Bílý dům zvažuje ukončení vojenské kampaně v Íránu i za cenu, že strategický Hormuzský průliv zůstane pro globální obchod uzavřen. Na trhu efektivně chybí 10 až 12 milionů barelů ropy denně, což žene americký benchmark k největšímu měsíčnímu růstu od května 2020. Írán stupňuje útoky na obchodní plavidla a tlačí jemenské povstalce k ohrožení alternativních exportních tras v Rudém moři.   Bílý dům přehodnocuje priority a ropný trh hledá směr Globální trhy s energiemi zažívají extrémní volatilitu v reakci na nejnovější zprávy z Bílého domu. Podle informací deníku Wall Street Journal americký prezident Donald Trump sdělil svým poradcům, že je ochoten ukončit vojenskou kampaň v Íránu. Tento krok by mohl nastat i za předpokladu, že strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstane z velké části zablokován. Tato zpráva okamžitě zmírnila část geopolitické prémie, která v posledních týdnech hnala ceny energií do nevídaných výšin. Americká lehká ropa WTI (CL=F) po počátečním skoku o téměř čtyři procenta korigovala své zisky a obchodovala se v blízkosti 103 dolarů za barel. Tento úvodní cenový skok byl přímou reakcí na další íránský útok na ropný tanker v oblasti Perského zálivu. Severomořská ropa Brent (BZ=F) se mezitím po divokých výkyvech stabilizovala kolem úrovně 113 dolarů za barel. Rozhodnutí americké administrativy netlačit na okamžité vojenské proražení blokády vychází z přísného časového harmonogramu, který si prezident vytyčil. Podle představitelů administrativy by komplexní vojenská mise na znovuotevření průlivu prodloužila konflikt daleko za Trumpem stanovený rámec čtyř až šesti týdnů. Prezident se proto podle zdrojů rozhodl, že Spojené státy by měly dosáhnout svých hlavních cílů, kterými jsou paralyzace íránského námořnictva a zničení zásob raket, a následně současné nepřátelské akce utlumit. Washington plánuje přesunout tlak na obnovení volného průjezdu Hormuzem výhradně do diplomatické roviny. Tento posun ve strategii však nechává trhy v nejistotě ohledně toho, kdy a zda vůbec se podaří obnovit plynulý tok surovin z tohoto klíčového regionu. Destrukce infrastruktury a chybějící miliony barelů Americký prezident v posledních dnech pravidelně osciloval mezi prohlášeními o brzkém konci války a varováními před další tvrdou eskalací. Ještě v pondělí Trump pohrozil, že pokud Írán Hormuzský průliv neotevře, Spojené státy zničí íránské elektrárny, ropná zařízení a „pravděpodobně“ i infrastrukturu pro odsolování vody. Válka, která vstoupila již do svého pátého týdne, průliv efektivně uzavřela. Tím došlo k drastickému přiškrcení dodávek surové ropy, zemního plynu a rafinovaných produktů, jako je diesel, na globální trhy. Tento nabídkový šok vede k raketovému růstu cen energií a prohlubuje celosvětové obavy z nezvladatelné inflační krize. Útoky ze strany Spojených států, Izraele a Íránu neustále probíhají. Nejnovějším incidentem je noční úder na kuvajtský tanker Al-Salmi. Podle oficiálního prohlášení společnosti Kuwait Petroleum Corp byl tento plně naložený obří nosič ropy zasažen Íránem přímo v dubajském přístavu, což způsobilo požár a vážně poškodilo trup plavidla. Teherán se od začátku konfliktu pravidelně zaměřuje na obchodní lodě napříč celým zálivem, přičemž již dříve napadl dvě plavidla poblíž iráckého pobřeží. Navzdory úterní cenové korekci si americký ropný benchmark připisuje za březen růst o více než 50 procent, což představuje nejvýraznější měsíční skok od května 2020. Shaia Hosseinzadeh, investiční ředitel společnosti OnyxPoint Global Management, upozorňuje, že cenové signály aktuálně vůbec neodpovídají fyzické realitě na trhu. Úroveň 100 dolarů za barel označil za „jakýsi očistec“, který je příliš vysoký na to, aby byl pro ekonomiku stabilní, ale zároveň příliš nízký na to, aby odrážel skutečný rozsah fyzického výpadku dodávek. Geopolitická šachovnice a hrozba pro alternativní trasy Zatímco zákulisní zprávy naznačují diplomatický obrat, veřejně zástupci Trumpovy administrativy nadále volí směrem k dění na klíčové vodní cestě velmi ostrou rétoriku. Ministr financí Scott Bessent v rozhovoru pro Fox News zdůraznil, že Spojené státy znovu převezmou kontrolu nad Hormuzem a zajistí bezpečnou navigaci. Bessent zopakoval dřívější plán, podle kterého má být průjezd garantován prostřednictvím amerických nebo mezinárodních vojenských eskort. Trh však zůstává extrémně nervózní, a to nejen kvůli probíhajícím námořním operacím, ale také kvůli hromadění amerických jednotek v regionu a přetrvávajícím obavám z možného nasazení pozemních sil přímo v Íránu. O víkendu navíc došlo k dalšímu nebezpečnému rozšíření konfliktu, když jemenští povstalci Hútiové, kteří jsou úzce napojeni na Írán, zaútočili raketami na Izrael. Teherán podle dostupných informací tlačí tyto radikální skupiny k přípravě obnovené vojenské kampaně proti lodní dopravě v Rudém moři. Tento vývoj představuje kritické riziko pro globální energetickou bezpečnost. Mohl by totiž ohrozit dodávky ropy z alternativních tras, které leží mimo zablokovaný Hormuz, jako jsou například klíčové saúdskoarabské exporty z přístavu Janbu. Rebecca Babin, seniorní traderka pro energetické trhy ze společnosti CIBC Private Wealth Group, situaci shrnuje s tím, že na jakékoli cestě k deeskalaci trh zaznamenává jeden krok vpřed a pět kroků vzad. Podle jejích slov na globálním trhu v současnosti efektivně chybí 10 až 12 milionů barelů ropy denně. Ochranné polštáře v podobě strategických rezerv a volných těžebních kapacit podle ní rychle mizí. Snahy srazit ceny ropy níže prostřednictvím pouhých slovních intervencí a diplomatických prohlášení tak tváří v tvář fyzickému nedostatku suroviny ztrácejí na účinnosti.