Klíčové body Cena drahých kovů klesá v reakci na rostoucí výnosy dluhopisů a hrozbu amerických vojenských úderů proti íránské infrastruktuře. Teherán rezolutně odmítl návrh na příměří a požaduje trvalé ukončení války, zatímco americké ultimátum pro otevření Hormuzského průlivu se chýlí ke konci. Trhy s napětím vyhlížejí březnová data o inflaci, kterou žene vzhůru skokový růst cen pohonných hmot způsobený probíhajícím konfliktem.   Geopolitické napětí a reakce drahých kovů Trh s drahými kovy prochází výraznými turbulencemi v důsledku eskalující geopolitické situace na Blízkém východě. Zlato (GC=F) zaznamenalo další vlnu výprodejů poté, co americký prezident Donald Trump stupňoval své hrozby vůči Teheránu. Hlavním jablkem sváru zůstává zablokovaný Hormuzský průliv, přičemž Washington stanovil striktní ultimátum pro jeho opětovné otevření. Během pondělní tiskové konference v Bílém domě zazněla z úst amerického prezidenta mimořádně ostrá slova. Trump varoval, že pokud Írán nevyhoví požadavkům do úterní osmé hodiny večerní, bude čelit dalším drtivým útokům na civilní a energetickou infrastrukturu. „Celá země může být vymazána během jediné noci, a tou nocí může být už zítřek,“ prohlásil prezident s odkazem na blížící se termín vypršení ultimáta. Tato agresivní rétorika přišla bezprostředně poté, co deník Wall Street Journal přinesl informace o probíhajících přípravách americké armády na potenciální údery. Cílem těchto vojenských operací by se podle zprávy měly stát především klíčové energetické uzly na íránském území. Zlato na tyto zprávy reagovalo okamžitým propadem o 0,5 procenta, přičemž spotová cena klesla o 0,4 procenta na úroveň 4 657,09 dolaru za unci během pozdního odpoledne v New Yorku. Negativní sentiment se však neomezil pouze na žlutý kov. V červených číslech se ocitly i další komodity z tohoto sektoru. Stříbro (SI=F) sice zaznamenalo jen mírné změny, ale Platina (PL=F) a Palladium (PA=F) rovněž následovaly klesající trend. Investoři v současné nepřehledné situaci zjevně přehodnocují své pozice napříč celým spektrem drahých kovů. Zdroj: Shutterstock Úrokové sazby, silnější dolar a likvidace pozic Za současným tlakem na cenu zlata nestojí pouze samotná hrozba vojenského konfliktu, ale především s ní spojené makroekonomické dopady. Prezidentovy výroky vedly k tomu, že americký dolar umazal část svých předchozích ztrát a výnosy státních dluhopisů zamířily směrem vzhůru. Tento vývoj představuje pro zlato toxickou kombinaci, jelikož tento kov nenese žádný úrok a je naceňován právě v americké měně. Od konce února, kdy konflikt vypukl naplno, ztratilo zlato již více než 10 procent své hodnoty. Tento paradoxní vývoj, kdy tradiční bezpečný přístav během geopolitické krize oslabuje, má své logické opodstatnění. Prudce rostoucí ceny energií totiž oživují obavy z návratu vysoké inflace. To následně tlumí naděje trhů na brzké snižování úrokových sazeb, z něhož by drahé kovy za normálních okolností těžily. Klesající atraktivita zlata je navíc umocněna potřebou mnoha investorů získat hotovost. V prostředí zvýšené volatility a propadů v jiných segmentech trhu jsou obchodníci často nuceni likvidovat své pozice ve zlatě, aby pokryli ztráty z jiných investic. Tento fenomén vytváří dodatečný prodejní tlak, který brání jakémukoli výraznějšímu oživení ceny. Tuto dynamiku potvrzují i experti z praxe. Robert Gottlieb, tržní komentátor a bývalý obchodník s drahými kovy ve společnosti JPMorgan Chase & Co. (JPM) , situaci shrnul velmi výstižně. Podle jeho slov nyní lidé jednoduše „stahují žetony ze stolu, aby ochránili svá aktiva.“ Defenzivní přístup tak v současnosti dominuje nad snahou o spekulativní zisky. Zdroj: Shutterstock Energetický šok a hrozba skokové inflace Klíčovým faktorem, který v nadcházejících dnech určí další směřování trhů, budou nová data o americké inflaci. Válka se již tvrdě propsala do peněženek amerických spotřebitelů, když přidala více než jeden dolar na každý galon pohonných hmot u čerpacích stanic. Tento cenový šok bude v nadcházející zprávě o vývoji spotřebitelských cen zobrazen v plné síle. Ekonomové v tomto ohledu bijí na poplach. Aktuální prognózy předpokládají, že index spotřebitelských cen (CPI) za měsíc březen vykáže nárůst o rovné jedno procento. Pokud by se tyto odhady naplnily, jednalo by se o nejprudší meziměsíční skok tohoto ukazatele od roku 2022. Takový výsledek by téměř jistě utvrdil centrální bankéře v nutnosti ponechat měnovou politiku na restriktivní úrovni. Naděje na rychlé diplomatické řešení, které by mohlo zchladit energetické trhy, mezitím pohasínají. Podle informací státní tiskové agentury IRNA Írán kategoricky odmítl navrhované příměří. Teherán místo toho předložil vlastní, mnohem tvrdší seznam požadavků pro deeskalaci napětí v regionu. Íránská strana trvá na permanentním ukončení válečného stavu a okamžitém zrušení všech uvalených sankcí. K tomu navíc požaduje rozsáhlé úsilí o poválečnou rekonstrukci země a vypracování zcela nových protokolů pro bezpečný průjezd strategickými vodními cestami. Tyto maximalistické požadavky v kombinaci s blížícím se termínem amerického ultimáta vytvářejí na trzích výbušnou atmosféru, která drahým kovům zatím nepřináší žádnou úlevu.