Napětí na Blízkém východě stále otřásá energetickými trhy. Klíčové body Ceny ropy prudce rostou kvůli konfliktu na Blízkém východě Hormuzský průliv, klíčová trasa pro světovou ropu, je téměř paralyzovaný Plán prezidenta Donalda Trumpa na eskortu tankerů zatím trhy neuklidnil Energetické trhy zůstanou napjaté, dokud se provoz v regionu neobnoví Ceny ropy v posledních dnech výrazně rostou, protože konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem narušuje provoz v Hormuzském průlivu – jedné z nejdůležitějších dopravních cest pro globální obchod s energií. Investoři sledují nejen vývoj vojenské situace, ale také kroky americké administrativy, která chce zajistit bezpečný průjezd tankerů. Cena ropy Brent se vyšplhala přibližně na 83 dolarů za barel poté, co během dvou dní vzrostla o zhruba 12 %. Jde o největší dvoudenní nárůst od roku 2020. Americká ropa West Texas Intermediate se mezitím obchodovala kolem 76 dolarů za barel. Prudký růst cen je především reakcí na omezení přepravy ropy z Perského zálivu a na obavy, že konflikt může dále eskalovat. Prezident Donald Trump oznámil plán, podle kterého by Spojené státy měly nabídnout tankerům pojištění a v případě potřeby také námořní eskortu při průjezdu Hormuzským průlivem. Pojištění má poskytovat americká instituce International Development Finance Corporation, jejímž úkolem je obvykle podporovat investice v rozvojových zemích a snižovat rizika pro soukromý kapitál. Cílem je uklidnit trhy a obnovit tok ropy a dalšího zboží touto strategickou trasou. Zdroj: Bloomberg Trhy však zatím reagují spíše opatrně. Řada obchodníků i analytiků upozorňuje, že samotný plán zatím nepřinesl uklidnění situace. Hormuzský průliv zůstává velmi rizikovou oblastí a mnozí přepravci se mu nadále vyhýbají. Konflikt mezitím pokračuje a přináší nové útoky v regionu. Izraelské obranné síly oznámily rozsáhlou vlnu úderů na cíle v Íránu, zatímco Saúdská Arábie uvedla, že její protivzdušná obrana zachytila několik dronů a řízených střel. Americké centrální velení současně uvedlo, že během operací zničilo řadu íránských plavidel a velké množství odpalovacích zařízení a bezpilotních systémů. Admirál Brad Cooper uvedl, že americké síly operující v regionu zničily mimo jiné i významnou íránskou ponorku. Podle jeho vyjádření se americké námořnictvo snaží zajistit kontrolu nad klíčovými vodními cestami v Perském zálivu. Pro globální energetické trhy je klíčový především Hormuzský průliv. Tato úzká námořní cesta spojuje Perský záliv s Indickým oceánem a severně ji ohraničuje Írán. Přes průliv prochází přibližně pětina světové produkce ropy a zemního plynu. Jakékoli narušení provozu proto okamžitě ovlivňuje ceny energií na světových trzích. Od začátku konfliktu se mnoho tankerů této trase vyhýbá. Důvodem jsou nejen útoky na plavidla, ale také hrozby ze strany íránských ozbrojených sil. Íránská revoluční garda varovala, že lodě proplouvající průlivem mohou být terčem raket nebo bezpilotních prostředků. Podle dostupných informací bylo již napadeno více než deset tankerů. Současná situace se začíná promítat i do struktury ropného trhu. Rozdíl mezi nejbližšími futures kontrakty na ropu Brent se výrazně zvýšil a trh se dostal do takzvané backwardace. Tento stav obvykle signalizuje krátkodobý nedostatek suroviny a silnou poptávku po okamžitých dodávkách. Zatímco před měsícem činil rozdíl mezi kontrakty méně než jeden dolar, nyní přesahuje tři dolary za barel. Napětí navíc začíná ovlivňovat i samotnou produkci ropy v regionu. Irák, který je druhým největším producentem v rámci organizace OPEC, podle dostupných informací začal uzavírat některá svá klíčová ropná pole. Mezi nimi je například pole Rumaila, největší ropné pole v zemi, nebo projekt West Qurna 2. Pokud by byla produkce v těchto oblastech výrazně omezena, mohlo by to dále zhoršit situaci na globálním trhu. Současně se objevují signály, že některé státy v regionu začínají hromadit zásoby. Podle geospatiální analytické společnosti Kayrros se v Saúdské Arábii rychle plní velké ropné skladovací kapacity. Tento vývoj může naznačovat snahu připravit se na případné delší narušení exportu. Z globálního pohledu by uzavření nebo výrazné omezení provozu v Hormuzském průlivu představovalo zásadní problém pro dovozce energií. Nejvíce by byly zasaženy především asijské ekonomiky, které jsou na dodávkách ropy z Perského zálivu silně závislé. Některé země, například Čína, sice disponují strategickými zásobami, ty by však při delším konfliktu nemusely stačit. Zdroj: Shutterstock Analytici proto upozorňují, že trhy zůstanou nervózní, dokud se neobjeví jasné známky stabilizace situace. Podle energetických expertů bude klíčové především to, zda se podaří obnovit bezpečný průjezd tankerů přes Hormuzský průliv. Do situace se již zapojila také Mezinárodní energetická agentura se sídlem v Paříži, která koordinuje uvolňování strategických ropných rezerv v případě krizí. Organizace uvedla, že členské státy mají v nouzových zásobách více než jednu miliardu barelů ropy, které by bylo možné v případě potřeby využít. Zároveň se objevují smíšené signály z amerického trhu. Průmyslový report naznačil, že zásoby ropy ve Spojených státech minulý týden vzrostly o přibližně 5,7 milionu barelů. Oficiální statistika americké vlády by měla být zveřejněna v nejbližších dnech a investoři ji budou pečlivě sledovat. Energetický trh tak vstupuje do období zvýšené nejistoty. Vývoj cen ropy bude v následujících týdnech záviset především na dalším průběhu konfliktu a na tom, zda se podaří obnovit bezpečný provoz v jedné z nejdůležitějších námořních tras světa.