Klíčové body Americké námořnictvo za asistence více než deseti tisíc vojáků a stovky letadel neprodyšně uzavřelo přístupy k íránským přístavům. Během prvních čtyřiadvaceti hodin neprošla blokádou ani jedna loď, několik sankcionovaných tankerů bylo donuceno změnit kurz. Peking a další asijské země ostře kritizují krok Washingtonu kvůli rostoucím obavám z prohlubujícího se nedostatku energetických surovin.   Nasazení vojenské síly a první hodiny embarga Americká námořní blokáda íránských přístavů začala během úterý tvrdě dopadat na pohyb obchodních lodí v oblasti Perského zálivu. Detailní sledovací data neúprosně ukazují, že několik tankerů proplouvajících Hormuzským průlivem bylo nuceno zcela zastavit své motory, nebo rovnou otočit kormidlo a změnit původní kurz. Několik nákladních plavidel, jež vyplula z íránských přístavů, se pokusilo překonat tuto úzkou vodní cestu bezprostředně po pondělním vstupu embarga v platnost. Žádné z nich se však nedostalo dále než k ústí Ománského zálivu. Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit na oblast námořní blokádu nepřišlo z čistého nebe. Tento radikální krok následoval bezprostředně poté, co vyjednavači nedokázali dosáhnout mírové dohody s íránskými představiteli během zdlouhavých a náročných víkendových rozhovorů v Pákistánu. Samotný Hormuzský průliv se přitom již dříve ukázal být klíčovou překážkou v mírových jednáních, jelikož se Írán pokoušel převzít nad touto strategickou vodní cestou kontrolu. Americká armáda v pondělí oficiálně potvrdila, že během prvních čtyřiadvaceti hodin od spuštění operace neprošla blokádou íránských přístavů ani jedna loď. Vojenské velitelství rovněž uvedlo, že šest plavidel bylo donuceno otočit se zpět ve chvíli, kdy k tomu dostala přímý rozkaz. Washington v této souvislosti vydal v pondělí důrazné upozornění pro všechny námořníky a přepravce v regionu. V oficiálním oznámení Spojené státy varovaly, že jakékoli plavidlo, které vstoupí do íránských přístavů a pobřežních oblastí, nebo z nich naopak vypluje bez výslovného povolení, bude vystaveno riziku zachycení, odklonění či dokonce zadržení. Americká strana jasně deklarovala, že tato přísná blokáda bude nekompromisně vymáhána především v Ománském zálivu a Arabském moři, tedy východně od samotného průlivu. Centrální velitelství ozbrojených sil USA (US Central Command), které má na starosti americké vojenské operace v tomto výbušném regionu, odhalilo masivní rozsah celé akce. Na vymáhání blokády se aktuálně podílí více než tucet válečných lodí, oblohu křižuje přes sto stíhacích a průzkumných letounů a do operace je zapojeno více než deset tisíc vojáků. Hormuz Dvojitá past pro námořní dopravce a testování hranic Přední manažeři z tankerového průmyslu nyní popisují extrémně napjatou situaci v Perském zálivu jako takzvanou dvojitou blokádu. Komerční plavidla se totiž ocitla v nezáviděníhodných kleštích. Na jedné straně jsou nucena podřídit se nařízením íránských Islámských revolučních gard, které vyžadují, aby lodě volily trasu průlivem těsně lemující íránské pobřeží. Na straně druhé však narážejí na nekompromisní americkou námořní kontrolu. Situaci navíc eskaluje fakt, že Írán již dříve začal od lodí proplouvajících průlivem požadovat tranzitní poplatky dosahující až dvou milionů dolarů. Navzdory tomuto napětí se v prvních čtyřiadvaceti hodinách po zavedení blokády, jež odstartovala v pondělí v 10 hodin dopoledne východoamerického času, podařilo nejméně jedenácti lodím proplout průlivem směrem do Zálivu i ven z něj. Sledovací data naznačují, že několika plavidlům byl vjezd do Zálivu umožněn. V centru pozornosti se ocitl americkými úřady sankcionovaný tanker Rich Starry. Toto plavidlo, které podle všeho vyplulo z přístavu ve Spojených arabských emirátech, proplulo průlivem v pondělí v noci. Během úterního dopoledne se však nečekaně otočilo a začalo plout zpět do průlivu. Podle analytiků je vysoce pravděpodobné, že loď naložila íránskou Ropu (CL=F) s vypnutým navigačním systémem GPS, případně provedla skrytý překlad surovin z lodi na loď přímo ve vodách Zálivu. Podobný osud potkal i další sankcionovaný tanker s názvem Elpis. Ten původně signalizoval, že vyplouvá z íránského přístavu Búšehr. Po pondělním odpoledním průjezdu však sledovací systémy ukázaly, že plavidlo zůstalo stát těsně za hranicí průlivu. Trh nyní bedlivě sleduje, jak se situace vyvine a zda dojde k další eskalaci. Gregory Brew, uznávaný analytik ze společnosti Eurasia Group, k situaci poznamenal, že se nepochybně jedná o vůbec první skutečný test této blokády. Podle jeho slov Írán nutně potřebuje zjistit, jak vážně to Spojené státy s vymáháním embarga myslí, přičemž právě zastavený tanker Elpis v této geopolitické hře slouží jako pomyslný pokusný králík. Zdroj: Burzovnísvět.cz Diplomatická roztržka a strategické dilema Washingtonu Reakce na americký vojenský krok na sebe nenechaly dlouho čekat a vyvolaly vlnu mezinárodní nevole. Samotný Írán označil námořní blokádu za přímé porušení své státní suverenity. Mnohem širší dopad však mají protesty asijských zemí, které se ostře ohradily proti postupu Spojených států. Tyto státy totiž v současné době čelí stále napjatějším dodávkám klíčových energetických surovin a jakýkoliv výpadek pro ně představuje zásadní hrozbu. Do diplomatické přestřelky se v úterý aktivně zapojilo také čínské ministerstvo zahraničí. Peking prostřednictvím svých zástupců označil americkou námořní blokádu za nezodpovědnou a vysoce nebezpečnou. Tento postoj podtrhuje rostoucí nervozitu globálních trhů z možného přerušení životně důležitých obchodních tras, na kterých je asijský průmysl existenčně závislý. Bezpečnostní a sankční analytik Brett Erickson poukázal na to, že Washington se v důsledku špatného plánování a následného provedení dostal do prakticky neřešitelné situace. Podle jeho hodnocení nyní americká administrativa čelí obrovskému strategickému dilematu, které nemá jednoduché řešení a může mít dalekosáhlé ekonomické následky. Erickson nastínil dvě stejně problematické cesty, před kterými nyní američtí představitelé stojí. Washington se musí rozhodnout, zda nechá Írán nadále přepravovat několik milionů barelů ropy denně skrze průliv a těžit z toho finanční prospěch, nebo zda tuto trasu definitivně odstřihne. Druhá možnost by však znamenala tvrdou ránu pro asijské spojence Spojených států, kteří již nyní trpí stále intenzivnějšími energetickými šoky.