Negativní sentiment zasáhl většinu trhu. Klíčové body Index PX klesl o 0,95 % na 2673,83 bodu Největší pokles zaznamenal titul z průmyslového sektoru Geopolitická nejistota táhne trhy dolů Koruna oslabila vůči euru i dolaru Pražská burza vstoupila do nového týdne v negativním duchu a zakončila obchodování poklesem. Index PX oslabil o 0,95 % na 2673,83 bodu, přičemž ztráty zaznamenala naprostá většina hlavních emisí. Vývoj byl ovlivněn především poklesem akcií z oblasti průmyslu a energetiky, které zároveň patřily mezi nejvíce obchodované tituly dne. Objemy obchodů se koncentrovaly právě do těchto segmentů, což zesílilo jejich vliv na celkový výsledek trhu. Největší pokles zaznamenal titul ze strojírenského a obranného sektoru, jehož akcie odepsaly 5,57 % na 509 korun, čímž se dostaly na nejnižší úroveň od vstupu na burzu na začátku letošního roku. Energetický sektor rovněž přispěl k negativnímu vývoji, když jeho hlavní zástupce oslabil o 0,50 % na 1206 korun. Celkově tak trh reflektoval kombinaci vnějších faktorů a zvýšené opatrnosti investorů, kteří po předchozích výkyvech přistupují k riziku zdrženlivěji. Výjimky na trhu zůstaly omezené Z celkového počtu hlavních emisí se do kladného teritoria dostaly pouze dvě. Nejvýraznější růst zaznamenal titul z obranného průmyslu, který posílil o 3,38 % na 1102 korun. Mírný nárůst zaznamenala také tabáková společnost, jejíž akcie přidaly 0,10 % na 19 700 korun. Zdroj: Shutterstock Tyto zisky však nebyly dostatečné k tomu, aby vyvážily ztráty dominantních titulů. Trh tak zůstal pod tlakem a celkový výsledek dne byl jednoznačně negativní. Omezený počet rostoucích akcií naznačuje, že investoři nebyli ochotni ve větší míře vyhledávat riziko, a to ani v segmentech, které obvykle vykazují relativní odolnost. Geopolitika jako hlavní faktor poklesu Hlavním důvodem oslabení trhu byla opět geopolitická nejistota spojená s vývojem na Blízkém východě. Situace kolem Hormuzského průlivu zůstává velmi nestabilní, což má přímý dopad na globální trhy. Po krátkém otevření během víkendu došlo k jeho opětovnému uzavření, což zvýšilo obavy investorů z další eskalace konfliktu. Tento průliv je přitom klíčovou dopravní tepnou pro energetické suroviny – běžně jím prochází přibližně pětina světové produkce ropy a třetina zkapalněného zemního plynu. Vývoj konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem tak nadále ovlivňuje nejen ceny energií, ale i celkový sentiment na finančních trzích. Nejistota ohledně udržení příměří zvyšuje volatilitu a vede investory k opatrnějšímu přístupu. Koruna oslabila vůči euru i dolaru Na geopolitické napětí reagovala také česká měna, která během dne oslabila vůči oběma hlavním světovým měnám. K euru si pohoršila o 16 haléřů na 24,43 Kč/EUR, zatímco vůči dolaru ztratila devět haléřů na 20,63 Kč/USD. Vývoj kurzu navazuje na předchozí pohyby z posledních týdnů. Po vypuknutí konfliktu na přelomu února a března začala koruna postupně oslabovat. Před začátkem bojů se kurz vůči dolaru pohyboval kolem 20,50 Kč/USD a vůči euru kolem 24,20 Kč/EUR. Následně došlo k výraznějšímu oslabení, kdy dolar krátkodobě překonal hranici 21,40 Kč a euro se dostalo nad 24,50 Kč. Krátkodobé posílení, které přišlo v závěru minulého týdne v reakci na zprávy o otevření Hormuzského průlivu, se ukázalo jako dočasné. Současný vývoj potvrzuje, že kurz koruny zůstává citlivý na globální události. Zdroj: Shutterstock Nejistota zůstává dominantním tématem Celkový vývoj na trzích ukazuje, že geopolitická rizika zůstávají hlavním faktorem ovlivňujícím investiční rozhodování. Opakované změny v situaci kolem Hormuzského průlivu vytvářejí prostředí, ve kterém je obtížné predikovat další vývoj. Investoři tak reagují především na krátkodobé impulzy a jsou připraveni rychle přehodnocovat své pozice. To se projevuje nejen na akciových trzích, ale i na měnových kurzech a cenách komodit. Pražská burza tak aktuálně kopíruje širší globální trend, kdy se pozitivní očekávání střídají s obavami z další eskalace. Výsledkem je zvýšená volatilita a tlak na riziková aktiva.