Studie poukazuje na výrazný růst zisků během konfliktu. Klíčové body Ropné firmy v ČR vydělávají denně 63,7 milionu korun Ceny paliv rostou rychleji než cena ropy Největší nárůst marží byl zaznamenán u nafty Vláda zavádí cenové stropy a snižuje daň na naftu Ropné společnosti v Evropské unii podle nové analýzy organizace Greenpeace generují od začátku konfliktu v Íránu výrazně vyšší zisky z prodeje pohonných hmot. Denně jde v rámci celé EU o částku přibližně 2,08 miliardy korun, což odpovídá 81,4 milionu eur. V České republice pak tyto dodatečné zisky dosahují zhruba 63,7 milionu korun denně, tedy asi 2,6 milionu eur. Studie s názvem Excess Oil Profits in Times of War se přitom zaměřuje výhradně na segment pohonných hmot, nikoliv na širší energetický sektor, jako je plyn nebo elektřina. To znamená, že prezentovaná čísla reflektují pouze část celkových zisků energetických firem, konkrétně tu, která souvisí s prodejem benzinu a nafty. Podle analýzy dochází k situaci, kdy ceny na čerpacích stanicích rostou rychleji než samotná cena ropy na světových trzích. Tento rozdíl se následně promítá do vyšších marží a tedy i do zvýšené profitability celého odvětví. Česko mezi státy s vysokými maržemi u nafty V rámci Evropské unie se Česká republika podle studie umístila na devátém místě z hlediska denních mimořádných zisků z pohonných hmot. Denní objem 2,6 milionu eur ji řadí na podobnou úroveň jako státy typu Švédska nebo Belgie. Nejvyšší mimořádné zisky byly zaznamenány v Německu, kde dosahují 23,8 milionu eur denně. To potvrzuje, že problém zvýšených marží není omezen pouze na menší trhy, ale má celoevropský charakter. Zdroj: Shutterstock Detailnější pohled na český trh ukazuje, že nárůst marží není rovnoměrný. Výrazný růst byl zaznamenán u nafty, zatímco u benzinu se podle studie podobný trend neprojevil. Tento rozdíl může odrážet odlišnou strukturu poptávky nebo specifika cenotvorby u jednotlivých typů paliv. Zástupce Greenpeace ČR Jaroslav Bican upozornil, že firmy podle dostupných dat inkasují vysoké mimořádné zisky každý den, zatímco domácnosti a firmy čelí výraznému růstu nákladů na energie a dopravu. Tento kontrast je podle něj klíčovým argumentem pro zásah státu. Tlak na zavedení mimořádné daně Organizace Greenpeace v reakci na zjištění studie vyzývá vlády členských států Evropské unie k zavedení trvalé daně z mimořádných zisků ropných společností. Výnosy z této daně by měly být podle návrhu využity ve třech hlavních oblastech – ke snížení účtů za energie, podpoře rozvoje obnovitelných zdrojů a pomoci komunitám postiženým klimatickou krizí. Zástupkyně Greenpeace EU Ariadna Rodrigo v této souvislosti uvedla, že současná situace vytváří výrazný nepoměr mezi dopady konfliktu na obyvatelstvo a finančními výsledky energetických firem. Podle ní je nepřijatelné, aby státy v takové situaci nezasáhly a nevyužily mimořádných zisků k ochraně domácností. Téma zdanění nadměrných zisků není v evropském kontextu nové, ale aktuální vývoj na trzích s pohonnými hmotami jej znovu posouvá do popředí politické debaty. Studie tak slouží jako argument pro další diskusi o tom, jak nastavit rovnováhu mezi fungováním trhu a ochranou spotřebitelů. Růst cen paliv a reakce české vlády Růst cen pohonných hmot v posledních týdnech souvisí s eskalací konfliktu na Blízkém východě, která ovlivňuje globální trhy s ropou. V České republice se tento vývoj promítl do výrazného zdražení u čerpacích stanic. Nejprodávanější benzin Natural 95 se podle dat společnosti CCS prodával za průměrných 41,60 Kč za litr, zatímco cena nafty dosáhla 48,33 Kč za litr. Ve srovnání s koncem února to znamená nárůst přibližně o osm korun u benzinu a zhruba o patnáct korun u dieselu. Na tuto situaci reagovala vláda vedená Andrej Babiš, která oznámila sérii opatření zaměřených na omezení růstu cen. Klíčovým krokem je zastropování marží distributorů paliv, které bude nově činit maximálně 2,50 Kč na litr benzinu i nafty. Zdroj: Shutterstock Současně dojde ke snížení spotřební daně u nafty o 2,35 Kč na litr, zatímco u benzinu zůstane sazba beze změny na úrovni 12,84 Kč za litr. Dalším opatřením je zavedení mechanismu, kdy stát bude denně určovat maximální cenu pohonných hmot. Tato opatření by měla začít platit od 8. dubna a stát zároveň plánuje pokračovat v monitorování situace na trhu. Cílem je zabránit dalšímu růstu cen a zmírnit dopady na spotřebitele i firmy. Celkově tak současný vývoj ukazuje na silnou provázanost geopolitických událostí, cen komodit a regulatorních zásahů státu. Trh s pohonnými hmotami se dostává pod zvýšený dohled a stává se jedním z klíčových témat ekonomické politiky.