Akciové trhy v úterý oslabily, když se nepodařilo dosáhnout žádného zásadního pokroku v jednáních mezi Spojenými státy a Íránem. Klíčové body Trhy klesají kvůli napětí mezi USA a Íránem Hormuzský průliv zůstává klíčovým bodem konfliktu Růst cen ropy zvyšuje inflační tlaky Technologie a zdravotnictví rostou navzdory nejistotě Investoři zároveň sledovali blížící se termín, který stanovil prezident Donald Trump pro znovuotevření strategicky klíčového Hormuzského průlivu. Nejistota kolem dalšího vývoje konfliktu vedla k návratu režimu risk-off, kdy investoři omezují expozici vůči rizikovým aktivům. Hlavní americké indexy uzavřely v záporných hodnotách. Index S&P 500 oslabil o 0,7 % na 6 564,79 bodu, technologický Nasdaq Composite ztratil 1 % a klesl na 21 776,56 bodu. Dow Jones Industrial Average odepsal rovněž 0,7 % a zakončil obchodování na 46 327,45 bodu. Trhy tak reagovaly na eskalující geopolitické napětí a rostoucí pravděpodobnost dalšího vývoje směrem k otevřenému konfliktu. Podle vyjádření zástupců finančního sektoru zůstávají trhy pod tlakem nejistoty. Investoři se připravují na scénáře, které mohou mít výrazné dopady nejen na akcie, ale i na energetické trhy a globální ekonomiku. Hrozby eskalace dominují tržnímu sentimentu Situace na trzích se výrazně změnila oproti předchozímu dni, kdy akcie rostly díky nadějím na příměří. Tyto naděje však rychle vyprchaly poté, co Írán údajně odmítl mírový návrh a rétorika ze strany Washingtonu dále přitvrdila. Donald Trump během tiskové konference zopakoval, že Írán má čas do úterního večera (20:00 SEČ), aby přijal dohodu. V opačném případě mají Spojené státy podniknout útoky na infrastrukturu včetně mostů a elektráren. Klíčovou podmínkou jakékoli dohody je podle něj opětovné otevření Hormuzského průlivu. Zdroj: Shutterstock Situaci dále vyostřila Trumpova ostrá veřejná vyjádření, ve kterých varoval před potenciálně katastrofálními následky. Současně však naznačil možnost pozitivního vývoje v případě změny režimu, což pouze zvýšilo nejistotu ohledně skutečných záměrů americké administrativy. Podle dostupných informací Írán po těchto výrocích zastavil přímá jednání se Spojenými státy, i když komunikace prostřednictvím prostředníků nadále pokračuje. To vytváří prostředí, kde je výsledek velmi nejistý a trhy musí počítat s několika zásadně odlišnými scénáři. Hormuzský průliv jako klíčový bod konfliktu Jedním z hlavních sporů zůstává otázka Hormuzského průlivu, který je jednou z nejdůležitějších dopravních tepen pro globální energetické trhy. Tudy prochází přibližně pětina světové produkce ropy, což z něj činí kritickou infrastrukturu nejen pro Asii, ale i pro Evropu. Průliv je již několik týdnů prakticky uzavřen, což vyvolává obavy z narušení dodávek ropy a plynu. Írán zároveň odmítl jeho otevření výměnou za „prázdné sliby“ a varoval, že v případě další eskalace může dojít k rozšíření konfliktu i na další klíčové námořní trasy. Mezi nimi je například průliv Bab el-Mandeb, který spojuje Rudé moře s Adenským zálivem a představuje další důležitý bod globálního obchodu. Takový krok by měl dalekosáhlé důsledky pro světovou ekonomiku a logistické řetězce. Írán rovněž pohrozil, že případné útoky na jeho energetickou infrastrukturu povedou k rozsáhlým výpadkům elektřiny v regionu, včetně Saúdské Arábie. Tato vyjádření dále zvyšují geopolitické napětí a zvyšují pravděpodobnost scénáře širšího konfliktu. Dopady na ekonomiku a inflaci se začínají projevovat Vedle geopolitiky začínají trhy více reflektovat i ekonomické dopady konfliktu. Data ukázala, že americký sektor služeb v březnu rostl pomaleji, než se očekávalo. Zároveň došlo k poklesu zaměstnanosti a k výraznému nárůstu cen, což signalizuje rostoucí inflační tlaky. Právě ceny energií jsou jedním z hlavních faktorů, které mohou krátkodobě zrychlit inflaci. Očekává se, že růst cen benzínu o zhruba 25 % by mohl vést k meziměsíčnímu růstu celkové inflace o téměř 1 %, což by posunulo meziroční tempo z 2,4 % na 3,4 %. Jádrová inflace by měla růst mírnějším tempem, ale i zde se očekává zvýšený tlak. Investoři proto vyhlížejí nadcházející zveřejnění indexu spotřebitelských cen (CPI), které by mělo poskytnout jasnější obraz o rozsahu dopadů energetického šoku. Americká centrální banka zatím naznačuje, že vliv vyšších cen ropy by měl být spíše krátkodobý. Klíčové zůstává, zda se inflační očekávání udrží stabilní, což je zásadní pro další směřování měnové politiky. Vývoj jednotlivých akcií: technologie i zdravotnictví zažívají nové momentum Na úrovni jednotlivých titulů se situace vyvíjela rozdílně. Akcie společnosti Broadcom (AVGO) posílily přibližně o 4 % poté, co firma oznámila dlouhodobou spolupráci s Alphabet (GOOGL) na vývoji specializovaných procesorů pro umělou inteligenci. Součástí dohody je i dodávka síťové infrastruktury pro AI systémy až do roku 2031. Společnost zároveň uzavřela dohodu, která umožní startupu Anthropic přístup k rozsáhlé výpočetní kapacitě založené na AI čipech Googlu. Tento krok potvrzuje rostoucí význam infrastruktury pro umělou inteligenci a její dopad na technologický sektor. Zdroj: Shutterstock Výrazný růst zaznamenaly také akcie zdravotních pojišťoven. Impulzem bylo rozhodnutí regulátora zvýšit sazby pro segment managed care v roce 2027 více, než trh očekával. Akcie společnosti Humana (HUM) vzrostly o více než 7 %, zatímco UnitedHealth (UNH) si připsala přes 9 %. Tyto pohyby ukazují, že i v prostředí zvýšené volatility lze najít sektory, které reagují pozitivně na specifické fundamentální zprávy. Závěrem lze říci, že trhy se nacházejí ve fázi vysoké nejistoty, kde další vývoj bude do značné míry záviset na geopolitických rozhodnutích. Kombinace napětí na Blízkém východě a rostoucích inflačních tlaků vytváří prostředí, které bude i nadále testovat odolnost investorů.