Ceny ropy skokově vzrostly o téměř 6 % po varování amerického prezidenta před další vojenskou agresí vůči Íránu v horizontu dvou až tří týdnů. Klíčový Hormuzský průliv, kudy dříve proudila pětina světových dodávek energií, zůstává od konce února uzavřený a Washington dává od jeho zajištění ruce pryč. Trhy čelí extrémní volatilitě kvůli protichůdným signálům o příměří, přičemž Teherán ostře odmítá ustoupit americkým požadavkům na uvolnění námořních tras.   Tržní šok a skokový růst cen černého zlata Světové trhy s ropou procházejí extrémní volatilitou, která je hnána neustálými zvraty na geopolitické šachovnici. Naděje na brzké diplomatické uklidnění konfliktu na Blízkém východě se rozplynuly poté, co americký prezident Donald Trump varoval před další vojenskou agresí vůči Íránu. K té by podle jeho slov mělo dojít v horizontu následujících dvou až tří týdnů, což mezi investory okamžitě vyvolalo vlnu paniky a hromadný úprk k defenzivním aktivům. Květnové futures kontrakty na americkou lehkou ropu West Texas Intermediate (CL=F) zareagovaly na vyhrocenou rétoriku masivním růstem. Během asijského obchodování si připsaly 4,76 % a vyšplhaly se na úroveň 104,89 dolaru za barel. Tento cenový skok jasně demonstruje, jak citlivě trh vnímá jakékoliv náznaky prodlužování blízkovýchodního konfliktu. Podobně dramatický scénář se odehrál i u mezinárodního benchmarku. Červnové kontrakty na severomořskou ropu Brent (BZ=F) vyskočily o 5,7 % na 106,96 dolaru za barel. Pozdější burzovní data z ranních hodin dokonce ukázala prolomení hranice 107,65 dolaru, což představovalo zisk přesahující 6,4 %. Válečná prémie tak do cen energií promlouvá s nevídanou razancí. Trump ve svém projevu jednoznačně připsal vinu za skokové zdražování energetických surovin íránskému vedení. Uvedl, že tamní režim zahájil šílené teroristické útoky na komerční ropné tankery a sousední státy, které podle jeho striktního vyjádření nemají s probíhajícím konfliktem vůbec nic společného. Během středečního projevu k národu šéf Bílého domu zdůraznil, že Spojené státy zasáhnou Írán „extrémně tvrdě“. Zároveň se však snažil mírnit obavy z vleklé opotřebovací války tvrzením, že konflikt nebude mít dlouhého trvání. Paralelně podle něj stále probíhají diskuze s Teheránem, což ponechává diplomatické řešení ve hře. „Dokončíme tu práci a dokončíme ji velmi rychle,“ vzkázal trhům prezident. Paralyzovaný Hormuzský průliv a varování analytiků Portfolio manažer George Efstathopoulos ze společnosti Fidelity International v rozhovoru pro televizi CNBC upozornil, že investoři se v posledních dnech připravovali na takzvaný binární výsledek. Trhy podle jeho analýzy očekávaly, že prezident buď jasně naznačí plány na brzké ukončení války, nebo naopak potvrdí další eskalaci doprovázenou dlouhodobou nejistotou. Současná rétorika Washingtonu podle Efstathopoulose jasně ukazuje, že se svět nachází na druhé zmíněné cestě. Očekává se tak další prohlubování averze k riziku, přičemž investoři zůstanou v hluboké defenzivě, dokud se mlha geopolitické nejistoty alespoň částečně nerozptýlí a neobjeví se hmatatelné důkazy o deeskalaci. Fyzickým epicentrem současné krize zůstává Hormuzský průliv. Tato strategická tepna, kterou v dobách míru proudila pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, je prakticky paralyzována. Provoz komerčních plavidel se zde de facto zastavil poté, co 28. února vypukla válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Tento logistický kolaps vystřelil ceny energií strmě vzhůru a uvrhl svět do jedné z nejničivějších energetických krizí moderní historie. Podle Gilese Alstona, uznávaného analytika politických rizik ze společnosti Oxford Analytica, je navíc vysoce nepravděpodobné, že by se provoz ropných tankerů v průlivu v dohledné době vrátil do normálu. Alston pro CNBC uvedl, že postoj Washingtonu k zajištění bezpečnosti v této klíčové oblasti prochází zásadní proměnou. Z jednání americké administrativy je podle něj stále zřejmější, že Spojené státy dávají od problému ruce pryč. Zajištění bezpečné cesty přes Hormuzský průliv je tak nyní ponecháno čistě na samotných odběratelích a přepravcích ropy. Diplomatický chaos a hrozba návratu do doby kamenné Tržní sentiment je navíc neustále bičován protichůdnými prohlášeními z obou stran barikády. Během středy Trump na své sociální síti Truth Social překvapivě oznámil, že Írán požádal o příměří. Tato zpráva okamžitě vyvolala na burzách naděje na obnovení pohybu tankerů a poslala ceny ropy na okamžik směrem dolů. Americký prezident však vzápětí dodal, že žádost od „nového prezidenta režimu“ bude brána v potaz pouze tehdy, pokud bude Hormuzský průliv plně otevřený, volný a bezpečný. V opačném případě pohrozil, že americké síly vybombardují Írán do zapomnění, nebo jak sám doslova uvedl, „zpět do doby kamenné“. Islámská republika tato tvrzení okamžitě a ostře odmítla. Teherán popřel, že by o jakékoliv příměří žádal, a zdůraznil, že klíčová námořní trasa nebude znovu otevřena na základě „absurdních výstupů“ amerického lídra. Průliv podle íránských představitelů zůstává rozhodně a dominantně pod kontrolou námořnictva islámských revolučních gard (IRGC). Od začátku konfliktu si obě zúčastněné strany pravidelně odporují ohledně samotné existence i reálného stavu mírových jednání. Sám Trump vysílá na globální trhy vysoce matoucí signály. Na jedné straně hovoří o tom, že jednání jsou velmi blízko k dosažení mírové dohody, na straně druhé Spojené státy deklarují připravenost eskalovat boje vysláním dalších tisíců vojáků do regionu. Tato extrémní informační asymetrie způsobuje divoké cenové výkyvy na komoditních burzách. Ještě v úterý večer se ropa Brent propadla pod hranici 100 dolarů za barel, a to vůbec poprvé za celý týden. Stalo se tak poté, co Trump sebevědomě prohlásil, že americká armáda ukončí operace proti Íránu za dva až tři týdny, a de facto vyhlašoval vítězství i bez formálně vyjednané dohody se slovy, že americká vojska „velmi brzy odejdou“.