Index spotřebitelských cen v únoru meziročně stagnoval na úrovni 2,4 %, což představuje chladnější tempo růstu, než predikovali analytici. Údaje amerického ministerstva práce nezahrnují dopady íránského konfliktu, který od konce února vyhnal ceny benzínu o dvacet procent výše. Analytici varují před zkomplikováním dezinflačního procesu, jelikož dražší energie hrozí prosáknout do širší americké ekonomiky.   Překvapivé ochlazení cenové hladiny v předvečer konfliktu Americká ekonomika vyslala investorům nečekaně pozitivní signál, který však s ohledem na globální dění může mít velmi krátkou trvanlivost. Únorový index spotřebitelských cen v meziročním srovnání vzrostl pouze o 2,4 procenta. Tato klíčová hodnota zůstala zcela nezměněna oproti předchozímu měsíci a představuje citelně chladnější tempo růstu, než jaké trh původně zaceňoval. Podle rozsáhlého průzkumu, který mezi ekonomy provedla společnost poskytující finanční data FactSet Research Systems (FDS) , trh predikoval růst cenové hladiny o 2,5 procenta. Samotný index spotřebitelských cen, jenž funguje jako reprezentativní koš zboží a služeb typicky nakupovaných domácnostmi, tak ukázal na mírné zklidňování cenových tlaků v čase. Při pohledu na širší časový horizont dosáhla průměrná inflace za poslední tři měsíce úrovně 2,5 procenta. Jedná se o prokazatelné zlepšení ve srovnání s hodnotami kolem 2,9 procenta, které americké hospodářství zaznamenalo během loňského srpna, září a listopadu. Datová řada je přitom specifická tím, že říjnový inflační report musel být zcela zrušen kvůli tehdejšímu vládnímu shutdownu. Tento relativně příznivý vývoj potvrzuje i takzvaná jádrová inflace, která ze svého výpočtu záměrně vylučuje tradičně vysoce volatilní ceny potravin a energií. Podle oficiálních údajů amerického Úřadu pro statistiku trhu práce vzrostla tato očištěná metrika na roční bázi o 2,5 procenta. Zůstala tak naprosto beze změny oproti lednovým hodnotám, což na první pohled naznačovalo strukturální stabilitu. Potraviny a energie jako dva protichůdné póly spotřebitelského koše Při detailním rozboru vnitřní struktury spotřebitelského koše se však objevují výrazné kontrasty mezi jednotlivými nákladovými kategoriemi. Náklady na potraviny totiž rostly znatelně rychlejším tempem než celková inflace a v meziročním vyjádření si připsaly poměrně strmý nárůst o 3,1 procenta. Zákazníci v obchodech tak nadále čelili zhoršené kupní síle. Ještě dramatičtější situace panovala v segmentu stravování mimo domov, kam spadají především návštěvy restaurací a nákupy hotových jídel. Zde se spotřebitelé museli vyrovnat s prudkým skokem cen o plných 3,9 procenta. Tento údaj jasně ilustruje přetrvávající nákladové tlaky v sektoru služeb, které se nedaří centrálním bankéřům plně eliminovat. Na zcela opačném konci spektra se v únoru nacházely pohonné hmoty, které naopak představovaly pro americké domácnosti vítanou finanční úlevu. Ceny benzínu se na čerpacích stanicích v meziročním srovnání propadly o masivních 5,6 procenta. Tento strmý pokles cen paliv fungoval jako hlavní brzda celého indexu. Právě levnější tankování tak opticky vylepšilo celkový obrázek o stavu peněženek amerických spotřebitelů. Zároveň je však naprosto kritické zdůraznit, že únorová data ministerstva práce zachycují výhradně období před vypuknutím válečného konfliktu v Íránu koncem měsíce. Tato časová diskrepance znamená, že reportovaná čísla vykreslují realitu, která již neplatí. Válečná prémie a hrozba nového inflačního vzplanutí Veškerý dosavadní pokrok v boji s vysokými cenami bude podle všeho v březnu nekompromisně smazán. Globální trhy totiž od konce února čelí masivnímu geopolitickému šoku. Od začátku íránské války vystřelila ropa (CL=F) strmě vzhůru, což mezi investory okamžitě vyvolalo vážné obavy z návratu inflační spirály. Tento cenový šok se již plně propisuje do reálné ekonomiky, přičemž ceny benzínu ve Spojených státech od vypuknutí konfliktu vyskočily o téměř 60 centů za galon. To představuje drastický nárůst o zhruba 20 procent během mimořádně krátkého časového úseku. Naděje na levnější energie se tak ze dne na den rozplynuly. Válečný stav v Íránu představuje bezprostřední hrozbu pro snahy o zkrocení inflace, které mohou být nejen zastaveny, ale dokonce zcela zvráceny. Ekonomové varují, že rostoucí náklady na ropu neženou vzhůru pouze ceny na čerpacích stanicích, ale mají obrovský potenciál prosáknout do všech ostatních částí hospodářství prostřednictvím dražší dopravy a výroby. Tento pesimistický scénář potvrzují i přední hráči na Wall Street, kteří narychlo přehodnocují své dosavadní modely. Analytici ze společnosti Deutsche Bank (DB) ve své výzkumné zprávě z 10. března otevřeně deklarovali, že cesta směrem k dezinflaci se stala podstatně mlhavější a komplikovanější. Ve svém hodnocení situace experti banky dodali, že vyšší ceny energií mohou v nadcházejících měsících vést ke znatelnému zvýšení celkové, neboli takzvané headline inflace. Investoři se tak musí připravit na to, že únorová data byla pravděpodobně posledním klidným reportem před nadcházející bouří na komoditních trzích.