Dne 20. března 1992 byla v České republice otevřena úplně první lokální pobočka globálního fast-foodového řetězce McDonald's. Začala se tak psát historie tohoto gigantu u nás. Dnes „Mekáč“ najdete ve všech větších městech v zemi – většinou hned několikrát. V tento den – ovšem v roce 2016 – navštívil úřadující prezident Barack Obama Kubu, jako první americký lídr po opravdu hodně dlouhé době. Napříč historií se toho ale stalo ještě samozřejmě o mnoho více: 1916 – Albert Einstein publikoval svou obecnou teorii relativity. 1945 – Adolf Hitler vydal tzv. Neronův rozkaz. 1956 – Tunisko získalo nezávislost od Francie. 1995 – Na tokijské metro zaútočila jedem sarin teroristická sekta Óm šinrikjó. 2003 – USA a jejich spojenci zahájili útok na Irák. 2016 – Barack Obama navštívil Kubu jako první úřadující americký prezident od roku 1928. A nyní se už můžeme přesunout do světa byznysu a ekonomiky: 1852 – Vychází román Harriet Beecher Stoweové Chaloupka strýčka Toma, který se stal bestsellerem a měl významný vliv na hnutí proti otroctví. Kniha měla také významný ekonomický dopad, protože pomohla podpořit prodej dalších knih a zboží souvisejícího s románem. 1991 – Byl vyhlášen Národní park Šumava. V roce 1952 ratifikoval Senát USA Sanfranciskou smlouvu, která oficiálně ukončila druhou světovou válku a obnovila suverenitu Japonska. To byla významná událost pro mezinárodní obchod a podnikání, protože Japonsko se stalo důležitým hospodářským partnerem pro mnoho zemí po celém světě. 1992 – Firma McDonald's otevřela svou první pobočku v České republice ve Vodičkově ulici. 1993 – Ministerstvo vnitra České republiky zpřístupnilo oficiální seznamy spolupracovníků StB. 2020 – Bitcoin zažívá drtivý propad v návaznosti na paniku z nastupující pandemie Covid-19 2021 – V České republice vstupuje v platnost další dávka opatření proti pandemii. Příběh odvěkého nepřátelství mezi USA a Kubou Spojené státy a Kuba mají mezi sebou dlouhou a složitou historii – nejprve začali jako spojenci a obchodní partneři, později jako zarytí ideologičtí nepřátelé. Čtyři století po příchodu Kryštofa Kolumba vládlo Kubě Španělsko jako své hlavní kolonii v Karibiku, ale Spojené státy po ostrově u jižního pobřeží opravdu dlouho pokukovaly. Amerika tehdy poskytovala hlavní trhy pro kubánský vývoz cukru, tabáku, rýže a kávy, zatímco ostrov hrál klíčovou roli v transatlantickém obchodu s otroky z Afriky. Poté, co Amerika v roce 1898 pomohla Kubě vymanit se ze španělské nadvlády, americká vláda nicméně nadále vojensky zasahovala a americké podniky pokračovaly v ekonomických investicích, zatímco američtí mafiáni si z ostrova mezitím udělali hřiště pro praní špinavých peněz. Poté, co kubánská revoluce v roce 1959 zavedla historicky nejpřísnější socialistický režim na západní polokouli a znárodnila podniky vlastněné Spojenými státy, se však vztahy rychle zhoršily. I po skončení studené války pokračoval střet kapitalistických a socialistických ideologií. Trocha historie 1818: Španělsko otevírá kubánské přístavy pro mezinárodní obchod a pomáhá tak Americe stát se hlavním obchodním partnerem ostrova. 1854: Ostendský manifest americké vlády – tajný plán na koupi Kuby od Španělska za 130 milionů dolarů - ztroskotal, když bojovníci proti otroctví odhalili celý plán. 1868-78: Desetiletá válka – Zatímco americká vláda zůstává oficiálně neutrální vůči prvnímu kubánskému povstání proti Španělsku, sympatizanti z USA pašují povstalcům muže, peníze a munici. Během nepokojů nakupují američtí investoři rozsáhlé pozemky za nízké ceny a tisíce Kubánců emigrují do Ameriky. Podle záznamů amerického ministerstva zahraničí nakupují Američané do konce války téměř veškerý kubánský vývoz a do roku 1895 uskutečňují obchod v hodnotě více než 100 milionů dolarů ročně. 1898: Španělsko-americká válka. V únoru v havanském přístavu záhadně exploduje americká loď USS Maine a zahyne více než 250 amerických námořníků. Tragédie podnítí volání po vojenském osvobození Kuby a ochraně amerických obchodních zájmů. V dubnu začínají boje. V prosinci Španělsko kapituluje a v Pařížské smlouvě přenechává Kubu, Portoriko a Filipíny USA. 1901-02: Amerika přijímá Plattův dodatek, kterým souhlasí se stažením vojsk z Kuby, jakmile ostrovní území souhlasí s tím, že USA mají trvalé právo vojensky zasahovat za účelem ochrany strategických a obchodních zájmů. Zároveň si pronajímá pozemky v jižní části zálivu Guantánamo za účelem vybudování námořní základny. 1902: USA ukončují vojenskou okupaci Kuby a navazují diplomatické vztahy, čímž fakticky zahajují činnost Kubánské republiky. 1933: Poté, co americká armáda potlačí tři kubánská povstání během několika desetiletí, podporují USA vojenský převrat vedený seržantem Fulgenciem Batistou. Batista se ujímá vlády, ať už jako prezident, nebo jako silný muž stojící za ostatními prezidenty. 1952: Po sesazení prezidenta Carlose Prio Socarrase Batista opouští ústavu, zastavuje volby a pokračuje ve své zkorumpované vládě, která upřednostňuje zájmy USA a kubánské aristokraty, zatímco chudí lidé strádají. O rok později provede Fidel Castro neúspěšný státní převrat. 1920-1958: Americká hospodářská nadvláda. Američané v době prohibice houfně navštěvují kasina a honosné hotely v Havaně. Americkým společnostem se v Batistových letech daří, protože postavy organizovaného zločinu zde nacházejí přívětivé a bezpečné hřiště pro rozvoj nelegálního podnikání. Americký cestovní ruch na Kubě vzkvétá. 1959: Šest let trvající partyzánská válka proti diktatuře končí, když Batista, který již nedostává zbraně z USA, na Silvestra 1958 prchá z Havany. O týden později USA uznávají novou kubánskou vládu. Vůdce povstalců Fidel Castro se do měsíce stává předsedou vlády. 1960-61: Začínají nepřátelské akce. Kuba znárodňuje všechny americké podniky - bez finanční náhrady. USA přerušují diplomatické styky s novým režimem a zavádějí částečné obchodní embargo. Kuba se obrací na nového obchodního partnera, Sovětský svaz. 1961: Invaze v Zátoce sviní. Podle interních dokumentů CIA selže prapor asi 1 500 kubánských exulantů vycvičených CIA při invazi v kubánské Zátoce sviní (Playa Girón) a téměř 1 200 jich je zajato. Castro využívá trapné zpackané invaze k tomu, aby vyzval kubánský lid k obraně revoluce. 1959-62: Začínají vlny exulantů. V roce 1961 prezident John F. Kennedy zavádí program pro kubánské uprchlíky. Od revoluce do posledního komerčního letu mezi Havanou a Miami v říjnu 1962 uprchne do USA téměř čtvrt milionu Kubánců, včetně asi 14 000 kubánských dětí bez doprovodu v rámci operace Pedro Pan. 1961: Castro prohlašuje Kubu za socialistický stát. 1962: Po měsících bombových útoků koordinovaných CIA, vojenských sabotáží a pokusů o atentát na kubánské představitele vrcholí napětí, když americká průzkumná letadla vyfotografují sovětské síly, které na Kubě budují sila pro rakety středního doletu. Aby ukončili patovou situaci, která přivedla svět na pokraj jaderné války, odstraní Sověti rakety na Kubě výměnou za stažení amerických jaderných raket z Turecka. 1984: Dohoda o přistěhovalectví. Kuba souhlasí s návratem 2 746 uprchlíků z Marielu, kteří mají záznam v trestním rejstříku. USA souhlasí s přijetím až 20 000 kubánských přistěhovalců ročně. 90. léta: Sovětský svaz se hroutí. Bez jeho ekonomické záštity se ocitá i kubánská ekonomika. Hrozí nedostatek potravin. USA umožňují soukromým skupinám dodávat na Kubu potraviny a léky. Kubánská vláda legalizuje používání amerického dolaru Kubánci, čímž vzniká systém dvou měn, který zvyšuje nerovnost. 1992: Zpřísnění sankcí. Kongres USA zpřísňuje sankce a zakazuje americkým dceřiným společnostem v jiných zemích obchodovat s Kubou. 1994: Aby potlačil nepokoje, únosy lodí a vloupání do domů velvyslanců, oznamuje Castro, že všichni, kdo chtějí opustit Kubu, tak mohou učinit. Po dobu pěti týdnů počínaje 13. srpnem se asi 31 000 zoufalých Kubánců vyšplhá na provizorní "plavidla" většinou vyrobená z dveří, vnitřních trubek a trámů spojených provazy. Tisíce lidí vyrvaných z otevřeného moře jsou drženy ve stanových městečkách na americké námořní stanici v zátoce Guantánamo, přičemž mnoha z nich je od následujícího roku povolen vstup do USA. Odhaduje se, že na moři zemře 16 000 až 100 000 Kubánců. V září USA souhlasí s vydáním 20 000 víz ročně pro Kubánce a Kuba souhlasí se zastavením exodu. 1995: Prezident Bill Clinton mění část dlouhodobě příznivé imigrační politiky pro Kubánce: Ti, kteří se dostanou na americkou půdu, mohou zůstat; ti, kteří se zachrání na moři, budou odvezeni zpět na Kubu nebo do třetí země. 2015: Nová velvyslanectví. Obě země obnovují diplomatické vztahy a otevírají velvyslanectví. 2016: Prezident Obama přijíždí do Havany jako první úřadující prezident od roku 1928. Obnovují se komerční lety - první mezi oběma zeměmi od roku 1962. Po odchodu z funkce prezident Obama ruší 20 let starou politiku "suchou nohou, mokrou nohou" týkající se příchodu kubánských uprchlíků. 2017: Nová omezení. Prezident Donald Trump ruší některé Obamovy kubánské iniciativy, omezuje individuální cesty mezi lidmi a zakazuje obchodní transakce USA s kubánskými institucemi řízenými armádou. 2017: Zaměstnancům ministerstva zahraničí na velvyslanectví v Havaně je nařízeno opustit Kubu po záhadných "zvukových útocích" proti 24 zaměstnancům. USA vyhostí 15 diplomatů z kubánského velvyslanectví ve Washingtonu. 2019-20:Trump zakazuje většině komerčních letů a výletním lodím cestovat na Kubu. USA blokují převody peněz na Kubu prostřednictvím společností ovládaných kubánskou armádou. Společnost Western Union uzavírá 407 stanic pro převod peněz na ostrově. 2021: Po odchodu z funkce Trump vrací Kubu na seznam států sponzorujících terorismus, který vede americké ministerstvo zahraničí, což Obama v rámci svého tání vztahů s Kubou zrušil. 2021: Tisíce Kubánců protestují proti nedostatku potravin, pohonných hmot, léků a svobody při ojedinělých masových demonstracích po celém ostrově. Bidenova administrativa vyjadřuje podporu právu lidí na pokojné demonstrace a kritizuje násilné potlačování protestů ze strany Kuby. Uvidíme, kam se v tomto případě budou cesty historie ubírat nadále...