Datová centra pohánějící boom umělé inteligence zatěžují rozvodné sítě a způsobují růst cen, který by mohl poškodit Trumpa. Rostoucí účty za elektřinu se v USA rychle mění z technického tématu na politický problém. V řadě států totiž zdražování neprobíhá pozvolna, ale skokově – a dopad je vidět jak u domácností, tak u průmyslu. V centru příběhu stojí přetížené rozvodné sítě, roky odkládané investice do infrastruktury, změny v energetické politice a nově i datová centra, která podporují boom umělé inteligence a dramaticky zvyšují poptávku po elektřině. V Ohiu to ilustruje podnik Pentaflex ve Springfieldu, kde Ross McGregor popisuje, že jeho firma – energeticky náročná výroba kovových dílů pro automobilky, farmy i elektrárny – musí stále víc řešit cenu energie jako klíčový výrobní náklad. V Ohiu podle textu vzrostly účty za elektřinu pro průmyslové zákazníky od ledna 2025 o 17 % a McGregor očekává dalších 15 až 20 % při příštím vyjednávání kontraktu. Důvod je podle popisu jednoduchý: poptávka v regionu, který se stal centrem datových center pro AI, prudce roste a síť nestíhá. McGregor zároveň míří kritiku přímo na prezidenta Donalda Trumpa a provozovatele rozvodných sítí kvůli tomu, co označuje za špatné řízení energetické politiky – a připomíná prezidentský slib snížit ceny na polovinu do jednoho roku od nástupu do úřadu. Pro něj je elektřina „základ“: bez ní se výroba zastaví. A právě tato „nezbytnost“ je jádrem politického rizika, protože náklady na energii dopadají na širokou voličskou skupinu – od domácností až po výrobní podniky v průmyslových státech. Proč účty rostou a kde jsou tlaková místa Celostátní čísla ukazují trend, ale skrývají regionální extrémy. Podle textu ceny benzínu od inaugurace klesly přibližně o 5 %, zejména kvůli prudkému poklesu světových cen ropy. Naopak ceny zemního plynu, topného oleje a elektřiny rostly nad úroveň inflace. Náklady na elektřinu pro domácnosti v USA mezi lednem a listopadem (poslední dostupný měsíc) vzrostly o 11,5 %. Jenže průměr neříká celý příběh. V některých oblastech, kde roste poptávka nejrychleji, je zdražení citelnější: v Pensylvánii a Virginii se účty domácností zvýšily přibližně o 15 % a v New Jersey vzrostly účty podniků o 5 %. Podle odborníků se na tom podílí více faktorů najednou. Dlouhodobě se mluví o desetiletích nedostatečných investic do sítí, které teď musí energetické společnosti modernizovat právě ve chvíli, kdy zdražily suroviny i komponenty. Do toho vstupují policy rozhodnutí: kritici tvrdí, že útoky administrativy na obnovitelné zdroje a kroky na podporu uhelného průmyslu zvyšují náklady pro spotřebitele. Dalším prvkem je růst exportu LNG, který podle varování tlačí vzhůru domácí velkoobchodní ceny plynu. Z hlediska mechanismu je klíčové vysvětlení, které v textu dává Ari Peskoe z Harvard Law School: v mnoha částech země energetické společnosti nakupují elektřinu na trhu, kde cenu určuje nabídka a poptávka. Pokud poptávka roste a nabídka nestíhá, ceny se zvedají. A právě zde se do popředí dostávají datová centra. Datová centra, PJM a „nedostatek elektronů“ Nejnaléhavějším faktorem je podle textu nová generace datových center, která pohání boom AI. Rostoucí poptávka zvyšuje účty zákazníků, protože sektor nevybudoval dostatečnou dodatečnou kapacitu výroby ani infrastrukturu rozvodné sítě. Zároveň platí, že datová centra lze postavit rychleji než nové zdroje a přenosová vedení. Tim Fox z ClearView Energy Partners to formuluje přímo: datová centra lze zprovoznit za jeden až dva roky, ale výroba elektřiny pro jejich provoz trvá podstatně déle. A technologický přístup „jednej rychle a rozbij věci“ je v ostrém konfliktu s opatrnými postupy v energetice. Text uvádí konkrétní projekce: BloombergNEF očekává růst spotřeby energie datových center z 34,7 GW v roce 2024 na 106 GW v roce 2035, což je přirovnáno k více než 80 milionům domácností. Poradenská společnost ICF pak odhaduje, že celková poptávka po elektřině v USA do roku 2030 vzroste o čtvrtinu a do roku 2050 o 78 % ve srovnání s rokem 2023. Dan Brouillette, bývalý ministr energetiky z první Trumpovy administrativy, to shrnuje větou „vytvořili jsme nedostatek elektronů“ – a dodává, že tentokrát nepomůže jen apel „zhasínejte“. Zvlášť exponovaná je síť provozovaná společností PJM, která obsluhuje více než 67 milionů lidí na severovýchodě a středozápadě, včetně virginského „datového centra“, přes které prochází 70 % globálního vyhledávacího provozu. Podle monitoringu trhu PJM přidala datová centra dodatečné náklady 23 miliard dolarů v posledních třech aukcích kapacitního trhu, které zajišťují dodávky pro budoucí roky. Do problému se promítá i struktura trhu. Calvin Butler z Exelon podle textu říká, že energetické společnosti v regionu nemají povolení stavět elektrárny a spoléhají na nezávislé výrobce. Ti naopak tvrdí, že cenové stropy zavedené guvernérem Pensylvánie Joshem Shapirem na ochranu spotřebitelů odrazují investice do nové kapacity. Paul Segal z LS Power to označuje za politicky atraktivní, ale škodlivé pro důvěru investorů a trhu. Další citlivé téma je nastavení cen pro velké odběratele. Zpráva Harvard Law School z března, která analyzovala 50 procesů stanovování sazeb, tvrdí, že energetické společnosti často dotují provozovatele datových center na úkor domácností, aby získaly jejich zakázky. Dokument mluví o „speciálních smlouvách“ schvalovaných „netransparentními regulačními procesy“ a tvrdí, že skryté dotace pro společnosti s tržní hodnotou v řádu bilionů dolarů se promítají do cen elektřiny pro spotřebitele. Politika, regulace a kdo ponese vinu Rostoucí účty mají přímý politický dopad. Podle průzkumu New York Times/Siena University uvedlo 51 % dotázaných, že Trumpova politika pro ně znamenala zhoršení životních podmínek, zatímco 24 % uvedlo zlepšení. V prvních významných volbách od Trumpova návratu do úřadu zvítězili demokraté v New Jersey a Virginii, kde byly účty za elektřinu klíčovým tématem. Ministr energetiky Chris Wright navíc v rozhovoru pro Politico v srpnu připustil, že republikáni budou pravděpodobně „obviňováni“. To je přesně typ situace, kdy se z ekonomického tlaku stává politická zátěž, kterou nelze jednoduše „překomunikovat“. Bílý dům se brání a snaží se vinit bývalého prezidenta Joea Bidena. Současně ale podle textu přicházejí nouzové kroky. V polovině ledna Trump na Truth Social uvedl, že nechce, aby Američané platili vyšší účty kvůli datovým centrům, načež Microsoft (MSFT) přislíbil uhradit náklady na elektřinu svých datových center. Bílý dům také vyzval PJM k nouzové aukci elektřiny, v níž by prostředky od velkých provozovatelů datových center šly na výstavbu nových elektráren. Analytici podle textu připouštějí, že další aukce může pomoci překlenout deficit dodávek, zároveň ale varují, že realizace bude obtížná a PJM není povinen plnit příkazy Bílého domu. Text současně zdůrazňuje limity federální moci. Ekonom Ed Hirs říká, že náklady na elektřinu jsou obvykle záležitostí jednotlivých států, nikoli federální vlády, takže prezident má jen omezené přímé páky. Trump se přesto snaží posílit roli federálních regulátorů: ministerstvo energetiky požádalo FERC, aby převzala pravomoci nad připojením zátěží větších než 20 MW, což tradičně spadalo pod státy. Prezident rovněž tlačí na reformu povolovacích procesů, které podle něj brzdí výstavbu infrastruktury a tlačí ceny nahoru. V hledáčku je i zákon o národní environmentální politice (NEPA): podle Thomase Hochmana z Foundation for American Innovation vede k soudním sporům a zpožděním, protože schvalování výroby a přenosových vedení může trvat čtyři roky i déle. Návrh zákona schválený Sněmovnou reprezentantů v prosinci má NEPA revidovat a urychlit výstavbu, ale polarizace kolem obnovitelných zdrojů může hledání kompromisu komplikovat. Kromě datových center a regulace se do cen propisují i další náklady: modernizace chátrající sítě, dopady extrémního počasí a investice do mitigace rizik. Zpráva Lawrence Berkeley uvádí, že bouře na Floridě a v Maine zvýšily ceny elektřiny pro domácnosti o více než tři centy za kWh, zatímco investice do zmírňování následků lesních požárů zvýšily účty v Kalifornii přibližně o čtyři centy za kWh. Důležitá je i sociální stránka: Dana Wiggins z Virginia Poverty Law Center říká, že přibývá žádostí o pomoc s účty, protože lidem se zmenšují finanční rezervy. Průzkum Smart Energy Consumer Collaborative uvádí, že téměř třetina Američanů má potíže s placením účtů za elektřinu, což je nárůst oproti čtvrtině před dvěma lety. A pro politiku je podstatné, že lidé sice viní energetické společnosti a datová centra, ale zároveň podle Wigginsové obviňují volené představitele, že je nikdo neomezuje. Demokraté, například Shapiro, už téma dostupnosti elektřiny využívají a senátor Ruben Gallego tvrdí, že je to oblast, které by se demokraté „měli opravdu věnovat“, protože dopadá na dělnickou třídu.