Bank of Japan ponechala úrokové sazby beze změny na úrovni 0,75 %, přičemž pro okamžité zpřísnění hlasoval pouze jediný člen bankovní rady. Japonská měna nedokázala trvale posílit ani po ostrých slovech ministra financí, což ukazuje na klesající respekt trhu vůči pouhým verbálním hrozbám. Geopolitické napětí a rostoucí ceny energií prohlubují tlak na japonský dluhopisový trh, kde výnosy stoupají navzdory opatrnému postoji centrální banky.   Rozhodnutí centrální banky a ztráta vnitřní naléhavosti Japonská centrální banka v březnu podle očekávání nepistoupila k žádné změně své měnové politiky. Základní jednodenní úroková sazba zůstala ukotvena na úrovni 0,75 %. Rozhodnutí bylo přijato přesvědčivým poměrem hlasů 8 ku 1, což potvrdilo, že instituce si sice zachovává tendenci k budoucímu zpřísňování, avšak aktuálně necítí potřebu jednat ukvapeně. Jediným disidentem v bankovní radě se opět stal Hadžime Takata. Ten argumentoval tím, že inflace se již efektivně nachází na cílové hodnotě. Takata navíc důrazně varoval, že rostoucí náklady na dovoz znamenají, že by centrální banka měla již nyní operovat s vyšší úrokovou sazbou. Jeho osamocený postoj je však pro trhy důležitým signálem o rozložení sil uvnitř instituce. Mnohem podstatnější než samotný Takatův nesouhlas je totiž fakt, kdo se k němu tentokrát nepřidal. Ještě v listopadu minulého roku to byli právě Hadžime Takata a Naoki Tamura, kdo společně tlačili na přísnější politiku před prosincovým zvýšením sazeb. Nyní však Tamura hlasoval s většinou. Pro obchodníky tento posun znamená jediné: vnitřní tlak na další brzké zvýšení sazeb není zdaleka tak silný jako v nedávné minulosti. Tržní ocenění tento vývoj přesně reflektuje. Pravděpodobnost, že k utažení měnové politiky dojde hned v dubnu, se pohybuje jen mírně nad polovinou, konkrétně kolem 57 %. Plné zacenění dalšího kroku směrem vzhůru trhy odkládají až na červenec. Na základě swapových operací pak existuje zhruba pětasedmdesátiprocentní šance, že se do konce roku dočkáme ještě jednoho zvýšení. Energetický šok a tlak na dluhopisovém trhu Při hodnocení budoucího výhledu poukázala Bank of Japan na klíčová rizika, mezi kterými dominuje situace na Blízkém východě. Ropa (CL=F) a její rostoucí ceny představují pro japonskou ekonomiku zásadní problém. Mechanismus je poměrně přímočarý: pokud energie nadále zdražují, přelévá se tento efekt okamžitě do domácí inflace. Situaci navíc výrazně zhoršuje přetrvávající slabost japonské měny, která importní náklady dále uměle navyšuje. Centrální banka sice připustila, že celková inflace v nejbližší době pravděpodobně klesne pod 2% hranici, avšak jedná se pouze o optický klam způsobený vládními dotacemi na energie. Z hlediska dlouhodobého trendu instituce nadále očekává, že jádrová inflace začne opět zrychlovat, k čemuž přispějí nejen dražší komodity, ale také postupně rostoucí mzdy. Hospodářský růst hodnotí banka jako mírný. Ekonomika sice nezažívá žádný boom, ale zároveň nevykazuje známky kolapsu. Spotřebitelé navzdory vyšším cenám nadále utrácejí a podniky pokračují v investicích. Slabým místem zůstává trh s bydlením a nevyrovnaná globální poptávka. Finanční podmínky v zemi zůstávají uvolněné, což potvrzuje, že centrální banka svou současnou politiku zatím nevnímá jako restriktivní. Přestože si Bank of Japan udržuje vyčkávací postoj, tlak na japonské státní dluhopisy nepolevuje. Výnosová křivka prochází takzvaným medvědím strměním, kdy výnosy rostou napříč všemi splatnostmi, přičemž nejprudší pohyby zaznamenávají dluhopisy s delší dobou do splatnosti. Katalyzátorem tohoto vývoje byl další skokový růst cen energií po útocích na infrastrukturu v Perském zálivu, do kterých se zapojil Izrael a následně Írán. Pro Japonsko, které je kriticky závislé na vnějších dodávkách, to znamená souběh rostoucích inflačních očekávání a obav o energetickou bezpečnost. Hrozba intervence a technický obraz měnového páru Měnový pár USD/JPY (JPY=X) zaznamenal v průběhu obchodování dočasný pokles, který vyvolala ostrá slova japonského ministra financí. Katayama prohlásil, že úřady sledují trhy s "extrémně vysokou úrovní ostražitosti" a jsou připraveny kdykoliv zasáhnout. Zároveň zdůraznil, že nedávné pohyby na devizovém trhu byly částečně taženy čistou spekulací. Podobná rétorika obvykle představuje poslední varování před skutečnou fyzickou intervencí. Tato slovní intervence však měla jen velmi jepičí život. Navzdory silným prohlášením nedokázal jen získat žádnou reálnou dynamiku, a to ani po zveřejnění rozhodnutí centrální banky. Trh dává jasně najevo, že dokud nepřijdou reálné činy v podobě změny sazeb nebo přímého vstupu na trh, pouhá slova již nestačí. Bank of Japan sice uvedla, že zůstává ostražitá vůči vývoji na finančních trzích, ale chybějící pocit naléhavosti dává spekulantům prostor k dalšímu testování limitů. Z technického hlediska se kurz vrátil nad klíčovou úroveň podpory, která spojuje minima z letošního února. Pozornost obchodníků se nyní upírá k tiskové konferenci guvernéra Kazua Uedy, jež by měla nabídnout jasnější vodítka. Nejbližší kritická podpora se nachází na hodnotě 158,90, což koresponduje s maximem z 9. března. Pokud by došlo k čistému proražení této hranice, otevřela by se cesta k hlubšímu propadu směrem k úrovním 157,88 a následně k 156,53, kde se protíná padesátidenní klouzavý průměr s horizontální podporou. Na opačné straně zůstává růstový potenciál omezen rezistencí na úrovni 160,23. Právě tato hodnota v roce 2024 vyprovokovala centrální banku k přímému zásahu na trhu. Technické oscilátory v současnosti naznačují postupné vyčerpávání růstového momenta. Nejde sice o jednoznačný signál pro masivní nástup medvědů, ale vzhledem k permanentní hrozbě intervence ze strany ministerstva financí je opatrnost trhu více než pochopitelná.