Prodloužení konfliktu zvyšuje nejistotu na trzích. Klíčové body Ropa vzrostla o více než 55 % kvůli omezení dodávek Konflikt v Íránu může trvat déle, než se čekalo Akciové trhy klesají, Nasdaq vstoupil do korekce Energetický šok zvyšuje inflaci a tlak na sazby Globální finanční trhy reagují citlivě na další vývoj konfliktu v Íránu, který podle vyjádření amerického ministra zahraničí Marca Rubia může trvat déle, než se původně očekávalo. Jeho komentáře přišly v době, kdy se zvyšují obavy z narušení dodávek ropy a zároveň roste napětí na trzích. Rubio uvedl, že vojenské operace by měly skončit „v řádu týdnů, nikoliv měsíců“, přičemž realistický scénář počítá s prodloužením konfliktu o další dva až čtyři týdny. Tento výhled je delší než původní očekávání americké administrativy, která operaci odhadovala na čtyři až šest týdnů. Zdroj: Getty images Současně americký prezident stanovil desetidenní lhůtu pro dosažení dohody s Teheránem, přičemž paralelně pokračuje vojenská eskalace a přesun tisíců vojáků do regionu. Trhy tak čelí kombinaci diplomatického tlaku a vojenské nejistoty, což zvyšuje volatilitu napříč aktivy. Ropa jako klíčový faktor destabilizace Klíčovým bodem celé situace je Hormuzský průliv, strategická námořní cesta, přes kterou prochází přibližně pětina světových dodávek ropy. Írán si nad tímto koridorem udržuje významný vliv a podle Rubia existuje riziko, že by mohl zavést systém poplatků za průjezd. Takový krok by měl zásadní dopad na globální energetické trhy. Už nyní je patrné dramatické omezení přepravy – během čtyř týdnů od začátku konfliktu klesl objem přepravy o 97 %. Zatímco před konfliktem prošlo průlivem 1 743 tankerů, nyní jich bylo pouze 32. Tento výpadek se okamžitě promítl do cen. Ropa Brent zakončila týden na úrovni 114,57 dolaru za barel, přičemž během volatilního obchodování krátkodobě dosáhla až 119,48 dolaru. Od začátku konfliktu tak její cena vzrostla o více než 55 %. Rostoucí ceny energií se rychle přelévají do celé ekonomiky. Náklady na benzín, naftu i letecké palivo výrazně rostou, což vede k revizi inflačních očekávání. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj proto zvýšila prognózu inflace pro hlavní ekonomiky včetně Spojených států, Spojeného království a eurozóny. Akciové trhy a dluhopisy pod tlakem Napětí na energetických trzích se přirozeně promítá i do vývoje akcií. Americký index S&P 500 zaznamenal od začátku konfliktu pokles o přibližně 7,4 % a směřuje k nejhoršímu měsíčnímu výsledku od září 2022. Technologický index Nasdaq Composite se propadl o více než 10 % od svého říjnového maxima, čímž se dostal do korekčního pásma. Globální akcie rovněž reagují negativně. Index MSCI World zaznamenal v průběhu března pokles kolem 9 %, což odráží rostoucí obavy investorů z dlouhodobějšího konfliktu. Zdroj: Shutterstock Výrazné pohyby jsou patrné i na dluhopisových trzích. Výnos dvouletých amerických státních dluhopisů vzrostl o půl procentního bodu na 3,9 %, což signalizuje očekávání vyšších úrokových sazeb. Investoři totiž předpokládají, že centrální banky budou muset reagovat na inflační tlaky vyvolané dražší energií. Zároveň se začínají objevovat první známky napětí na trhu amerických státních dluhopisů, který je považován za základ globálního finančního systému. Prudká volatilita zvyšuje riziko narušení likvidity i cenotvorby. Změna chování investorů a strukturální dopady Zajímavým vývojem je chování investorů v oblasti tradičních „bezpečných přístavů“. Na rozdíl od běžných krizových situací dochází k poklesu cen drahých kovů, zatímco investoři preferují hotovost. Tento vývoj naznačuje, že trhy čelí atypickému šoku, kdy energie přepisuje cenotvorbu napříč třídami aktiv. Podle analytiků je již nyní zřejmé, že energetický šok má přímý dopad na globální ekonomiku. Vyšší ceny vstupů se promítají do výrobních nákladů, snižují kupní sílu domácností a zvyšují tlak na měnovou politiku. Další významné riziko spočívá v dlouhodobém poškození energetické infrastruktury v regionu Perského zálivu. Čím déle konflikt potrvá, tím obtížnější bude návrat produkce na původní úroveň. Delší výpadky totiž zvyšují náklady na obnovu, zpomalují restart těžby a v krajních případech mohou vést k trvalému poškození nalezišť. Současná situace tak představuje kombinaci krátkodobého šoku a potenciálních strukturálních změn. Trhy nyní přeceňují nejen aktuální rizika, ale i možné dlouhodobé dopady na energetický sektor a globální ekonomiku jako celek.