Mezinárodní měnový fond upozorňuje na historický precedens, kdy masivní nárůst vojenských rozpočtů oslabuje fiskální stabilitu a vede k drastickým škrtům v sociální sféře. Obranné výdaje Evropské unie mají v roce 2025 dosáhnout 381 miliard eur, což představuje nárůst o téměř 63 % ve srovnání s rokem 2020. Zatímco Polsko cílí na obranné výdaje ve výši 5 % HDP, Francie sází na „dvojí dividendu“ v podobě posílení suverenity a tvorby domácích pracovních míst.   Nová éra bezpečnosti a historické varování MMF Světová ekonomika vstupuje do neprobádaných vod. Růst geopolitického napětí donutil vlády napříč kontinenty k radikálnímu přehodnocení státních rozpočtů. Mezinárodní měnový fond (MMF) v této souvislosti bije na poplach a varuje před nevyhnutelným návratem takzvaného dilematu „děl a másla“. Tento klasický ekonomický koncept ilustruje nemilosrdnou volbu, před kterou dnes stojí političtí lídři. Rozhodují se mezi masivní alokací kapitálu do zbrojních programů a udržením štědrého financování sociálních systémů. Podle nejnovější zprávy World Economic Outlook zvýšila zhruba polovina zemí světa své vojenské rozpočty. Tento trend není pouze krátkodobým výkyvem. MMF upozorňuje, že reálné prodeje zbraní největších globálních zbrojovek se za poslední dvě desetiletí zdvojnásobily. S pokračující eskalací mezinárodních konfliktů se očekává, že tlak na státní pokladny bude nadále sílit, což vyvolává vážné obavy o vytlačování jiných nezbytných výdajů. Analytici fondu svá varování opírají o tvrdá data. Historická analýza zkušeností 164 států od konce druhé světové války ukazuje jasný a znepokojivý vzorec. Období prudkého zbrojení typicky oslabuje fiskální a externí bilance zemí. Po těchto vojenských expanzích zpravidla následuje strmý nárůst veřejného dluhu. Vlády jsou následně nuceny přistoupit k drastickým redukcím v sociální sféře, což může mít dalekosáhlé dopady na ekonomickou stabilitu a společenský smír. Evropská ofenziva a hledání dvojí dividendy Evropská unie v reakci na probíhající ruskou invazi na Ukrajinu zcela přehodnotila své priority. Bezpečnost a obrana se dostaly na absolutní vrchol politické agendy. Očekává se, že obranné výdaje napříč sedmadvacítkou dosáhnou v roce 2025 ohromujících 381 miliard eur (zhruba 448,8 miliardy dolarů). Tato částka představuje meziroční nárůst o 11 % a masivní skok o téměř 63 % ve srovnání s rokem 2020. Ambiciózní plány na znovuvyzbrojení starého kontinentu však narážejí na nové geopolitické překážky. Podle Institutu Evropské unie pro bezpečnostní studie komplikuje situaci americko-izraelská válka s Íránem. Tento konflikt nejenže ztěžuje evropské snahy o zbrojení a podporu Ukrajiny, ale také podkopává důvěru ve Washington jako spolehlivého garanta evropské bezpečnosti. Tento tlak na národní rozpočty si plně uvědomují evropští politici. Francouzský ministr financí Roland Lescure otevřeně přiznal, že volba mezi obranou a sociálními výdaji představuje pro vládu obrovské riziko před prezidentskými volbami v roce 2027. Lescure však argumentuje, že masivní investice do obrany mohou přinést „dvojí dividendu“. Podle francouzského ministra je nutné zcela přehodnotit pohled na moderní válčení, do kterého dramaticky zasáhly drony a nové formy boje. Zvýšené výdaje tak nemají pouze posílit státní suverenitu, ale fungují jako průmyslová strategie generující nová pracovní místa na domácím trhu. Lescure zdůraznil, že tento přístup může pomoci lidem, kteří se cítí odsunuti na vedlejší kolej vlivem globalizace a digitálních inovací. Zároveň odmítl, že by Francie omezovala sociální sféru, a označil tamní úroveň výdajů za nejvyšší a správnou pro jejich model. Pokud by však vláda neinvestovala do tvorby pracovních míst skrze obranný průmysl, hrozila by podle něj tvrdá společenská odezva. Podobné obavy sdílí i Polsko. Ministr financí Andrzej Domański potvrdil, že vláda velmi pečlivě sleduje hrozbu sociálních nepokojů, které by se mohly projevit u volebních uren. Přestože polský cíl vydávat 5 % hrubého domácího produktu na obranu je extrémně vysoký, Domański jej hájí poukazem na vážnou geopolitickou situaci a přímé hrozby ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina vůči NATO a sousedním státům. Rozvojový svět na vedlejší koleji a apel Světové banky Zatímco vyspělý svět masivně zbrojí, globální financování zahraničního rozvoje se dramaticky smršťuje. Prezident Světové banky Ajay Banga upozornil na tento znepokojivý kontrast. Obrana se stala pro mnoho států absolutní prioritou, což odsává kapitál z programů určených pro nejzranitelnější regiony planety. Navzdory tomuto nepříznivému prostředí se však instituci podařilo dosáhnout historického milníku. Mezinárodní asociace pro rozvoj (IDA), která je součástí Světové banky a zaměřuje se na nejchudší země, zajistila v rámci 21. kola financování koncem roku 2024 dodatečných 24 miliard dolarů. Díky pákovému efektu se tato částka přetavila do celkového financování ve výši 100 miliard dolarů. Tyto prostředky jsou životně důležité. Směřují na podporu 78 států s nejnižšími příjmy na světě, kde umožňují kritické investice do sektorů zdravotnictví, vzdělávání a odolnosti vůči klimatickým změnám. Banga zdůrazňuje, že i v současné militarizované éře má systém stále smysl. Klíčem je však změna rétoriky. Dárcovským zemím je nutné vysvětlit, že financování rozvojového světa je v jejich vlastním, čistě pragmatickém zájmu. Investice do tvorby pracovních míst pro mladé lidi v rozvojových zemích vytvářejí silnější střední třídu a generují hospodářský růst. Z tohoto růstu následně přímo těží západní společnosti prostřednictvím exportu svých produktů a uplatnění duševního vlastnictví. Vedle ekonomických benefitů přináší rozvojová pomoc i klíčovou stabilizaci. Silnější ekonomický systém a lepší lokální příležitosti pro mladou generaci vedou k prokazatelnému snížení nelegální migrace. Podle Bangy jsou obě tyto strany mince pro dlouhodobou stabilitu globálního uspořádání naprosto zásadní.