Česká národní banka bude na květnovém zasedání pravděpodobně pokračovat ve vyčkávací strategii a základní úrokovou sazbu ponechá na úrovni 3,5 procenta. ČNB pravděpodobně ponechá sazby na 3,5 procenta Konflikt v Íránu zvyšuje inflační rizika Koruna zatím pomáhá tlumit dovozní inflaci Hypoteční sazby mohou krátkodobě zůstat stabilní Očekávání finančního trhu i ekonomických expertů se v tomto směru výrazně sjednotila a stabilitu sazeb naznačují také předchozí vyjádření členů bankovní rady. Současná situace podle ekonomů zatím nevyžaduje další zpřísnění měnové politiky. Přesto však roste nejistota spojená s konfliktem na Blízkém východě, který postupně zvyšuje tlak na ceny energií a pohonných hmot. Právě další vývoj geopolitické situace může rozhodnout o tom, zda ČNB v dalších měsících přistoupí ke zvýšení sazeb. Centrální banka se nyní nachází v odlišné situaci než během energetické krize v roce 2022. Tehdy česká ekonomika čelila dvouciferné inflaci a prudkému růstu cen energií současně. Aktuálně sice dochází k novému inflačnímu impulsu, inflace však zůstává výrazně nižší než před několika lety. Energetický šok zatím ekonomiku výrazněji nezasáhl Současný konflikt v Íránu a napětí kolem Hormuzského průlivu představují podle ekonomů jednoznačně proinflační riziko. Vyšší ceny ropy a pohonných hmot by se mohly postupně propsat do širší ekonomiky, zatím se však tento efekt neprojevuje naplno. Ekonomové upozorňují, že přenos vyšších cen energií do ekonomiky obvykle trvá delší dobu. Zdražení se nejprve projeví u pohonných hmot a dopravy, následně může zasáhnout výrobu, služby i spotřebitelské ceny. V současnosti navíc některé faktory stále pomáhají inflační tlaky tlumit. Významnou roli hrají nižší ceny elektřiny, ke kterým přispělo odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje. Prostor pro rychlejší růst inflace zatím omezuje také pokles cen potravin. ČNB proto podle očekávání nebude reagovat unáhleně. Bankovní rada pravděpodobně zvolí opatrný přístup a bude vyčkávat na další ekonomická data i vývoj geopolitické situace. Důležitým faktorem zůstává také kurz koruny. Česká měna se navzdory pokračujícímu konfliktu drží relativně stabilně, což omezuje zdražování dováženého zboží a zmírňuje tlak na inflaci. Úrokové sazby na současné úrovni navíc stále působí protiinflačně. Financování zůstává dražší než v období extrémně nízkých sazeb a měnová politika tak nadále brzdí výraznější přehřívání ekonomiky. Trhy sledují další vývoj inflace i rozpočtové politiky Přestože květnové zasedání pravděpodobně změnu sazeb nepřinese, další měsíce mohou být výrazně komplikovanější. Ekonomové upozorňují, že pokud se konflikt na Blízkém východě protáhne, mohou inflační tlaky zesílit. Klíčovou roli bude hrát především vývoj cen energií a reakce domácí ekonomiky. Rizikem jsou zejména takzvané druhotné dopady energetického šoku, kdy vyšší ceny energií postupně zvyšují ceny služeb, mezd nebo dalších výrobků.) Pozornost se proto soustředí na vývoj jádrové inflace, která lépe ukazuje dlouhodobější cenové tlaky v ekonomice. Pokud by začala opět výrazněji růst, mohl by se prostor pro stabilitu sazeb rychle zúžit. Dalším sledovaným tématem zůstává fiskální politika vlády. Některé návrhy na rozvolnění rozpočtových pravidel totiž mohou podle ekonomů působit proinflačně a komplikovat práci centrální banky. Vyšší vládní výdaje nebo rostoucí schodky veřejných financí by mohly posílit domácí poptávku a vytvářet další tlak na ceny. ČNB proto bude kromě inflace a cen energií sledovat také stav veřejných financí a rozpočtovou politiku státu. Finanční trhy už nyní počítají s možností, že centrální banka bude muset ve druhé polovině roku sazby zvýšit. Očekávání investorů naznačují, že základní sazba by mohla v srpnu vzrůst na 3,75 procenta a později až na čtyři procenta. Stabilita sazeb může udržet hypotéky bez větších změn Ponechání základní sazby na současné úrovni by se mělo projevit také na trhu hypoték. Banky v posledních týdnech hypoteční sazby částečně zvýšily a nyní se očekává spíše období stabilizace. Komerční banky obvykle reagují nejen na rozhodnutí ČNB, ale také na vývoj tržních úrokových sazeb a očekávání investorů. Pokud centrální banka sazby skutečně nezmění, výraznější pohyb hypotečních sazeb se zatím neočekává. Pro domácnosti to znamená, že financování bydlení pravděpodobně zůstane v nejbližších měsících relativně stabilní. Současně ale přetrvává nejistota spojená s vývojem inflace a energií. Právě délka konfliktu na Blízkém východě bude jedním z nejdůležitějších faktorů pro další rozhodování ČNB. Pokud by ceny ropy a energií dál výrazně rostly, tlak na zpřísnění měnové politiky by se mohl rychle zvýšit. Centrální banka tak nyní stojí před složitým rozhodováním. Na jedné straně chce zabránit návratu vyšší inflace, na druhé straně nechce zbytečně brzdit ekonomiku dalším zdražováním úvěrů. Květnové zasedání proto pravděpodobně přinese pokračování opatrného přístupu a vyčkávání na další vývoj ekonomiky i globální situace.