Cena severomořské ropy Brent prudce vzrostla až na 116,75 dolaru za barel v reakci na zapojení jemenských Hútiů do blízkovýchodního konfliktu. Prezident Donald Trump zvažuje převzetí kontroly nad klíčovým íránským exportním uzlem na ostrově Chark, což výrazně zvyšuje riziko tvrdé odvety ze strany Teheránu. Analytici varují před extrémními scénáři, přičemž dlouhodobé uzavření Hormuzského průlivu by podle expertů mohlo vyhnat ceny ropy až k hranici 200 dolarů za barel.   Eskalace konfliktu a cenový šok na ropném trhu Energetické trhy zachvátila panika poté, co do blízkovýchodního konfliktu oficiálně vstoupili jemenští povstalci Hútiové podporovaní Íránem. Situaci dále vyostřuje masivní přesun amerických vojenských jednotek do regionu. Tyto události vyvolávají mezi investory oprávněné obavy, že se rozšiřující válka postará o další bezprecedentní chaos v globálních dodávkách energií. Ropa Brent (BZ=F) , která směřuje k rekordnímu měsíčnímu nárůstu, během obchodování vystřelila o 3,7 procenta a dosáhla hodnoty 116,75 dolaru za barel. Podobný vývoj zaznamenala i americká lehká ropa West Texas Intermediate (CL=F) , jež se před mírnou korekcí zisků přehoupla přes psychologickou hranici 100 dolarů. Během března tak severomořský benchmark zdražil již o zhruba 60 procent. Jemenští radikálové o víkendu vypálili na území Izraele sérii raket a jasně deklarovali, že ve svých vojenských operacích neustanou, dokud neskončí útoky na Írán a jeho spojenecké milice. Spojené státy mezitím do oblasti přesunuly tisíce vojáků, což na trzích rozdmýchává strach z vysoce rizikové pozemní invaze. Konflikt, který právě vstoupil do svého pátého týdne, tak nejeví žádné známky uklidnění. Zásadní rozruch vyvolal prezident Donald Trump v nedělním rozhovoru pro Financial Times. Prohlásil v něm, že chce „převzít íránskou ropu“ a nevyloučil ani obsazení strategického ostrova Chark, který funguje jako hlavní exportní uzel islámské republiky. Tento krok by nepochybně vyvolal masivní odvetu ze strany Teheránu. Americké síly přitom již začátkem tohoto měsíce zasáhly vojenské cíle přímo na zmíněném ostrově. Během nedělního letu na palubě Air Force One Trump novinářům sdělil, že Írán údajně přistoupil na většinu z patnácti amerických požadavků podmiňujících ukončení války. Konkrétní ústupky však odmítl specifikovat. Teherán přitom dříve tento plán veřejně smetl ze stolu a jako protinávrh trval na zachování plné suverenity nad strategickým Hormuzským průlivem. Nepomohla ani diplomatická ofenziva Washingtonu či oddělená mírová jednání, která o víkendu probíhala v Pákistánu. Hormuzský průliv a nová rizika pro globální logistiku „Konflikt se stává čím dál složitějším a je stále těžší ho udržet pod kontrolou,“ upozorňuje Linh Tran, tržní analytička společnosti XS.com se sídlem ve vietnamském Ho Či Minově Městě. Podle ní tato nepřehledná situace nutí trh neustále přehodnocovat míru rizika. Analytička zároveň dodává, že by se ceny ropy mohly v dohledné době vyšplhat zpět k hranici 120 dolarů za barel. Írán v současnosti blokuje drtivou většinu námořní dopravy v Hormuzském průlivu, klíčové tepně spojující Perský záliv se světovými trhy. Teherán se snaží svou kontrolu nad průplavem formalizovat – většině plavidel vjezd zakazuje, zatímco hrstce vybraných lodí z Pákistánu, Thajska či Malajsie průjezd umožňuje. Trump minulý týden zmínil, že Írán jako gesto dobré vůle propustil deset ropných tankerů. Následně pro FT uvedl, že se toto číslo zdvojnásobilo. Pákistánský ministr zahraničí Ishaq Dar na sociální síti X nezávisle potvrdil, že Teherán souhlasil s průjezdem dalších dvaceti pákistánských lodí. Zapojení Hútiů však pro trhy s ropou představuje zcela nové a kritické nebezpečí. Tato skupina již po vypuknutí války v Gaze v roce 2023 efektivně uzavřela Rudé moře pro většinu západních přepravců, což lodní společnosti donutilo k nákladnému přesměrování tras. Případné ohrožení nákladů expedovaných přes saúdskoarabský přístav Janbu by znamenalo další fatální ránu pro globální dodávky. Království tento přístav využívá pro část svého ropného exportu právě kvůli faktickému uzavření Hormuzského průlivu. Janbu se přitom nachází hluboko v dostřelu hútiovských raketových systémů. „Hrozba ze strany Hútiů pro saúdskou ropnou infrastrukturu a export přes Rudé moře je jako odmítnutí záchranného bypassu, který měl vyřešit masivní infarkt způsobený uzavřením Hormuzského průlivu,“ varuje Mukesh Sahdev, výkonný ředitel společnosti XAnalysts Pty. Investiční banky se nyní předhánějí v kalkulacích, kam až mohou ceny vystoupat. Společnost Macquarie Group Ltd. (MQG.AX) přišla se šokující prognózou – pokud se konflikt protáhne do června a Hormuz zůstane uzavřený, futures kontrakty mohou s pravděpodobností 40 procent prorazit hranici 200 dolarů za barel. Globální dominový efekt a zasažené průmyslové sektory Dopady blízkovýchodní krize se tvrdě prolínají do celého asijsko-pacifického regionu. Jihokorejská vláda se připravuje na zavedení plošných restrikcí v osobní automobilové dopravě pro širokou veřejnost, pokud ceny překročí 120 dolarů za barel. Jde o bezprecedentní opatření, ke kterému Soul naposledy sáhl během války v Perském zálivu v roce 1991. Austrálie naopak plánuje na tři měsíce snížit spotřební daň z pohonných hmot na polovinu. Kritická je situace také v letectví. Vietnamské aerolinky oznámily, že od dubna začnou plošně rušit lety kvůli nedostatku leteckého paliva a jeho astronomickým cenám. Struktura futures kontraktů na ropu Brent navíc ukazuje na extrémní obavy z nedostatku suroviny v nejbližším období. Trh se nachází v takzvané backwardaci, což je výrazně býčí signál, kdy se nejbližší kontrakt obchoduje s obrovskou přirážkou vůči těm pozdějším. Tento cenový rozdíl v pondělí překonal hranici sedmi dolarů na barel, přičemž pouhý týden před vypuknutím války byl prakticky zanedbatelný. Podle deníku Washington Post se Pentagon připravuje na několikatýdenní pozemní operace v Íránu. Ačkoliv vysoce postavení členové administrativy, včetně ministra zahraničí Marca Rubia, tyto zprávy mírní, napětí nepolevuje. Wall Street Journal navíc přinesl informaci, že Donald Trump zvažuje speciální vojenskou operaci zaměřenou na extrakci uranu z íránského území. Válečný konflikt si vybírá svou daň i mimo energetický sektor. Během víkendu utrpěl „významné škody“ podnik Emirates Global Aluminium v důsledku íránského raketového a dronového útoku. Zasažen byl rovněž průmyslový komplex společnosti Aluminium Bahrain. Tato destrukce klíčové infrastruktury vyvolala okamžitou reakci na londýnské burze, kde ceny hliníku hned v pondělí ráno po otevření trhu vyskočily o celých 6 procent.