakan Agnevall, generální ředitel společnosti Wartsila, která je významným výrobcem lodních motorů, uvedl, že roční odklad stanovení ceny uhlíku zákazníky pravděpodobně nerozhodí. Důvodem je především fakt, že v tomto odvětví se pracuje s investičním horizontem 30 let, během kterého se regulační prostředí nepochybně změní.
Většina z téměř 50 000 komerčních lodí, které jsou dnes v globálním provozu, stále využívá topný olej nebo plynový olej. Členské státy IMO však v roce 2023 jednomyslně stanovily cíl dosáhnout čistých nulových emisí kolem roku 2050. V reakci na to firmy začaly objednávat lodě s duálním pohonem, které mohou využívat jak tradiční paliva, tak ekologičtější alternativy, jako je zkapalněný zemní plyn, metanol či čpavek.
Analýza údajů o dodávkách plavidel do roku 2028 potvrzuje, že v novém loďařství dominují právě stroje schopné provozu na alternativní paliva. Výjimkou je společnost Pacific Basin, velký vlastník lodí pro přepravu suchého nákladu, která se rozhodla zakoupit čtyři nová plavidla poháněná pouze ropnými palivy s odkazem na odklad cenových regulací IMO. Tento krok je však v rámci celého odvětví spíše ojedinělý a na rozdíl od jiných sektorů, které své zelené ambice tlumí, námořní průmysl zatím svůj směr nemění.
Klíčové body
Lodní průmysl pokračuje v masivních investicích do dekarbonizace navzdory ročnímu odkladu rozhodnutí o poplatku ve výši 380 USD za metrickou tunu, který prosadily USA a Saúdská Arábie.
Analýza objednávek nových plavidel s dodáním do roku 2028 potvrzuje dominanci lodí s duálním pohonem schopných využívat alternativní paliva namísto tradičních ropných produktů.
Většina klíčových hráčů zachovává dlouhodobý investiční horizont v délce 30 let s cílem dosáhnout čistých nulových emisí stanovených Mezinárodní námořní organizací k roku 2050.
Sektor lodní dopravy, který je zodpovědný za téměř 3 % celosvětových emisí skleníkových plynů, se odmítá odklonit od zelených strategií i přes legislativní nejistotu.
Klíčoví hráči v globálním lodním průmyslu se nenechávají odradit postojem administrativy Donalda Trumpa k zavedení globální ceny uhlíku a pokračují v masivních investicích do snižování emisí. Podle údajů a vyjádření zástupců společností směřují do ekologizace sektoru miliardy dolarů, a to i přes nedávné diplomatické kroky, které měly za cíl tyto snahy zpomalit.
Zatímco Evropa, Brazílie a řada dalších zemí tlačí na transformaci sektoru, který je zodpovědný za téměř 3 % světových emisí skleníkových plynů, geopolitická situace zůstává složitá. V říjnu se Spojeným státům a Saúdské Arábii, dvěma největším producentům komodity ropa , podařilo úspěšně prosadit roční odklad rozhodnutí o návrhu Mezinárodní námořní organizace . Tento návrh počítal se zavedením poplatku ve výši 380 dolarů za metrickou tunu.
Reakce trhu a dlouhodobá strategie
Ačkoliv někteří analytici a pozorovatelé trhu zpočátku varovali, že absence jasného globálního rámce by mohla zkomplikovat plánování firem a vést k pozastavení zelených investic, průzkum mezi klíčovými aktéry ukazuje opak. Z rozhovorů s 15 lodními společnostmi, přístavy a dodavateli námořních technologií vyplynulo, že 10 z nich nadále podporuje nastavený kurz. Argumentují především regionálními regulacemi, dlouhými dodacími lhůtami investic a očekáváním pokračujícího trendu dekarbonizace.
Hakan Agnevall, generální ředitel společnosti Wartsila, která je významným výrobcem lodních motorů, uvedl, že roční odklad stanovení ceny uhlíku zákazníky pravděpodobně nerozhodí. Důvodem je především fakt, že v tomto odvětví se pracuje s investičním horizontem 30 let, během kterého se regulační prostředí nepochybně změní.
Chcete využít této příležitosti?Dominance alternativních paliv v objednávkách
Většina z téměř 50 000 komerčních lodí, které jsou dnes v globálním provozu, stále využívá topný olej nebo plynový olej. Členské státy IMO však v roce 2023 jednomyslně stanovily cíl dosáhnout čistých nulových emisí kolem roku 2050. V reakci na to firmy začaly objednávat lodě s duálním pohonem, které mohou využívat jak tradiční paliva, tak ekologičtější alternativy, jako je zkapalněný zemní plyn, metanol či čpavek.
Analýza údajů o dodávkách plavidel do roku 2028 potvrzuje, že v novém loďařství dominují právě stroje schopné provozu na alternativní paliva. Výjimkou je společnost Pacific Basin, velký vlastník lodí pro přepravu suchého nákladu, která se rozhodla zakoupit čtyři nová plavidla poháněná pouze ropnými palivy s odkazem na odklad cenových regulací IMO. Tento krok je však v rámci celého odvětví spíše ojedinělý a na rozdíl od jiných sektorů, které své zelené ambice tlumí, námořní průmysl zatím svůj směr nemění.
Klíčové body
Lodní průmysl pokračuje v masivních investicích do dekarbonizace navzdory ročnímu odkladu rozhodnutí o poplatku ve výši 380 USD za metrickou tunu, který prosadily USA a Saúdská Arábie.
Analýza objednávek nových plavidel s dodáním do roku 2028 potvrzuje dominanci lodí s duálním pohonem schopných využívat alternativní paliva namísto tradičních ropných produktů.
Většina klíčových hráčů zachovává dlouhodobý investiční horizont v délce 30 let s cílem dosáhnout čistých nulových emisí stanovených Mezinárodní námořní organizací (IMO) k roku 2050.
Sektor lodní dopravy, který je zodpovědný za téměř 3 % celosvětových emisí skleníkových plynů, se odmítá odklonit od zelených strategií i přes legislativní nejistotu.
Klíčoví hráči v globálním lodním průmyslu se nenechávají odradit postojem administrativy Donalda Trumpa k zavedení globální ceny uhlíku a pokračují v masivních investicích do snižování emisí. Podle údajů a vyjádření zástupců společností směřují do ekologizace sektoru miliardy dolarů, a to i přes nedávné diplomatické kroky, které měly za cíl tyto snahy zpomalit. Zatímco Evropa, Brazílie a řada dalších zemí tlačí na transformaci sektoru, který je zodpovědný za téměř 3 % světových emisí skleníkových plynů, geopolitická situace zůstává složitá. V říjnu se Spojeným státům a Saúdské Arábii, dvěma největším producentům komodity ropa , podařilo úspěšně prosadit roční odklad rozhodnutí o návrhu Mezinárodní námořní organizace (IMO). Tento návrh počítal se zavedením poplatku ve výši 380 dolarů za metrickou tunu. Reakce trhu a dlouhodobá strategie Ačkoliv někteří analytici a pozorovatelé trhu zpočátku varovali, že absence jasného globálního rámce by mohla zkomplikovat plánování firem a vést k pozastavení zelených investic, průzkum mezi klíčovými aktéry ukazuje opak. Z rozhovorů s 15 lodními společnostmi, přístavy a dodavateli námořních technologií vyplynulo, že 10 z nich nadále podporuje nastavený kurz. Argumentují především regionálními regulacemi, dlouhými dodacími lhůtami investic a očekáváním pokračujícího trendu dekarbonizace.
Hakan Agnevall, generální ředitel společnosti Wartsila, která je významným výrobcem lodních motorů, uvedl, že roční odklad stanovení ceny uhlíku zákazníky pravděpodobně nerozhodí. Důvodem je především fakt, že v tomto odvětví se pracuje s investičním horizontem 30 let, během kterého se regulační prostředí nepochybně změní. Dominance alternativních paliv v objednávkách Většina z téměř 50 000 komerčních lodí, které jsou dnes v globálním provozu, stále využívá topný olej nebo plynový olej. Členské státy IMO však v roce 2023 jednomyslně stanovily cíl dosáhnout čistých nulových emisí kolem roku 2050. V reakci na to firmy začaly objednávat lodě s duálním pohonem, které mohou využívat jak tradiční paliva, tak ekologičtější alternativy, jako je zkapalněný zemní plyn, metanol či čpavek. Analýza údajů o dodávkách plavidel do roku 2028 potvrzuje, že v novém loďařství dominují právě stroje schopné provozu na alternativní paliva. Výjimkou je společnost Pacific Basin, velký vlastník lodí pro přepravu suchého nákladu, která se rozhodla zakoupit čtyři nová plavidla poháněná pouze ropnými palivy s odkazem na odklad cenových regulací IMO. Tento krok je však v rámci celého odvětví spíše ojedinělý a na rozdíl od jiných sektorů, které své zelené ambice tlumí, námořní průmysl zatím svůj směr nemění.
