Česko patří k nejpomalejším v rozvoji větrné energetiky v Evropě
Podíl větrné energie na výrobě elektřiny je kolem jednoho procenta
Hlavní bariérou jsou povolovací procesy a odpor části veřejnosti
Vláda chystá úpravy akceleračních zón pro rychlejší výstavbu
Zatímco většina evropských států v posledních letech výrazně navyšuje instalovaný výkon větrných elektráren a posiluje jejich roli v energetickém mixu, Česko zůstává hluboko pod evropským průměrem. Vyplývá to ze statistik asociace WindEurope i z dat českých oborových svazů.
V roce 2025 přibylo v Evropě celkem 19,1 gigawattu větrných elektráren, přičemž Česká republika se na tomto objemu podílela pouhými 13 megawatty, což odpovídá zhruba 0,07 %. Takto nízký přírůstek potvrzuje, že tuzemský rozvoj větrné energie zůstává nejen pomalý, ale v evropském kontextu zcela marginální. Podle dostupných údajů je v Česku v provozu něco přes 200 větrných elektráren s celkovým instalovaným výkonem 372 MW a jejich podíl na výrobě elektřiny se dlouhodobě pohybuje okolo jednoho procenta.
Zdroj: Shutterstock
Evropa zrychluje, Česko zůstává pozadu
Evropský trh s větrnou energií v posledním roce znovu potvrdil, že právě tento zdroj patří mezi klíčové pilíře transformace energetiky. Většinu nových instalací tvořily pevninské větrné elektrárny, které jsou v mnoha zemích považovány za relativně rychle realizovatelný a ekonomicky konkurenceschopný zdroj.
Největší nárůst instalovaného výkonu zaznamenalo Německo, kde bylo do sítě připojeno více než 5,7 GW nových větrných elektráren. Následovalo Turecko, Švédsko a Španělsko, tedy státy, které systematicky podporují rozvoj obnovitelných zdrojů a dlouhodobě pracují s jejich integrací do energetických soustav.
Výrazným kontrastem vůči české situaci je i vývoj na Ukrajině. Navzdory pokračující válce zde bylo v loňském roce instalováno 325 MW nového větrného výkonu. Podle odborníků tím země posiluje svou energetickou odolnost a snižuje závislost na dovozu energie. Tento fakt zároveň ukazuje, že hlavní bariérou rozvoje větrné energetiky v Česku nejsou technologie ani technické možnosti, ale především domácí podmínky.
Na opačném konci žebříčku se nacházejí státy jako Slovensko, Maďarsko či Slovinsko, kde v posledním roce nevznikla žádná nová větrná elektrárna. Česko se tak sice neřadí mezi úplně nejslabší, ale rozdíl oproti většině Evropy zůstává výrazný a dlouhodobý.
Zaostávání Česka se neprojevuje pouze v tempu výstavby, ale také v podílu větrné energie na celkové výrobě elektřiny. Průměr celé Evropy se pohybuje kolem 20 procent, v rámci Evropské unie přesahuje 19 procent. V České republice však tento podíl dlouhodobě činí zhruba jedno procento, což jasně ukazuje, že vítr hraje v domácí energetice pouze okrajovou roli.
Podle zástupců oborových organizací přitom technologie větrných elektráren prošly v posledních letech výrazným vývojem. Současné pevninské turbíny instalované v Evropě mají běžně dvojnásobný až trojnásobný výkon oproti starším generacím a jejich celková výška se pohybuje přibližně mezi 200 a 270 metry. Vyšší stožáry a delší lopatky umožňují efektivnější využití větru a výrazně zvyšují výrobu elektřiny i v oblastech s méně příznivými větrnými podmínkami.
Tento technologický posun je patrný i v Česku. Nejstarší tuzemská větrná elektrárna na Hostýně na Kroměřížsku, uvedená do provozu v roce 1993, měla stožár vysoký zhruba 32 metrů, lopatky dlouhé 13 metrů a výkon 225 kW.
Zdroj: Shutterstock
Oproti tomu elektrárna ve Vrbici na Karlovarsku, zprovozněná v loňském roce, má stožár o výšce 138 metrů, lopatky dlouhé 52 metrů a v nejvyšším bodě dosahuje téměř 190 metrů. Její instalovaný výkon činí 2,35 MW a ročně vyrobí elektřinu pro přibližně 2000 domácností.
Povolovací procesy a společenský odpor jako hlavní bariéra
Podle odborníků není hlavním problémem české větrné energetiky technická úroveň projektů, ale především zdlouhavé povolovací procesy a silně polarizovaný postoj části veřejnosti a obcí. Výstavba větrných elektráren se často připravuje řadu let a čelí odporu místních samospráv i obyvatel, což výrazně zpomaluje realizaci nových projektů.
Příkladem je právě elektrárna ve Vrbici, jejíž příprava trvala téměř deset let. Podle zástupců oboru dnes odpovídá parametrům své doby, zatímco v zahraničí se již běžně staví ještě výkonnější zařízení. Tento rozdíl ilustruje, jak pomalé schvalovací procesy způsobují, že nové projekty v Česku často technologicky zastarávají ještě před uvedením do provozu.
Vláda proto v současnosti připravuje úpravu systému akceleračních zón. Tyto zóny mají být administrativně vymezenými oblastmi, kde bude povolování projektů obnovitelných zdrojů, zejména větrných a solárních elektráren, rychlejší a jednodušší než podle standardních pravidel. Cílem je zkrátit přípravu projektů a přiblížit Česko evropskému tempu výstavby.
Podle nového ministra životního prostředí Igora Červeného je však současné nastavení akceleračních zón problematické a vyvolává obavy obcí z nekontrolované výstavby. Právě nalezení rovnováhy mezi rychlejším povolováním a zachováním vlivu místních samospráv bude klíčové pro to, zda se Česku podaří dlouhodobé zaostávání ve větrné energetice alespoň částečně dohnat.
Česká republika se podle nejnovějších dat dlouhodobě řadí mezi země s nejpomalejším rozvojem větrné energetiky v Evropě.
Klíčové body
Česko patří k nejpomalejším v rozvoji větrné energetiky v Evropě
Podíl větrné energie na výrobě elektřiny je kolem jednoho procenta
Hlavní bariérou jsou povolovací procesy a odpor části veřejnosti
Vláda chystá úpravy akceleračních zón pro rychlejší výstavbu
Zatímco většina evropských států v posledních letech výrazně navyšuje instalovaný výkon větrných elektráren a posiluje jejich roli v energetickém mixu, Česko zůstává hluboko pod evropským průměrem. Vyplývá to ze statistik asociace WindEurope i z dat českých oborových svazů.
V roce 2025 přibylo v Evropě celkem 19,1 gigawattu větrných elektráren, přičemž Česká republika se na tomto objemu podílela pouhými 13 megawatty, což odpovídá zhruba 0,07 %. Takto nízký přírůstek potvrzuje, že tuzemský rozvoj větrné energie zůstává nejen pomalý, ale v evropském kontextu zcela marginální. Podle dostupných údajů je v Česku v provozu něco přes 200 větrných elektráren s celkovým instalovaným výkonem 372 MW a jejich podíl na výrobě elektřiny se dlouhodobě pohybuje okolo jednoho procenta.
Zdroj: Shutterstock
Evropa zrychluje, Česko zůstává pozadu
Evropský trh s větrnou energií v posledním roce znovu potvrdil, že právě tento zdroj patří mezi klíčové pilíře transformace energetiky. Většinu nových instalací tvořily pevninské větrné elektrárny, které jsou v mnoha zemích považovány za relativně rychle realizovatelný a ekonomicky konkurenceschopný zdroj.
Největší nárůst instalovaného výkonu zaznamenalo Německo, kde bylo do sítě připojeno více než 5,7 GW nových větrných elektráren. Následovalo Turecko, Švédsko a Španělsko, tedy státy, které systematicky podporují rozvoj obnovitelných zdrojů a dlouhodobě pracují s jejich integrací do energetických soustav.
Výrazným kontrastem vůči české situaci je i vývoj na Ukrajině. Navzdory pokračující válce zde bylo v loňském roce instalováno 325 MW nového větrného výkonu. Podle odborníků tím země posiluje svou energetickou odolnost a snižuje závislost na dovozu energie. Tento fakt zároveň ukazuje, že hlavní bariérou rozvoje větrné energetiky v Česku nejsou technologie ani technické možnosti, ale především domácí podmínky.
Na opačném konci žebříčku se nacházejí státy jako Slovensko, Maďarsko či Slovinsko, kde v posledním roce nevznikla žádná nová větrná elektrárna. Česko se tak sice neřadí mezi úplně nejslabší, ale rozdíl oproti většině Evropy zůstává výrazný a dlouhodobý.
Podíl větru na výrobě elektřiny zůstává minimální
Zaostávání Česka se neprojevuje pouze v tempu výstavby, ale také v podílu větrné energie na celkové výrobě elektřiny. Průměr celé Evropy se pohybuje kolem 20 procent, v rámci Evropské unie přesahuje 19 procent. V České republice však tento podíl dlouhodobě činí zhruba jedno procento, což jasně ukazuje, že vítr hraje v domácí energetice pouze okrajovou roli.
Podle zástupců oborových organizací přitom technologie větrných elektráren prošly v posledních letech výrazným vývojem. Současné pevninské turbíny instalované v Evropě mají běžně dvojnásobný až trojnásobný výkon oproti starším generacím a jejich celková výška se pohybuje přibližně mezi 200 a 270 metry. Vyšší stožáry a delší lopatky umožňují efektivnější využití větru a výrazně zvyšují výrobu elektřiny i v oblastech s méně příznivými větrnými podmínkami.
Tento technologický posun je patrný i v Česku. Nejstarší tuzemská větrná elektrárna na Hostýně na Kroměřížsku, uvedená do provozu v roce 1993, měla stožár vysoký zhruba 32 metrů, lopatky dlouhé 13 metrů a výkon 225 kW.
Zdroj: Shutterstock
Oproti tomu elektrárna ve Vrbici na Karlovarsku, zprovozněná v loňském roce, má stožár o výšce 138 metrů, lopatky dlouhé 52 metrů a v nejvyšším bodě dosahuje téměř 190 metrů. Její instalovaný výkon činí 2,35 MW a ročně vyrobí elektřinu pro přibližně 2000 domácností.
Povolovací procesy a společenský odpor jako hlavní bariéra
Podle odborníků není hlavním problémem české větrné energetiky technická úroveň projektů, ale především zdlouhavé povolovací procesy a silně polarizovaný postoj části veřejnosti a obcí. Výstavba větrných elektráren se často připravuje řadu let a čelí odporu místních samospráv i obyvatel, což výrazně zpomaluje realizaci nových projektů.
Příkladem je právě elektrárna ve Vrbici, jejíž příprava trvala téměř deset let. Podle zástupců oboru dnes odpovídá parametrům své doby, zatímco v zahraničí se již běžně staví ještě výkonnější zařízení. Tento rozdíl ilustruje, jak pomalé schvalovací procesy způsobují, že nové projekty v Česku často technologicky zastarávají ještě před uvedením do provozu.
Vláda proto v současnosti připravuje úpravu systému akceleračních zón. Tyto zóny mají být administrativně vymezenými oblastmi, kde bude povolování projektů obnovitelných zdrojů, zejména větrných a solárních elektráren, rychlejší a jednodušší než podle standardních pravidel. Cílem je zkrátit přípravu projektů a přiblížit Česko evropskému tempu výstavby.
Podle nového ministra životního prostředí Igora Červeného je však současné nastavení akceleračních zón problematické a vyvolává obavy obcí z nekontrolované výstavby. Právě nalezení rovnováhy mezi rychlejším povolováním a zachováním vlivu místních samospráv bude klíčové pro to, zda se Česku podaří dlouhodobé zaostávání ve větrné energetice alespoň částečně dohnat.
Bullionářův newsletter přináší úžasné investiční příležitosti pro vaše portfolio.
Zadejte své údaje a získejte 4 originální e-booky ZDARMA!
Vyplnění telefonního čísla je zcela dobrovolné. Rozhodně vás nebudeme nijak spamovat – v případě příležitosti, která bude stát za vaši pozornost, se vám ale může ozvat náš analytik.
Bullionářovo odpolední menu
Bullionářův newsletter přináší úžasné investiční příležitosti pro vaše portfolio.
Zadejte své údaje a získejte 4 originální e-booky ZDARMA!
Vyplnění telefonního čísla je zcela dobrovolné. Rozhodně vás nebudeme nijak spamovat – v případě příležitosti, která bude stát za vaši pozornost, se vám ale může ozvat náš analytik.
Nezastavitelný motor umělé inteligence a tržní stabilita Společnost Marvell Technology (MRVL) si podle nejnovější analýzy udrží status jednoho z hlavních...
Bullionářův newsletter přináší úžasné investiční příležitosti pro vaše portfolio. Zadejte své telefonní číslo a získejte originální e-booky ZDARMA!
Vyplnění telefonního čísla je zcela dobrovolné. Rozhodně vás nebudeme nijak spamovat – v případě příležitosti, která bude stát za vaši pozornost, se vám ale může ozvat náš analytik.
Spanilá jízda na vlně datových center Akciový trh v posledních měsících zažívá bezprecedentní transformaci taženou umělou inteligencí a jen málokterá...