Diskuse o bezpečnosti dětí v on-line prostoru dosáhla v únoru 2026 svého vrcholu. Klíčové body Devadesát procent Čechů souhlasí s omezením sociálních sítí pro mladé Přes dvě pětiny občanů podporují věkovou hranici patnáct let Lidé se obávají obcházení zákazu a jeho nízké vymahatelnosti v praxi Austrálie a Francie již zavedly přísnou regulaci pro nezletilé uživatele Podle nejnovějších dat z průzkumu agentury NMS, který proběhl v první polovině tohoto měsíce, panuje v české společnosti vzácná shoda na potřebě regulace digitálního prostředí pro nejmladší generaci. Téměř 90 procent občanů České republiky vyjádřilo souhlas s doporučením Evropského parlamentu, které volá po omezení přístupu dětí a mladistvých na sociální platformy. Tento silný mandát veřejnosti přichází v době, kdy se k podobným krokům odhodlávají první státy světa a kdy i domácí politická scéna začíná o konkrétních legislativních parametrech aktivně vyjednávat. Podpora napříč společností a preferovaná věková hranice Průzkum ukázal, že volání po ochraně nezletilých není tématem pouze starší generace, ale podporu má napříč celou společností bez ohledu na věk, pohlaví či vzdělání. Češi mají poměrně jasnou představu o tom, kde by měla pomyslná dělící čára ležet. Více než dvě pětiny dotázaných by vstup do světa algoritmů a nekonečného obsahu povolily až od 15 let. Zdroj: Shutterstock Výrazná skupina, čítající 14 procent občanů, zastává ještě přísnější postoj a domnívá se, že by přístup měl být umožněn až s dosažením plnoletosti, tedy od 18 let. Tato čísla korelují s politickými trendy, kdy například premiér Andrej Babiš (ANO) veřejně podpořil francouzský model, který počítá s hranicí 15 let. Hlavním motivem pro takto silnou podporu je obava o zdravý vývoj dětí. Dvě třetiny lidí věří, že regulace ochrání mladistvé před nevhodným obsahem a poslouží jako klíčová prevence vzniku závislosti na digitálních platformách. Významná část veřejnosti, konkrétně tři pětiny, vnímá věkové omezení jako nezbytný nástroj pro ochranu duševního zdraví, prevenci kyberšikany a ochranu před on-line predátory. Méně než polovina dotázaných pak věří, že by méně času stráveného u obrazovek mohlo mít pozitivní dopad i na fyzické zdraví dětí, které je často spojováno s nedostatkem pohybu. Rizika regulace: Od obcházení zákazu po sociální izolaci Přestože je podpora pro zavedení věkové hranice masivní, Češi nejsou slepí k rizikům a praktickým překážkám, které taková regulace přináší. Celkem 57 procent respondentů se domnívá, že děti najdou způsoby, jak zákaz obcházet, a více než polovina lidí vyjadřuje skepsi ohledně vymahatelnosti takového zákona. Existuje také legitimní obava, že by se část mládeže mohla z mainstreamových platforem přesunout do neregulovaných a potenciálně nebezpečnějších částí internetu, kde je kontrola obsahu i chování prakticky nemožná. Vedle technických aspektů zaznívají i obavy sociálního charakteru. Přibližně pětina občanů upozorňuje, že úplný zákaz by mohl vést k sociální izolaci dětí, které by ztratily přirozený komunikační kanál se svými vrstevníky. Dalším zmiňovaným rizikem je možné zaostávání v digitální gramotnosti nebo omezení přístupu k legitimnímu vzdělávacímu a kreativnímu obsahu, který sociální sítě v mnoha případech také nabízejí. Debata se tak nevede jen o tom, "zda" zakázat, ale především „jak“ to udělat, aby přínosy převážily nad vedlejšími negativními efekty. Globální kontext a problém ověřování věku v praxi Česká diskuse není izolovaná, ale zapadá do širšího světového trendu. Průkopníkem se stala Austrálie, která od prosince loňského roku zákonem zakázala přístup na sítě dětem pod 16 let. Podobnou cestou se vydala Francie a o zavedení opatření uvažují i další země jako Dánsko, Španělsko, Slovinsko, Turecko, Řecko či Velká Británie. Evropský parlament svou výzvou z loňského listopadu vytvořil silný politický tlak, který nyní jednotlivé členské státy přetavují do národních legislativ. Zdroj: Shutterstock Největší neznámou však zůstává samotná technická realizace. Jak upozornila Lucie Režná z agentury NMS, zatím neexistuje jednotná a spolehlivá metodika, jak věk uživatelů na dálku efektivně a bezpečně ověřovat. Ani v Austrálii zákon neurčuje přesný postup, ale nechává zodpovědnost na platformách, kterým pouze doporučuje různé formy verifikace. Právě vyřešení otázky spolehlivého ověření věku bez nadměrného zásahu do soukromí uživatelů bude klíčovým faktorem, který rozhodne o úspěchu či neúspěchu celé chystané regulace v roce 2026.