Negativní sentiment zasáhl většinu trhu. Index PX klesl o 0,95 % na 2673,83 bodu Největší pokles zaznamenal titul z průmyslového sektoru Geopolitická nejistota táhne trhy dolů Koruna oslabila vůči euru i dolaru Pražská burza vstoupila do nového týdne v negativním duchu a zakončila obchodování poklesem. Index PX oslabil o 0,95 % na 2673,83 bodu, přičemž ztráty zaznamenala naprostá většina hlavních emisí. Vývoj byl ovlivněn především poklesem akcií z oblasti průmyslu a energetiky, které zároveň patřily mezi nejvíce obchodované tituly dne. Objemy obchodů se koncentrovaly právě do těchto segmentů, což zesílilo jejich vliv na celkový výsledek trhu. Největší pokles zaznamenal titul ze strojírenského a obranného sektoru, jehož akcie odepsaly 5,57 % na 509 korun, čímž se dostaly na nejnižší úroveň od vstupu na burzu na začátku letošního roku. Energetický sektor rovněž přispěl k negativnímu vývoji, když jeho hlavní zástupce oslabil o 0,50 % na 1206 korun. Celkově tak trh reflektoval kombinaci vnějších faktorů a zvýšené opatrnosti investorů, kteří po předchozích výkyvech přistupují k riziku zdrženlivěji. Výjimky na trhu zůstaly omezené Z celkového počtu hlavních emisí se do kladného teritoria dostaly pouze dvě. Nejvýraznější růst zaznamenal titul z obranného průmyslu, který posílil o 3,38 % na 1102 korun. Mírný nárůst zaznamenala také tabáková společnost, jejíž akcie přidaly 0,10 % na 19 700 korun. Tyto zisky však nebyly dostatečné k tomu, aby vyvážily ztráty dominantních titulů. Trh tak zůstal pod tlakem a celkový výsledek dne byl jednoznačně negativní. Omezený počet rostoucích akcií naznačuje, že investoři nebyli ochotni ve větší míře vyhledávat riziko, a to ani v segmentech, které obvykle vykazují relativní odolnost. Geopolitika jako hlavní faktor poklesu Hlavním důvodem oslabení trhu byla opět geopolitická nejistota spojená s vývojem na Blízkém východě. Situace kolem Hormuzského průlivu zůstává velmi nestabilní, což má přímý dopad na globální trhy. Po krátkém otevření během víkendu došlo k jeho opětovnému uzavření, což zvýšilo obavy investorů z další eskalace konfliktu. Tento průliv je přitom klíčovou dopravní tepnou pro energetické suroviny – běžně jím prochází přibližně pětina světové produkce ropy a třetina zkapalněného zemního plynu. Vývoj konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem tak nadále ovlivňuje nejen ceny energií, ale i celkový sentiment na finančních trzích. Nejistota ohledně udržení příměří zvyšuje volatilitu a vede investory k opatrnějšímu přístupu. Koruna oslabila vůči euru i dolaru Na geopolitické napětí reagovala také česká měna, která během dne oslabila vůči oběma hlavním světovým měnám. K euru si pohoršila o 16 haléřů na 24,43 Kč/EUR, zatímco vůči dolaru ztratila devět haléřů na 20,63 Kč/USD. Vývoj kurzu navazuje na předchozí pohyby z posledních týdnů. Po vypuknutí konfliktu na přelomu února a března začala koruna postupně oslabovat. Před začátkem bojů se kurz vůči dolaru pohyboval kolem 20,50 Kč/USD a vůči euru kolem 24,20 Kč/EUR. Následně došlo k výraznějšímu oslabení, kdy dolar krátkodobě překonal hranici 21,40 Kč a euro se dostalo nad 24,50 Kč. Krátkodobé posílení, které přišlo v závěru minulého týdne v reakci na zprávy o otevření Hormuzského průlivu, se ukázalo jako dočasné. Současný vývoj potvrzuje, že kurz koruny zůstává citlivý na globální události. Nejistota zůstává dominantním tématem Celkový vývoj na trzích ukazuje, že geopolitická rizika zůstávají hlavním faktorem ovlivňujícím investiční rozhodování. Opakované změny v situaci kolem Hormuzského průlivu vytvářejí prostředí, ve kterém je obtížné predikovat další vývoj. Investoři tak reagují především na krátkodobé impulzy a jsou připraveni rychle přehodnocovat své pozice. To se projevuje nejen na akciových trzích, ale i na měnových kurzech a cenách komodit. Pražská burza tak aktuálně kopíruje širší globální trend, kdy se pozitivní očekávání střídají s obavami z další eskalace. Výsledkem je zvýšená volatilita a tlak na riziková aktiva.