Očekávaná míra inflace v USA v ročním horizontu klesla v únoru na 3 % z lednových 3,1 %, zatímco výhled na tři a pět let zůstal na stabilních 3 %, což nadále komplikuje návrat ke 2% cíli Fedu.
Únorový průzkum nezohledňuje prudký cenový šok na trhu s ropou způsobený válkou v Íránu, který narušil globální dodávky energií a s vysokou pravděpodobností výrazně zvýší celkovou inflaci.
Ochlazení amerického trhu práce dokládá únorová ztráta 92 000 pracovních míst, přičemž celková míra nezaměstnanosti vzrostla na 4,4 %.
Podle analytiků Deutsche Bank může americká produkce ropy částečně zmírnit dopady globálních cenových šoků, avšak přetrvávající vysoká inflace ohrožuje očekávaný proces dezinflace.
Američtí spotřebitelé prožívali v únoru pomyslný klid před bouří. Podle nejnovějších dat newyorského Fedu zůstala inflační očekávání veřejnosti téměř nezměněna, přičemž lidé měli smíšené pocity ohledně stavu trhu práce i svých osobních financí. Očekávaná míra inflace v horizontu jednoho roku mírně klesla z lednových 3,1 % na 3 %. Výhled pro tříletý a pětiletý horizont pak zůstal naprosto stabilní na úrovni 3 %.
Geopolitické faktory a cenový šok na trhu s ropou
Tento průzkum probíhal v období od 2. do 28. února. To znamená zcela zásadní věc: data ještě nezachycují reakci americké veřejnosti na prudký nárůst cen ropy . Tento masivní cenový skok je přímým důsledkem války prezidenta Donalda Trumpa v Íránu, která globální energetické dodávky tvrdě zasáhla a narušila jejich plynulost. Obrovský nárůst nákladů na energie téměř jistě vyžene celkovou inflaci ještě výše a existuje reálné riziko, že veřejnost začne vnímat budoucí cenové tlaky mnohem pesimističtěji.
Pro americkou centrální banku to představuje velmi náročné prostředí. Fed se již delší dobu potýká s vysokou inflací a velmi pomalým návratem k vytouženému cíli na úrovni 2 %. Centrální bankéři se shodují, že právě inflační očekávání silně ovlivňují aktuální vývoj. Pokud tedy současný ropný šok vyvolá obavy z dalšího zdražování, může to snahy Fedu o zkrocení inflace výrazně zkomplikovat.
Stav trhu práce a osobní finance
Průzkum newyorského Fedu také ukázal relativní klid na trhu práce během února. Přestože celková dynamika zaměstnanosti spíše slábne, respondenti odhadovali nižší budoucí míru nezaměstnanosti a menší riziko ztráty současného místa ve srovnání s lednem. Zároveň se však domnívali, že hledání nové práce bude náročnější. Je třeba připomenout realitu: americká ekonomika v únoru ztratila 92 000 pracovních míst a celková nezaměstnanost stoupla na 4,4 %.
Co se týče úvěrů, v únoru bylo podle spotřebitelů těžší je získat než v lednu, ale do budoucna očekávají zlepšení podmínek. Svoji aktuální finanční situaci hodnotili lidé lépe než v předchozím měsíci, zatímco výhled do budoucna ohledně stavu jejich financí zůstal beze změny.
Nejaktuálnější pohled na to, jak přesně veřejnost do svých inflačních očekávání promítla energetický šok na trhu s ropou, nabídne páteční zpráva Michiganské univerzity o spotřebitelském sentimentu. Bude klíčové sledovat, jak se vyvíjí spotřebitelská psychologie v reakci na dražší paliva.
Analytici z Deutsche Bank ve své pondělní zprávě poznamenali, že domácí těžba ropy ve Spojených státech může částečně ztlumit dopady globálního cenového skoku. Zároveň však důrazně varovali, že inflace je již příliš dlouho na vysokých úrovních. Poslední makroekonomická data tak zpochybňují, nakolik lze vůbec počítat s reálnou dezinflací, obzvláště pokud ukazatele inflačních očekávání začnou pod tlakem geopolitiky a drahých energií opět růst.
Klíčové body
Očekávaná míra inflace v USA v ročním horizontu klesla v únoru na 3 % z lednových 3,1 %, zatímco výhled na tři a pět let zůstal na stabilních 3 %, což nadále komplikuje návrat ke 2% cíli Fedu.
Únorový průzkum nezohledňuje prudký cenový šok na trhu s ropou způsobený válkou v Íránu, který narušil globální dodávky energií a s vysokou pravděpodobností výrazně zvýší celkovou inflaci.
Ochlazení amerického trhu práce dokládá únorová ztráta 92 000 pracovních míst, přičemž celková míra nezaměstnanosti vzrostla na 4,4 %.
Podle analytiků Deutsche Bank může americká produkce ropy částečně zmírnit dopady globálních cenových šoků, avšak přetrvávající vysoká inflace ohrožuje očekávaný proces dezinflace.
Američtí spotřebitelé prožívali v únoru pomyslný klid před bouří. Podle nejnovějších dat newyorského Fedu zůstala inflační očekávání veřejnosti téměř nezměněna, přičemž lidé měli smíšené pocity ohledně stavu trhu práce i svých osobních financí. Očekávaná míra inflace v horizontu jednoho roku mírně klesla z lednových 3,1 % na 3 %. Výhled pro tříletý a pětiletý horizont pak zůstal naprosto stabilní na úrovni 3 %.
Geopolitické faktory a cenový šok na trhu s ropou
Tento průzkum probíhal v období od 2. do 28. února. To znamená zcela zásadní věc: data ještě nezachycují reakci americké veřejnosti na prudký nárůst cen ropy . Tento masivní cenový skok je přímým důsledkem války prezidenta Donalda Trumpa v Íránu, která globální energetické dodávky tvrdě zasáhla a narušila jejich plynulost. Obrovský nárůst nákladů na energie téměř jistě vyžene celkovou inflaci ještě výše a existuje reálné riziko, že veřejnost začne vnímat budoucí cenové tlaky mnohem pesimističtěji.
Pro americkou centrální banku to představuje velmi náročné prostředí. Fed se již delší dobu potýká s vysokou inflací a velmi pomalým návratem k vytouženému cíli na úrovni 2 %. Centrální bankéři se shodují, že právě inflační očekávání silně ovlivňují aktuální vývoj. Pokud tedy současný ropný šok vyvolá obavy z dalšího zdražování, může to snahy Fedu o zkrocení inflace výrazně zkomplikovat.
Stav trhu práce a osobní finance
Průzkum newyorského Fedu také ukázal relativní klid na trhu práce během února. Přestože celková dynamika zaměstnanosti spíše slábne, respondenti odhadovali nižší budoucí míru nezaměstnanosti a menší riziko ztráty současného místa ve srovnání s lednem. Zároveň se však domnívali, že hledání nové práce bude náročnější. Je třeba připomenout realitu: americká ekonomika v únoru ztratila 92 000 pracovních míst a celková nezaměstnanost stoupla na 4,4 %.
Co se týče úvěrů, v únoru bylo podle spotřebitelů těžší je získat než v lednu, ale do budoucna očekávají zlepšení podmínek. Svoji aktuální finanční situaci hodnotili lidé lépe než v předchozím měsíci, zatímco výhled do budoucna ohledně stavu jejich financí zůstal beze změny.
Chcete využít této příležitosti?Výhled trhu a varování analytiků
Nejaktuálnější pohled na to, jak přesně veřejnost do svých inflačních očekávání promítla energetický šok na trhu s ropou, nabídne páteční zpráva Michiganské univerzity o spotřebitelském sentimentu. Bude klíčové sledovat, jak se vyvíjí spotřebitelská psychologie v reakci na dražší paliva.
Analytici z Deutsche Bank ve své pondělní zprávě poznamenali, že domácí těžba ropy ve Spojených státech může částečně ztlumit dopady globálního cenového skoku. Zároveň však důrazně varovali, že inflace je již příliš dlouho na vysokých úrovních. Poslední makroekonomická data tak zpochybňují, nakolik lze vůbec počítat s reálnou dezinflací, obzvláště pokud ukazatele inflačních očekávání začnou pod tlakem geopolitiky a drahých energií opět růst.
Klíčové body
Očekávaná míra inflace v USA v ročním horizontu klesla v únoru na 3 % z lednových 3,1 %, zatímco výhled na tři a pět let zůstal na stabilních 3 %, což nadále komplikuje návrat ke 2% cíli Fedu.
Únorový průzkum nezohledňuje prudký cenový šok na trhu s ropou způsobený válkou v Íránu, který narušil globální dodávky energií a s vysokou pravděpodobností výrazně zvýší celkovou inflaci.
Ochlazení amerického trhu práce dokládá únorová ztráta 92 000 pracovních míst, přičemž celková míra nezaměstnanosti vzrostla na 4,4 %.
Podle analytiků Deutsche Bank může americká produkce ropy částečně zmírnit dopady globálních cenových šoků, avšak přetrvávající vysoká inflace ohrožuje očekávaný proces dezinflace.
Američtí spotřebitelé prožívali v únoru pomyslný klid před bouří. Podle nejnovějších dat newyorského Fedu zůstala inflační očekávání veřejnosti téměř nezměněna, přičemž lidé měli smíšené pocity ohledně stavu trhu práce i svých osobních financí. Očekávaná míra inflace v horizontu jednoho roku mírně klesla z lednových 3,1 % na 3 %. Výhled pro tříletý a pětiletý horizont pak zůstal naprosto stabilní na úrovni 3 %. Geopolitické faktory a cenový šok na trhu s ropou Tento průzkum probíhal v období od 2. do 28. února. To znamená zcela zásadní věc: data ještě nezachycují reakci americké veřejnosti na prudký nárůst cen ropy . Tento masivní cenový skok je přímým důsledkem války prezidenta Donalda Trumpa v Íránu, která globální energetické dodávky tvrdě zasáhla a narušila jejich plynulost. Obrovský nárůst nákladů na energie téměř jistě vyžene celkovou inflaci ještě výše a existuje reálné riziko, že veřejnost začne vnímat budoucí cenové tlaky mnohem pesimističtěji. Pro americkou centrální banku to představuje velmi náročné prostředí. Fed se již delší dobu potýká s vysokou inflací a velmi pomalým návratem k vytouženému cíli na úrovni 2 %. Centrální bankéři se shodují, že právě inflační očekávání silně ovlivňují aktuální vývoj. Pokud tedy současný ropný šok vyvolá obavy z dalšího zdražování, může to snahy Fedu o zkrocení inflace výrazně zkomplikovat. Stav trhu práce a osobní finance
Průzkum newyorského Fedu také ukázal relativní klid na trhu práce během února. Přestože celková dynamika zaměstnanosti spíše slábne, respondenti odhadovali nižší budoucí míru nezaměstnanosti a menší riziko ztráty současného místa ve srovnání s lednem. Zároveň se však domnívali, že hledání nové práce bude náročnější. Je třeba připomenout realitu: americká ekonomika v únoru ztratila 92 000 pracovních míst a celková nezaměstnanost stoupla na 4,4 %. Co se týče úvěrů, v únoru bylo podle spotřebitelů těžší je získat než v lednu, ale do budoucna očekávají zlepšení podmínek. Svoji aktuální finanční situaci hodnotili lidé lépe než v předchozím měsíci, zatímco výhled do budoucna ohledně stavu jejich financí zůstal beze změny. Výhled trhu a varování analytiků Nejaktuálnější pohled na to, jak přesně veřejnost do svých inflačních očekávání promítla energetický šok na trhu s ropou, nabídne páteční zpráva Michiganské univerzity o spotřebitelském sentimentu. Bude klíčové sledovat, jak se vyvíjí spotřebitelská psychologie v reakci na dražší paliva. Analytici z Deutsche Bank ve své pondělní zprávě poznamenali, že domácí těžba ropy ve Spojených státech může částečně ztlumit dopady globálního cenového skoku. Zároveň však důrazně varovali, že inflace je již příliš dlouho na vysokých úrovních. Poslední makroekonomická data tak zpochybňují, nakolik lze vůbec počítat s reálnou dezinflací, obzvláště pokud ukazatele inflačních očekávání začnou pod tlakem geopolitiky a drahých energií opět růst.
