CBP od úterý zastavuje výběr cel uložených podle IEEPA po verdiktu Nejvyššího soudu
Nejvyšší soud poměrem 6:3 rozhodl, že plošná cla Donalda Trumpa jsou nezákonná
Trump okamžitě zavedl nové globální clo 15 % s využitím alternativní sekce 122 zákona z roku 1974
Hrozící refundace neprávem vybraných cel mohou americký rozpočet stát více než 100 miliard dolarů
Americký úřad pro clo a ochranu hranic (CBP) v pondělí oznámil, že s platností od úterních 05:01 SEČ zastavuje veškerý výběr cel uvalených na základě zákona o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA). Agentura již informovala přepravce prostřednictvím své informační služby pro nákladní systémy, že deaktivuje veškeré celní kódy spojené s příkazy prezidenta Donalda Trumpa, které byly shledány nezákonnými.
Tento krok je přímým důsledkem přelomového verdiktu Nejvyššího soudu USA, který v poměru 6:3 rozhodl, že prezidentova plošná cla postrádají zákonný podklad. Soudní rozhodnutí pod vedením předsedy Johna Robertse jasně konstatuje, že zákon IEEPA z roku 1977 nedává hlavě státu pravomoc k jednostrannému uvalování cel. Pro administrativu jde o drtivou porážku, neboť tento právní pilíř tvořil samotné centrum obchodního programu Trumpova druhého funkčního období.
Zdroj: Shutterstock
Trumpova odveta: Z 10 na 15 procent za 24 hodin
Reakce Bílého domu na sebe nenechala dlouho čekat a nesla se v duchu ostré konfrontace. Prezident Trump v první reakci označil soudce, kteří hlasovali proti jeho celnímu programu, za „ostudu národa“. Místo aby se podřídil duchu rozhodnutí, okamžitě aktivoval alternativní právní nástroj – sekci 122 zákona o obchodu z roku 1974. Tato norma umožňuje prezidentovi zavést cla ve výši až 15 % na dobu 150 dní k řešení deficitů obchodní bilance, aniž by k tomu v tomto časovém okně potřeboval souhlas Kongresu.
Dynamika víkendových událostí byla pro pozorovatele zvenčí až neuvěřitelná. V pozdních pátečních hodinách Trump podepsal exekutivní příkaz zavádějící 10% „globální clo“. O necelých čtyřiadvacet hodin později, v sobotu, však prostřednictvím sociálních sítí oznámil zvýšení této sazby na maximálně povolených 15 %. Podle prezidentových slov jde o odvetu vůči zemím, které USA po desetiletí „okrádaly“, a zdůraznil, že tato nová právní cesta je již „právně otestována“.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu však neřeší pouze budoucí toky zboží, ale otevírá i mimořádně citlivou otázku zpětného vracení již vybraných peněz. Právní experti naznačují, že dovozci by mohli mít nárok na vrácení částek přesahujících v souhrnu 100 miliard dolarů, které stát vybral v rámci cel nyní prohlášených za ilegální. Tento fiskální otřes přichází v době, kdy se administrativa snaží bojovat s krizí cenové dostupnosti a připravuje se na nadcházející volby v polovině funkčního období.
Zrušení předchozích cel a okamžité zavedení nových vyvolává na trhu extrémní nejistotu. Pro firmy a spotřebitele to znamená nutnost bleskově se adaptovat na nové sazby, zatímco inflační tlaky zůstávají nadále vysoké. Zajímavým detailem je, že autorita sekce 122 nebyla nikdy v historii k uvalení cel skutečně využita. Donald Trump se tak opět vydává do neprobádaných vod amerického obchodního práva, kde se jeho ambice srážejí s ústavními limity výkonné moci.
Dopady na globální řetězce a spotřebitele
Důsledky tohoto právního chaosu pocítí každý Američan i globální obchodní partneři. Nejvyšší soud potvrdil rozhodnutí dvou nižších instancí, včetně Amerického soudu pro mezinárodní obchod, a vyslal jasný signál, že prezidentské pravomoci v obchodní sféře nejsou bezbřehé. Administrativa již v posledních týdnech naznačovala ochotu ustoupit u cel na kovy, jako je ocel a hliník, ve snaze zmírnit dopady na domácí peněženky, avšak aktuální „globální clo“ ve výši 15 % tento trend prakticky neguje.
Pro finanční trhy a komodity, jako je zlato, znamenají tyto turbulence zvýšenou volatilitu. Investoři musí nyní kalkulovat s tím, že obchodní válka nekončí, pouze mění svůj právní kabát. Boj o to, zda Trumpova nová strategie u soudu obstojí i po uplynutí zákonných 150 dnů bez požehnání Kongresu, bude v nadcházejících měsících klíčovým tématem globální ekonomiky.
Zdroj: Getty images
Americká obchodní politika se ocitla v bezprecedentním patu, který rozkolísal globální trhy a donutil celní orgány k radikálním krokům.
Klíčové body
CBP od úterý zastavuje výběr cel uložených podle IEEPA po verdiktu Nejvyššího soudu
Nejvyšší soud poměrem 6:3 rozhodl, že plošná cla Donalda Trumpa jsou nezákonná
Trump okamžitě zavedl nové globální clo 15 % s využitím alternativní sekce 122 zákona z roku 1974
Hrozící refundace neprávem vybraných cel mohou americký rozpočet stát více než 100 miliard dolarů
Americký úřad pro clo a ochranu hranic (CBP) v pondělí oznámil, že s platností od úterních 05:01 SEČ zastavuje veškerý výběr cel uvalených na základě zákona o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA). Agentura již informovala přepravce prostřednictvím své informační služby pro nákladní systémy, že deaktivuje veškeré celní kódy spojené s příkazy prezidenta Donalda Trumpa, které byly shledány nezákonnými.
Tento krok je přímým důsledkem přelomového verdiktu Nejvyššího soudu USA, který v poměru 6:3 rozhodl, že prezidentova plošná cla postrádají zákonný podklad. Soudní rozhodnutí pod vedením předsedy Johna Robertse jasně konstatuje, že zákon IEEPA z roku 1977 nedává hlavě státu pravomoc k jednostrannému uvalování cel. Pro administrativu jde o drtivou porážku, neboť tento právní pilíř tvořil samotné centrum obchodního programu Trumpova druhého funkčního období.
Zdroj: Shutterstock
Trumpova odveta: Z 10 na 15 procent za 24 hodin
Reakce Bílého domu na sebe nenechala dlouho čekat a nesla se v duchu ostré konfrontace. Prezident Trump v první reakci označil soudce, kteří hlasovali proti jeho celnímu programu, za „ostudu národa“. Místo aby se podřídil duchu rozhodnutí, okamžitě aktivoval alternativní právní nástroj – sekci 122 zákona o obchodu z roku 1974. Tato norma umožňuje prezidentovi zavést cla ve výši až 15 % na dobu 150 dní k řešení deficitů obchodní bilance, aniž by k tomu v tomto časovém okně potřeboval souhlas Kongresu.
Dynamika víkendových událostí byla pro pozorovatele zvenčí až neuvěřitelná. V pozdních pátečních hodinách Trump podepsal exekutivní příkaz zavádějící 10% „globální clo“. O necelých čtyřiadvacet hodin později, v sobotu, však prostřednictvím sociálních sítí oznámil zvýšení této sazby na maximálně povolených 15 %. Podle prezidentových slov jde o odvetu vůči zemím, které USA po desetiletí „okrádaly“, a zdůraznil, že tato nová právní cesta je již „právně otestována“.
Miliardový rébus a hrozba refundací
Rozhodnutí Nejvyššího soudu však neřeší pouze budoucí toky zboží, ale otevírá i mimořádně citlivou otázku zpětného vracení již vybraných peněz. Právní experti naznačují, že dovozci by mohli mít nárok na vrácení částek přesahujících v souhrnu 100 miliard dolarů, které stát vybral v rámci cel nyní prohlášených za ilegální. Tento fiskální otřes přichází v době, kdy se administrativa snaží bojovat s krizí cenové dostupnosti a připravuje se na nadcházející volby v polovině funkčního období.
Zrušení předchozích cel a okamžité zavedení nových vyvolává na trhu extrémní nejistotu. Pro firmy a spotřebitele to znamená nutnost bleskově se adaptovat na nové sazby, zatímco inflační tlaky zůstávají nadále vysoké. Zajímavým detailem je, že autorita sekce 122 nebyla nikdy v historii k uvalení cel skutečně využita. Donald Trump se tak opět vydává do neprobádaných vod amerického obchodního práva, kde se jeho ambice srážejí s ústavními limity výkonné moci.
Dopady na globální řetězce a spotřebitele
Důsledky tohoto právního chaosu pocítí každý Američan i globální obchodní partneři. Nejvyšší soud potvrdil rozhodnutí dvou nižších instancí, včetně Amerického soudu pro mezinárodní obchod, a vyslal jasný signál, že prezidentské pravomoci v obchodní sféře nejsou bezbřehé. Administrativa již v posledních týdnech naznačovala ochotu ustoupit u cel na kovy, jako je ocel a hliník, ve snaze zmírnit dopady na domácí peněženky, avšak aktuální „globální clo“ ve výši 15 % tento trend prakticky neguje.
Pro finanční trhy a komodity, jako je zlato, znamenají tyto turbulence zvýšenou volatilitu. Investoři musí nyní kalkulovat s tím, že obchodní válka nekončí, pouze mění svůj právní kabát. Boj o to, zda Trumpova nová strategie u soudu obstojí i po uplynutí zákonných 150 dnů bez požehnání Kongresu, bude v nadcházejících měsících klíčovým tématem globální ekonomiky.
Zdroj: Getty images
Investiční svět s napětím vyhlíží hospodářské výsledky technologického giganta Nvidia, který v rámci nejdůležitější události sezóny odhalí svá čísla za...