Prezident Petr Pavel podepíše zákon o státním rozpočtu v pátek. Klíčové body Prezident podepíše státní rozpočet v pátek Rozpočet počítá s deficitem 310 miliard korun Obranné výdaje mají dosáhnout 154,79 miliardy korun Podpis zákona ukončí rozpočtové provizorium v Česku Po schůzce s hlavou státu to novinářům oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Informaci následně potvrdil také odbor komunikace prezidentské kanceláře. Podpis prezidenta je posledním krokem legislativního procesu, po kterém může být zákon zveřejněn ve Sbírce zákonů. Tím zároveň skončí rozpočtové provizorium, ve kterém Česká republika hospodaří od začátku letošního roku. Státní rozpočet schválený Poslaneckou sněmovnou počítá pro rok 2026 s deficitem 310 miliard korun. Rozpočtové provizorium omezuje hospodaření státu, protože vláda může každý měsíc utratit maximálně jednu dvanáctinu výdajů z předchozího roku. Schválení rozpočtu tak umožní státním institucím fungovat bez těchto omezení a plánovat výdaje podle nového finančního rámce. Zdroj: Shutterstock Debata o obranných výdajích Jedním z hlavních témat schůzky prezidenta s premiérem byly výdaje na obranu. Prezident Pavel v minulosti opakovaně upozorňoval, že navržená výše obranných výdajů neodpovídá aktuální bezpečnostní situaci ani závazkům České republiky vůči spojencům. Podle hlavy státu by příliš nízké výdaje na obranu mohly ohrozit schopnost České republiky plnit své mezinárodní závazky. Prezident zároveň varoval, že neplnění závazků vůči Severoatlantické alianci (NATO) může mít dopad na bezpečnost země. Prezidentská kancelář uvedla, že prezident premiéra upozornil na rizika spojená s nedostatečnými investicemi do obrany. Podle Hradu se mezinárodní bezpečnostní prostředí zhoršuje, zatímco české obranné výdaje stagnují. Prezident zároveň naznačil, že pokud by budoucí rozpočty neodpovídaly aliančním závazkům, mohl by zvážit i odmítnutí zákona o státním rozpočtu. Podobné obavy vyjádřila také Národní rozpočtová rada (NRR). Podle jejího stanoviska existují pochybnosti, zda Severoatlantická aliance uzná všechny výdaje, které vláda do obranného rozpočtu započítává. Česká republika by tak podle rady mohla mít problém splnit zákonný i alianční závazek, podle něhož mají obranné výdaje dosahovat alespoň dvou procent hrubého domácího produktu (HDP). Výše obranného rozpočtu Ministerstvo obrany má letos hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což podle Národní rozpočtové rady odpovídá přibližně 1,73 procenta HDP. Vláda však při výpočtu obranných výdajů započítává také některé položky z jiných rozpočtových kapitol. Do obranných výdajů tak zahrnuje například i investice do dopravní infrastruktury, které mají souvislost s obranyschopností státu. Mezi tyto položky patří zhruba 20 miliard korun na výstavbu dopravní infrastruktury. Premiér Babiš po jednání s prezidentem uvedl, že je potřeba řešit způsob, jakým se obranné výdaje vykazují. Podle něj by stát neměl započítávat pouze výdaje ministerstva obrany, ale také další výdaje související s obranou v jiných kapitolách státního rozpočtu nebo na úrovni krajů. Debata o metodice výpočtu obranných výdajů je podle premiéra důležitá zejména s ohledem na závazky vůči NATO. Tyto závazky určují minimální úroveň výdajů na obranu, které by členské státy měly dlouhodobě plnit. Budoucí cíle NATO Otázka obranných výdajů bude podle všeho v následujících letech ještě důležitější. Členské státy NATO se totiž v loňském roce dohodly na dalším zvýšení obranných investic. Podle této dohody by měly státy do roku 2035 zvýšit výdaje na obranu na 3,5 procenta HDP. Kromě toho by mělo dalších 1,5 procenta HDP směřovat do souvisejících nevojenských investic, například do infrastruktury nebo technologických projektů podporujících obranyschopnost. Zdroj: Reuters Současná úroveň obranných výdajů v České republice tak zůstává předmětem politické debaty. Zatímco vláda zdůrazňuje širší pohled na výdaje související s obranou, někteří odborníci upozorňují na nutnost jasně definovat, které položky lze skutečně započítat do aliančních závazků. Kritika minulých zakázek na ministerstvu obrany Premiér Babiš také uvedl, že některé obranné zakázky z období předchozí vlády považuje za netransparentní. Podle něj policie v současnosti prověřuje některé kontrakty uzavřené v minulosti. Premiér zároveň naznačil, že před dalším výrazným navyšováním obranného rozpočtu je potřeba provést změny ve fungování ministerstva obrany. Podle jeho slov je nutné zajistit transparentnější a efektivnější využívání veřejných prostředků. Ministr obrany Jaromír Zůna (SPD) má podle premiéra připravit do konce května novou koncepci armády. Tento dokument by měl definovat, jakým směrem se bude česká armáda v následujících letech rozvíjet a kam by měly směřovat budoucí investice. Premiér zároveň uvedl, že už při přípravě této koncepce se začne pracovat také na státním rozpočtu pro rok 2027. Vývoj státního rozpočtu v posledních letech Státní finance zůstávají dlouhodobě pod tlakem vysokých deficitů. V loňském roce skončilo hospodaření státu schodkem 290,7 miliardy korun, což bylo více než původně plánovaných 241 miliard korun. Pokud by se letos podařilo dodržet plánovaný deficit ve výši 310 miliard korun, šlo by o čtvrtý nejvyšší schodek státního rozpočtu od vzniku České republiky. V prvních dvou měsících letošního roku hospodařil stát podle dostupných údajů lépe než ve stejném období loni. Výdaje však byly částečně omezeny právě rozpočtovým provizoriem, které limitovalo měsíční výdaje státu. Po podpisu prezidenta a zveřejnění zákona ve Sbírce zákonů bude moci vláda začít plně realizovat výdaje podle nového rozpočtu. Tím se zároveň uzavře období provizorního hospodaření, které Českou republiku provázelo od začátku roku.