Maximální ceny pohonných hmot stanovené státem v pátek mírně klesnou. Maximální ceny paliv v Česku v pátek mírně klesnou Nafta i benzin postupně zlevňují i na reálném trhu Regulace čelí kritice kvůli riziku narušení trhu Evropou se šíří různá opatření proti drahým palivům Vývoj tak naznačuje postupné uklidnění situace na trhu, který byl v posledních týdnech pod výrazným tlakem. Přesto zůstávají ceny paliv na relativně vysokých úrovních a jejich vývoj nadále silně ovlivňují geopolitické i regulatorní faktory. Podle aktuálního cenového věstníku bude nejvyšší povolená cena nafty nově činit 43,36 Kč za litr, což představuje pokles o 14 haléřů oproti předchozímu dni. U benzinu Natural 95 se maximální cena sníží o 23 haléřů na 41,36 Kč za litr. Jedná se o nejnižší úroveň od zavedení cenového stropu, který stát aplikuje od minulého týdne. Ministerstvo financí přitom stanovuje tyto ceny na denní bázi a podle aktuálních informací by v tomto režimu mělo pokračovat minimálně do konce dubna. Tento přístup umožňuje rychle reagovat na vývoj na trhu, zároveň ale vyvolává otázky ohledně dlouhodobé udržitelnosti takové regulace. Vývoj cen ukazuje postupné zlevňování Z pohledu reálného trhu se ceny pohonných hmot již několik dní postupně snižují. Maximální cena nafty stanovená státem se nyní dostává pod úroveň průměrné tržní ceny z posledních dnů. Podle dat společnosti CCS zlevnila nafta během posledního týdne o 3,72 koruny a aktuálně se prodává v průměru za 44,51 Kč za litr. U benzinu je vývoj mírnější. Litr nejprodávanějšího Naturalu 95 stojí v průměru 41,37 Kč, což je o 26 haléřů méně než před týdnem. Z těchto údajů je patrné, že regulace stropů se začíná přibližovat reálným tržním cenám, které reagují na postupné uklidnění situace na globálním trhu s ropou. Výpočet maximálních cen vychází z kombinace několika faktorů. Ministerstvo financí zohledňuje průměr velkoobchodních cen od společností Čepro, Orlen a MOL, dále denní kotace organizace Platts, maximální marže obchodníků a také daňové zatížení. Výjimku tvoří prémiová paliva, na která se cenový strop nevztahuje. Regulace vyvolává silnou kritiku trhu Navzdory poklesu cen zůstává vládní zásah do trhu terčem kritiky. Opoziční strana ODS dlouhodobě upozorňuje, že cenové stropy mohou narušovat fungování trhu a měly by být co nejdříve zrušeny. Podle jejích představitelů existuje riziko, že regulace povede k nedostatku paliv nebo naopak k jejich zdražení v budoucnu. Podobný postoj zastávají i zástupci distributorského a maloobchodního segmentu. Podle nich může nastavený systém nutit některé čerpací stanice prodávat paliva pod nákladovou cenou, což je z dlouhodobého hlediska neudržitelné. Tato situace vytváří tlak zejména na menší provozovatele, kteří nemají takovou finanční rezervu jako velké sítě. Regulace cen je však součástí širšího balíku opatření, kterým vláda reaguje na prudký růst cen paliv v posledních týdnech. Ten byl způsoben především geopolitickým vývojem na Blízkém východě, konkrétně vojenským konfliktem, který zásadně narušil dodávky ropy. Geopolitika a inflace jako hlavní hybatelé cen Výrazný růst cen pohonných hmot začal na přelomu února a března v reakci na vojenský konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Tento vývoj vedl k omezení dodávek ropy a následnému zdražení na globálních trzích. Dopady se rychle promítly i do české ekonomiky. Růst cen paliv se stal jedním z faktorů, které přispěly ke zvýšení inflace. V březnu meziroční inflace vzrostla na 1,9 %, zatímco v únoru činila 1,4 %. Ačkoliv jde stále o relativně nízké hodnoty, dynamika růstu ukazuje citlivost ekonomiky na vývoj cen energií. V reakci na tuto situaci vláda na začátku dubna zavedla kombinaci opatření. Kromě cenových stropů došlo i ke snížení spotřební daně na naftu z 9,95 Kč na 8,011 Kč za litr. Marže obchodníků byla zároveň omezena na maximálně 2,50 Kč za litr u benzinu i nafty. U benzinu zůstala spotřební daň beze změny na úrovni 12,84 Kč za litr. Tato opatření mají krátkodobě stabilizovat ceny, ale jejich efektivita bude záviset především na dalším vývoji na globálním trhu s ropou. Podobná opatření zavádí i další evropské státy Česká republika není jedinou zemí, která se snaží zmírnit dopady drahých paliv na spotřebitele. Regulace a daňové úpravy se objevují napříč Evropou, přičemž jednotlivé státy volí odlišné přístupy. Německo schválilo dočasné snížení daně na pohonné hmoty o zhruba 17 centů na litr. Opatření má platit od začátku května po dobu dvou měsíců. Aktuálně se tam nafta prodává přibližně za 2,20 eura za litr a benzin za 2,06 eura, což je výrazně více než v Česku. Rakousko v minulých týdnech snížilo spotřební daň a zároveň omezilo marže distributorů. Polsko zareagovalo kombinací snížení DPH a spotřební daně a zároveň zavedlo cenový strop. Specifický přístup zvolilo Slovensko, které zavedlo dvojí ceny nafty. Motoristé se zahraniční registrační značkou platí vyšší cenu než domácí řidiči. Od pátku tato cena klesne na 1,905 eura za litr. Tento model však vyvolal kritiku ze strany Evropské komise, která jej považuje za neslučitelný s unijním právem. Celkově tak evropské státy hledají rovnováhu mezi ochranou spotřebitelů a zachováním funkčního trhu. Vývoj v následujících týdnech ukáže, zda se podaří stabilizovat ceny bez negativních dopadů na dostupnost paliv.