Největší kryptoměna se obchoduje s masivním diskontem vůči globální likviditě, když od poloviny roku 2025 odepsala 35 % navzdory dvanáctiprocentnímu růstu peněžní zásoby. Analytický model společnosti CF Benchmarks stanovuje současnou férovou hodnotu digitálního aktiva na 136 tisíc dolarů, což je téměř dvojnásobek aktuální tržní ceny. Kombinace utažené politiky amerického Fedu, eskalace v Hormuzském průlivu a zdražujících pohonných hmot systematicky dusí ochotu investorů riskovat.   Historická propast mezi likviditou a cenou Trh s digitálními aktivy momentálně zažívá jeden z nejkřiklavějších strukturálních rozporů posledních let. Podle nejnovější analýzy společnosti CF Benchmarks se Bitcoin (BTC-USD) obchoduje s velmi strmým diskontem vůči zavedeným trendům globální likvidity. Tento paradoxní stav nastává v době, kdy makroekonomické protivětry, primárně spojené s výkyvy cen energií a přísnou měnovou politikou, výrazně komplikují celkový výhled pro riziková aktiva i širší hospodářský růst. Data hovoří naprosto jasně a odhalují propastný rozdíl mezi vývojem fiat peněz a kryptoměn. Zatímco globální peněžní zásoba měřená agregátem M2 zaznamenala od poloviny roku 2025 solidní nárůst o přibližně 12 %, nejznámější kryptoměna světa se vydala zcela opačným směrem. Během stejného referenčního období odepsala zhruba 35 % své hodnoty. Tuto alarmující divergenci podrobně zmapoval poskytovatel indexů, který spadá pod křídla kryptoměnové burzy Kraken. Jeden z klíčových oceňovacích modelů, který byl citován ve čtvrteční zprávě zmíněné společnosti, dokonce naznačuje, že takzvaná „férová hodnota“ Bitcoinu by se v současném makroekonomickém nastavení měla pohybovat kolem hranice 136 000 dolarů. Tato teoretická úroveň ostře kontrastuje s aktuální tržní realitou, kde se cena aktiva drží v blízkosti 70 000 dolarů. Vzniklá mezera představuje jednu z historicky největších anomálií na trhu. Analytici dlouhodobě vnímají peněžní zásobu jako spolehlivý proxy ukazatel pro globální likviditu. Historický precedent jasně ukazuje, že jakákoliv expanze v objemu peněz se dříve či později přelije do rizikovějších investičních nástrojů. Bitcoin přitom v minulosti na tyto stimuly reagoval mnohem citlivěji a prudčeji než tradiční akciové trhy. Gabe Selby, vedoucí výzkumu ve společnosti CF Benchmarks, v e-mailovém prohlášení pro Decrypt zdůraznil, že klíčovým poznatkem z více než dekády tržních dat je fakt, že podobné divergence mezi M2 a Bitcoinem měly vždy pouze dočasný charakter. Restriktivní politika americké centrální banky Odborníci na kapitálové trhy se shodují, že chybějícím článkem, který brání Bitcoinu v následování globální likvidity, je současná podoba americké měnové politiky. Americký Federální rezervní systém totiž nekompromisně pokračuje v redukci své obří rozvahy. Ta byla z historického maxima poblíž 9 bilionů dolarů, dosaženého v roce 2022, postupně stlačena na současných zhruba 6,7 bilionu dolarů. Tento masivní odliv kapitálu ze systému má na trhy hmatatelný dopad. Kromě kvantitativního utahování udržuje centrální banka úrokové sazby na dlouhodobě zvýšených úrovních. Tato kombinace opatření způsobuje, že finanční podmínky ve Spojených státech zůstávají extrémně přísné, a to paradoxně i v momentě, kdy likvidita v jiných částech globálního finančního systému prokazatelně roste. Zahraniční stimuly tak nedokážou plně kompenzovat restriktivní kroky amerických centrálních bankéřů. Toto specifické makroekonomické pozadí zásadním způsobem omezuje přirozené toky kapitálu do rizikovějších segmentů trhu. Výsledkem je stav, kdy je cena Bitcoinu mnohem těsněji svázána s vývojem reálných úrokových sazeb a s celkovým tržním sentimentem vůči riziku. Samotný nominální růst peněžní zásoby tak ztrácí svou tradiční roli hlavního cenového katalyzátoru a ustupuje do pozadí před obavami z drahého financování. Ropný šok a tlak na peněženky spotřebitelů Zásadním problémem, který trhy nemohou nadále ignorovat, je rostoucí tlak na rozpočty domácností. Zvyšující se ceny energií začínají nebezpečně ukrajovat z disponibilních příjmů spotřebitelů. Ekonomové odhadují, že jen nárůst cen benzinu v USA o 81 centů, ke kterému došlo od konce února, může průměrnou americkou domácnost stát v celoročním součtu zhruba 740 dolarů. Tento dodatečný náklad představuje pro spotřebitelskou poptávku vážnou hrozbu. Drahé pohonné hmoty přitom mohou zcela vymazat pozitivní efekt, který měly přinést vyšší daňové vratky. Bílý dům ještě v lednu sebevědomě projektoval, že Američané se v zimním období dočkají průměrného navýšení daňových vratek o 1 000 dolarů ve srovnání s předchozími cykly. Administrativa se přitom odvolávala na legislativu z éry prezidenta Donalda Trumpa, konkrétně na zákon o snížení daní pro pracující rodiny. Zisk z této úlevy však nyní pohlcuje inflace na čerpacích stanicích. Nervozitu na trzích navíc umocňují geopolitické faktory. Pozornost investorů se upírá k narušení dopravy v Hormuzském průlivu, který představuje naprosto kritickou tepnu pro globální dodávky černého zlata. Ropa (CL=F) v reakci na přetrvávající konflikt mezi Spojenými státy a Íránem zažívá extrémní volatilitu. Během čtvrtečního obchodování dokonce překonala psychologickou hranici 100 dolarů za barel, než se následně stáhla zpět k mírnějším úrovním poblíž 92 dolarů. Právě tato kombinace zvýšených sazeb a drahé ropy trápí světové burzy v posledních týdnech nejvíce. Americký Fed na tento složitý vývoj zareagoval během své středeční seance tím, že ponechal úrokové sazby na nezměněné úrovni. Centrální bankéři si tak udržují nanejvýš opatrný postoj, jelikož rostoucí náklady na energie jim výrazně komplikují snahu o dosažení křehké rovnováhy mezi krocením houževnaté inflace a řízeným ochlazováním trhu práce.