Globální finanční trhy zažily v posledních hodinách dramatický obrat, který ukončil období extrémní nejistoty spojené s konfliktem v Íránu. Donald Trump oznámil dočasné zrušení ropných sankcí pro vybrané země s cílem snížit ceny ropy Ceny ropy klesly z maxim u 120 USD o více než 8 % v reakci na vojenské úspěchy Skupina G7 plánuje mimořádné uvolnění strategických rezerv ropy k pokrytí výpadků způsobených válkou v Íránu Podle prezidenta Trumpa je íránská armáda bez námořnictva a letectva, což signalizuje brzký konec konfliktu Prezident Donald Trump v pondělí večer oznámil zásadní změnu kurzu v americké sankční politice, jejímž cílem je okamžité snížení cen ropy. Tato komodita v posledních dnech atakovala hranici 120 USD za barel, což vyvolalo obavy z globálního inflačního šoku. Trumpovo prohlášení o uvolnění sankcí pro vybrané země a odhad, že válka skončí „velmi brzy“, však přineslo na burzy vlnu optimismu. Reakce trhů byla blesková. Americké akciové indexy, reprezentované především indexem S&P 500, smazaly předchozí ztráty a uzavřely v zisku 0,83 %. Souběžně s tím došlo k masivnímu výprodeji na trhu s černým zlatem. Ceny ropy typu West Texas Intermediate a Brent se propadly o více než 8 % a v pondělním nočním obchodování klesaly o dalších 10 %. Investoři začali do cen promítat nejen zmírnění rétoriky Bílého domu, ale i koordinovaný zásah nejvyspělejších ekonomik světa. Strategické uvolnění sankcí a ruský faktor Prezident Trump během svého vystoupení v Doralu na Floridě potvrdil, že Spojené státy dočasně upustí od ropných sankcí uvalených na určité země, dokud se situace na trhu nestabilizuje. Ačkoliv prezident přímo nejmenoval státy, kterých se úlevy dotknou, diplomatické zdroje naznačují, že administrativa zvažuje další zmírnění tlaku na Rusko. Již dříve Bílý dům umožnil Indii nakupovat ruskou ropu bez hrozby penalizací, což naznačuje snahu o zachování plynulosti globálních dodávek. Součástí této geopolitické šachovnice byl i pondělní telefonát mezi Donaldem Trumpem a ruským lídrem Vladimirem Putinem. Tato komunikace podtrhuje snahu Washingtonu stabilizovat energetický trh za každou cenu, a to i za cenu dočasných ústupků v sankčním režimu. Trumpova administrativa se zjevně snaží zabránit tomu, aby íránský konflikt trvale poškodil americkou ekonomiku skrze vysoké ceny pohonných hmot, které jsou pro voliče v roce 2026 klíčovým tématem. Konec íránské kampaně a destrukce vojenských kapacit Prezident Trump se rovněž vyjádřil k aktuálnímu stavu vojenské operace v Perském zálivu. Podle jeho slov se jedná o „krátkodobou exkurzi“, která je již v podstatě u konce. V rozhovoru pro stanici CBS uvedl, že íránský odpor je prakticky zlomen, přičemž zdůraznil, že země aktuálně nedisponuje žádným námořnictvem, funkčními komunikacemi ani letectvem. „Myslím, že válka je víceméně kompletní,“ prohlásil prezident s tím, že íránská strana je v troskách. Navzdory těmto slovům o konci aktivních bojů Trump naznačil, že americká angažovanost v regionu nekončí. „Mohli bychom jít dál a půjdeme dál,“ uvedl, čímž nechal otevřené dveře pro budoucí stabilizační operace nebo politické přeskupení v Teheránu. Právě tato kombinace vojenského vítězství a příslibu brzkého stažení hlavních sil pomohla uklidnit komoditní obchodníky, kteří se obávali dlouhého a vyčerpávajícího konfliktu blokujícího strategický Hormuzský průliv. Skupina G7 a nouzové uvolnění ropných rezerv Dalším pilířem pondělního optimismu byla zpráva o chystané akci nejbohatších zemí světa. Ministři energetiky skupiny G7 plánují na úterý mimořádné virtuální zasedání. Hlavním bodem programu je diskuse o koordinovaném uvolnění nouzových ropných rezerv. Tento krok má vykrýt výpadky v globálních tocích, které byly způsobeny přerušením dodávek v důsledku bojů v Íránu. Možnost uvolnění strategických zásob působí na trhu jako silné sedativum. Zatímco v nočním obchodování ceny ropy šplhaly k hranici 120 USD za barel, po zprávách o zapojení G7 se okamžitě stáhly. Investoři nyní sázejí na to, že objem uvolněné ropy bude dostatečný k tomu, aby nasytil trh do doby, než se naplno projeví Trumpem ohlášené sankční úlevy. Tento koordinovaný postup Washingtonu a jeho spojenců v roce 2026 ukazuje, že energetická bezpečnost zůstává absolutní prioritou západních vlád. Pro akciové trhy znamená tento vývoj vítanou úlevu. Pokles cen energií snižuje tlak na marže průmyslových podniků a zmírňuje inflační očekávání, což dává centrálním bankám větší prostor pro manévrování. Pokud se Trumpovy předpovědi o rychlém konci války naplní, mohl by být březen 2026 začátkem nového býčího trendu na burzách, taženého poklesem nákladů a obnovením stability v klíčovém regionu.