Ceny ropy smazaly část bezprecedentního středečního propadu o 13 % a obě hlavní referenční úrovně se nebezpečně přibližují hranici 97 dolarů za barel. Hormuzský průliv zůstává z velké části paralyzován, přičemž prvními plavidly, která by mohla otestovat jeho průjezdnost, jsou dva plně naložené čínské tankery. Americká delegace v čele s viceprezidentem JD Vancem míří do Islámábádu k přímým jednáním s Teheránem o záchraně hroutícího se příměří.   Trh s energiemi v zajetí geopolitické paralýzy Globální energetické trhy zažívají extrémní volatilitu. Po nejvýraznějším jednodenním propadu od dubna roku 2020 nabrala cena černého zlata opět strmý růstový kurz. Důvodem je přetrvávající blokáda strategicky klíčového Hormuzského průlivu a eskalující izraelské údery na území Libanonu, které bezprostředně ohrožují křehkou dohodu o příměří na Blízkém východě. Ropa Brent (BZ=F) zamířila po drtivém středečním propadu o 13 % prudce vzhůru a aktuálně se pohybuje těsně pod hranicí 97 dolarů za barel. Zcela identický cenový vývoj zaznamenala také americká lehká ropa West Texas Intermediate (CL=F) , která se rovněž obchoduje v těsné blízkosti 97 dolarů. Investoři tak s napětím sledují každý diplomatický a vojenský krok v regionu. Informační prostor je aktuálně roztříštěný a plný protichůdných prohlášení. Zatímco íránská polooficiální tisková agentura Fars informovala, že tranzit tankerů přes průliv byl po izraelských úderech zcela zastaven, americký viceprezident JD Vance toto tvrzení mírní. Podle jeho vyjádření Spojené státy již pozorují první náznaky, že se strategická vodní cesta začíná pomalu otevírat. Skutečným prubířským kamenem aktuální situace se ve čtvrtek staly dva plně naložené čínské ropné tankery. Tato plavidla se v Perském zálivu začala přibližovat k průlivu a mají potenciál stát se vůbec prvními loděmi, které touto oblastí proplují od ohlášení příměří. Úspěšné překonání této trasy však rozhodně není garantováno a celkový objem námořní dopravy se za poslední den prakticky nezměnil. Největší narušení dodávek v historii a diplomatická ofenziva Téměř úplné zastavení dopravy přes tuto klíčovou námořní tepnu představuje bezprecedentní šok pro globální ekonomiku. Předtím, než na konci února Spojené státy a Izrael poprvé zaútočily na Írán, proudila tímto úzkým hrdlem zhruba pětina veškeré světové ropy a zkapalněného zemního plynu. Současný stav tak představuje vůbec největší narušení ropného trhu v zaznamenané historii. Snaha o odvrácení totálního kolapsu dodávek přesouvá těžiště řešení k diplomatickým stolům. Viceprezident JD Vance povede americkou delegaci do Islámábádu, kde by v sobotu ráno místního času měla proběhnout přímá a vysoce sledovaná jednání se zástupci Teheránu. Očekávání trhů jsou však v tomto ohledu spíše zdrženlivá. Dennis Kissler, senior viceprezident pro obchodování ve společnosti BOK Financial Corporation (BOKF) , varuje před předčasným optimismem. Podle jeho analýzy situace zdaleka nekončí a trh bude potřebovat vidět plné a bezpřekážkové otevření průlivu, než se ceny americké ropy WTI vrátí do nižších pásem kolem 80 dolarů. V horizontu nadcházejících dvou týdnů však takový scénář Kissler nepředpokládá. Křehkost celé situace podtrhují pokračující sporadické boje. Izraelské operace v Libanonu a íránské údery na státy v Perském zálivu nadále probíhají, přičemž mezi Teheránem a americko-izraelskou stranou panuje zásadní neshoda ohledně toho, zda se vyjednané příměří vůbec vztahuje na libanonské území. Předseda íránského parlamentu Mohammad-Bágher Ghálíbáf navíc na sociální síti X ostře prohlásil, že již byly porušeny tři klíčové body navrhované dohody. Minová hrozba a zdlouhavý návrat k normálu Íránská Organizace pro přístavy a námořní dopravu se mezitím snaží vnést do chaosu alespoň částečný řád. Podle zprávy státní agentury Nour News byly vytyčeny dvě bezpečné trasy pro plavidla vplouvající do průlivu a vyplouvající z něj. Tyto specifické koridory musely být vytvořeny jako nezbytné preventivní opatření, které má lodím pomoci vyhnout se možným nastraženým námořním minám. Z americké strany mezitím sílí politický tlak na okamžité řešení. Tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová ve středu zopakovala jasný postoj prezidenta Donalda Trumpa, který očekává, že Hormuzský průliv bude otevřen s okamžitou platností. Retorika z Oválné pracovny přitom zůstává nekompromisní a ostře vyhraněná. Sám prezident Trump na sociálních sítích zdůraznil, že americký vojenský personál a zbraňové systémy zůstanou rozmístěny v okolí Íránu až do okamžiku, kdy bude plně dodržována skutečná a závazná dohoda. Varoval také, že pokud Teherán podmínky nesplní, začne střelba, která bude podle jeho slov „větší, lepší a silnější, než kdokoli kdy předtím viděl“. Z pohledu energetické infrastruktury je však nutné vnímat tvrdou realitu. I když se tranzit přes Hormuz nakonec obnoví, návrat globálních dodávek energií nebude okamžitý. Produkce na ropných a plynových polích musela být kvůli logistickému zúžení omezena, zatímco rafinerie byly nuceny utlumit svou výrobu nebo ji zcela odstavit. Náběh těchto složitých průmyslových komplexů zpět do normálního provozu potrvá týdny, v některých případech i déle. Carl Larry, analytik trhu s ropou a plynem ze společnosti Enverus, shrnuje aktuální sentiment investorů velmi pragmaticky. Situace v Íránu je podle něj stále daleko od konečného rozuzlení a každý další den přináší nová rizika. Cenová hladina 90 dolarů se tak jeví jako velmi pevné dno, a to minimálně do doby, než se současné politické proklamace přemění ve hmatatelnou realitu.