Získání plnohodnotné britské bankovní licence po čtyřech letech otevírá fintechu cestu k další expanzi a plánovanému vstupu na burzu s cílovou valuací 200 miliard dolarů. Přes masivní nárůst zisku před zdaněním na 1,7 miliardy liber tvoří drtivou většinu příjmů poplatky, zatímco klasické úvěrování za tradičními bankami stále výrazně zaostává. Generální ředitel Nik Storonsky aktuálně vyjednává o americké licenci, přičemž analytici upozorňují, že transformace v plnohodnotného poskytovatele půjček potrvá ještě několik let.   Cesta k bankovní licenci a astronomické valuaci Zaměstnanci společnosti Revolut oblékají večerní úbory a míří do londýnského Mansion House. Důvod k oslavám je zcela zřejmý. Po vyčerpávajících čtyřech letech složitých vyjednávání s britskými regulačními orgány získal tento fintechový gigant plnohodnotnou bankovní licenci. Tento přelomový okamžik však představuje pouze první krok v mnohem širší globální ofenzivě. Generální ředitel Nik Storonsky na nic nečekal a bezprostředně po britském úspěchu zahájil diplomatickou misi ve Washingtonu. Během své cesty se setkal s klíčovými americkými regulátory, vlivnými politiky a dokonce absolvoval krátké jednání s prezidentkou Evropské centrální banky Christine Lagardeovou. Cíl této ofenzivy je jasný – zajistit obdobnou licenci i na klíčovém trhu ve Spojených státech. Storonsky doufá, že schvalovací proces v zámoří, který Revolut oficiálně zahájil letos v březnu, by mohl trvat pouhé čtyři měsíce. Zajištění regulačních razítek však není jedinou prioritou jednačtyřicetiletého zakladatele. Během svého amerického turné potvrdil, že společnost bude systematicky směřovat k primárnímu úpisu akcií, i když k samotnému vstupu na burzu dojde nejdříve za dva roky. Hlavním motivem pro tento krok je podle něj budování důvěry, která je pro každou finanční instituci naprosto klíčová, přičemž veřejně obchodované společnosti se v očích klientů těší mnohem vyšší kredibilitě než soukromé subjekty. V sázce jsou naprosto astronomické částky. Podle informací z trhu cílí Revolut při svém budoucím IPO na ohromující valuaci 200 miliard dolarů. Pro samotného Storonského je osobní motivace neméně silná, neboť dosažení této mety by aktivovalo balíček odměn, který by hodnotu jeho vlastního podílu katapultoval na 78 miliard dolarů. Takto vysoké ocenění přitom nemusí být pouhou utopií. Sekundární prodej akcií, který by měl proběhnout ještě v tomto roce, by mohl fintech ocenit na 100 až 120 miliard dolarů. Analytici společnosti JPMorgan Chase (JPM) navíc v nedávné zprávě upozornili, že Revolut se svými více než 70 miliony zákazníků ve 40 zemích světa překonává spojené síly konkurentů jako Monzo, Starling, N26, Bunq a Wise, a svou klientskou základnou se pomalu blíží právě k velikosti samotné americké banky. Poplatkový zlatý důl versus úvěrová realita Tato bezprecedentní škála umožňuje Revolutu dosahovat valuace na úrovni třináctinásobku jeho tržeb, což ostře kontrastuje s průměrným čtyřnásobkem u ostatních fintechových společností. Vysoce ziskový obchodní model firmy bude s blížícím se IPO podroben detailnímu zkoumání. V loňském roce společnost zaznamenala masivní nárůst zisku před zdaněním o 57 procent na 1,7 miliardy liber při celkových tržbách 4,5 miliardy liber. Navzdory těmto oslnivým číslům však experti varují, že k plnohodnotné bance má Revolut stále daleko. Bankovní analytik John Cronin ostře poznamenal, že ačkoliv firma dělá mnoho věcí skvěle, klasické bankovnictví mezi ně zatím rozhodně nepatří. Jeden z velkých raných investorů je však mnohem optimističtější a věří, že Revolut má obrovskou šanci stát se evropským ekvivalentem společnosti Amazon (AMZN) v oblasti finančních technologií. Podle něj firma provede s úvěrováním to samé, co se jí podařilo v segmentu plateb. Zatímco tradiční britské banky generují drtivou většinu svých zisků z klientských vkladů a následného poskytování úvěrů, Revolut loni vytvořil 76 procent svých příjmů prostřednictvím poplatků za služby. Mezi ty patří především obchodování s kryptoměnami, devizové operace nebo lukrativní předplatné prémiových účtů. Úrokové výnosy z vlastních vkladů tvořily pouhých 21,6 procenta celkových tržeb, což je obrovský rozdíl oproti konkurenční bance Monzo, kde tento podíl dosahuje zhruba 70 procent. Analytici upozorňují, že právě diverzifikovaná příjmová základna, kde žádný jednotlivý produkt ani země nepřispívá více než třiceti procenty, je obrovskou výhodou. Tradiční instituce jako Lloyds Banking Group (LYG) se v současnosti snaží zaměřit právě na neúrokové výnosy, aby snížily svou závislost na volatilitě úrokových sazeb. Revolut sice v této oblasti exceluje, ale ziskový úvěrový trh mu zatím uniká, a to i v zemích, kde k tomu má plná oprávnění. Geografická expanze a strategické dilema V loňském roce činilo celkové úvěrové portfolio Revolutu 2,2 miliardy liber. Přestože to představuje meziroční nárůst o 120 procent, jedná se o růst z velmi nízké základny. Pro srovnání, i malí specializovaní poskytovatelé půjček operují s portfolii v řádech desítek miliard liber. Analytici švýcarské banky UBS (UBS) označili objem úvěrů Revolutu za velmi skromný v poměru k celkové rozvaze skupiny. Vybudování potřebné expertizy v oblasti upisování rizik, úvěrové infrastruktury a regulačního kapitálu bude podle expertů pravděpodobně trvat několik let, pokud firma v dohledné době nepřistoupí k nějaké strategické akvizici. Jedním z hlavních problémů je skutečnost, že klienti nevyužívají Revolut jako svůj primární účet pro zasílání výplat. To se přímo odráží v průměrném ročním výnosu na jednoho zákazníka, který činí zhruba 66 liber, zatímco tradiční britské retailové banky generují mezi 300 až 400 librami. Dokonce i v Evropské unii, kde Revolut drží litevskou bankovní licenci již od roku 2018, roste objem poskytnutých úvěrů jen velmi pozvolna. Ve Španělsku dosáhly vklady po dvou letech od spuštění pouhých 4 miliard eur, což představuje zanedbatelný tržní podíl. Podle zprávy analytiků banky Citigroup (C) bude mít expanze fintechu na etablované bankovní hráče jen velmi omezený dopad. Vedení společnosti si od nové britské licence slibuje zásadní obrat. Plánuje masivní spuštění spotřebitelských úvěrů, kontokorentů a kreditních karet s nadějí, že širší nabídka služeb přiláká mnohem více klientských vkladů. Velký potenciál vidí také v segmentu firemního úvěrování, kde může efektivně využít svou globální základnu 767 tisíc firemních zákazníků. Americká žádost o licenci však naznačuje, že prioritou za oceánem zůstávají digitální aktiva, platby a stablecoiny, nikoliv tradiční půjčování peněz. Někteří insideři navíc potvrzují, že hlavním přínosem bankovních licencí je především reputační efekt a garance ochrany vkladů, což dává uživatelům nepostradatelnou jistotu. Samotný vstup na burzu pak někteří vysoce postavení manažeři vnímají spíše jako zbytečné rozptylování od hlavního cíle, kterým je agresivní růst podpořený silnou likviditou na sekundárních trzích.