Japonská automobilka vykázala první roční provozní ztrátu za téměř sedmdesát let, její akcie však v reakci na silný výhled překvapivě posílily o více než sedm procent. Komplexní restrukturalizace problematické divize elektrických vozidel si vyžádá přes devět miliard dolarů a povede ke zrušení plánovaných modelů v Severní Americe. Společnost strategicky opouští tradiční globální model a přesouvá svou hlavní pozornost na specifické potřeby asijských trhů, zejména na nízkonákladový segment v Indii.   Překvapivá tržní reakce na historický propad Páteční obchodování na asijských trzích přineslo vysoce nestandardní situaci, když akcie japonského automobilového gigantu prudce vzrostly i přes zveřejnění mimořádně nepříznivých hospodářských výsledků. Společnost Honda Motor (HMC) si v závěru seance připsala úctyhodných 7,42 procenta a její cenné papíry uzavíraly na hodnotě 1 418 jenů. Tento raketový růst se odehrál na pozadí oznámení, že firma poprvé za téměř sedm dekád své existence sklouzla do celoroční provozní ztráty. Za fiskální rok končící v březnu vykázala automobilka masivní provozní ztrátu ve výši 414,3 miliardy jenů, což v přepočtu představuje zhruba 2,61 miliardy dolarů. Tento bezprecedentní výsledek představuje drastický kontrast oproti předchozímu účetnímu období, kdy společnost naopak generovala vysoce komfortní provozní zisk dosahující úrovně 1,2 bilionu jenů. Finanční stabilita firmy byla v uplynulých měsících vystavena enormnímu tlaku z několika nezávislých směrů. Hlavní příčinou tohoto dramatického propadu byly především obrovské rezervy vytvořené na záchranu a transformaci strádající divize elektrických vozidel. Výsledovku však nekompromisně zatížily také související investiční náklady a dravá cenová válka ze strany čínských konkurentů. Další tvrdou ránu pro ziskovost představovaly americké celní bariéry, jejichž přímý negativní dopad na hospodaření společnosti byl přesně vyčíslen na 346,9 miliardy jenů. Masahiro Akita, respektovaný analytik ze společnosti Bernstein, vysvětluje paradoxní růst akcií jako přímou reakci na nečekaně sebevědomý výhled vedení. Podle jeho slov je pozitivní sentiment investorů tažen především novou prognózou provozního a čistého zisku, přičemž oba tyto klíčové ukazatele překonaly konsenzuální odhady trhu o masivních 38 procent. Trh tak zjevně ocenil transparentnost a odvahu k radikálním řezům více než aktuální účetní ztrátu. Radikální řez v elektromobilitě a tlak asijské konkurence Vedení automobilky ve svém čtvrtečním prohlášení k hospodářským výsledkům otevřeně přiznalo, že se podnikatelské prostředí mění extrémně rychlým tempem a celkový tržní výhled zůstává vysoce nejistý. V reakci na tuto turbulentní situaci firma spouští gigantický plán reorganizace svého byznysu s elektrickými vozidly. Japonský výrobce odhaduje, že tato nezbytná restrukturalizace spolkne astronomickou částku přesahující hranici devíti miliard dolarů. Součástí této bolestivé, avšak nevyhnutelné transformace je i strategický ústup ze severoamerického trhu. Automobilka oficiálně potvrdila, že zcela zruší vývoj a plánované uvedení některých modelů elektromobilů, které byly původně určeny právě pro produkci v Severní Americe. Tento krok jasně demonstruje snahu o minimalizaci budoucích rizik na trzích, kde by firma nedokázala efektivně konkurovat zavedeným lokálním hráčům. Analytik Akita nicméně varuje před přehnaným optimismem. Upozorňuje, že v současné chvíli zůstává velmi nejisté, zda výhled ziskovosti prezentovaný společností skutečně plně zohledňuje veškeré potenciální ztráty spojené s dosavadními a budoucími investicemi do elektromobility. Honda totiž do sektoru plně bateriových vozidel vstoupila s výrazným zpožděním, což ji v kombinaci s globální inflací a americkými cly staví do mimořádně složité defenzivní pozice. Aya Adachi, odbornice z Centra pro geopolitiku, geoekonomii a technologie při Německé radě pro zahraniční vztahy, poukazuje na strukturální problém japonského průmyslu. Ačkoliv bylo Japonsko absolutním průkopníkem v oblasti hybridních technologií, jeho váhavý a pomalý přechod k čistým elektromobilům způsobil, že má dnes na klíčovém čínském trhu s novými zdroji energie jen velmi omezené zastoupení. Noví čínští výrobci navíc neustále zintenzivňují konkurenční boj, což Hondu donutilo kompletně přehodnotit plány na uvádění nových produktů. Reputační šrámy a nová strategická ofenziva Kromě strategických výzev v oblasti transformace pohonných hmot se společnost musela v nedávné době potýkat i s vážnými technickými problémy, které citelně pošramotily její inženýrskou pověst. V březnu vyšlo najevo, že motory značky Honda dodávané pro luxusní vozy Aston Martin způsobovaly selhání baterií. Již v lednu navíc automobilka čelila hromadné žalobě v Kanadě, která se týkala závažného defektu u přeplňovaného motoru o objemu 1,5 litru, jenž byl montován do tří různých modelových řad. Navzdory těmto reputačním a finančním překážkám si však firma udržuje důvěru klíčových hráčů na Wall Street. Analytici z Citi (C) i finanční skupina Nomura (NMR) nadále ponechávají pro akcie japonské automobilky nákupní doporučení, jelikož v dlouhodobém horizontu očekávají obnovení růstové trajektorie a úspěšnou realizaci nové firemní strategie. Toshihide Kinoshita, přední analytik společnosti Nomura, ve své klientské zprávě uvádí, že ačkoliv lze pro fiskální rok končící v březnu 2027 očekávat spíše utlumené zisky, současný okamžik je ideální pro započítání plnohodnotného oživení. To by mělo podle jeho odhadů nastat ve fiskálním roce končícím v březnu 2028, kdy se plně projeví pozitivní efekty právě oznámených strategických revizí a nákladových škrtů. Zcela zásadní změnou prochází také geografické zaměření automobilky. Podle analytika Arifumiho Yoshidy z banky Citi se japonský výrobce začíná odklánět od tradičního modelu globálních standardů. Svou pozornost nyní agresivněji přesouvá na specifické trhy v Číně a především v Indii. Právě na indickém trhu plánuje Honda chytře využít své dominantní postavení v segmentu motocyklů k tomu, aby efektivně podchytila masivní poptávku po nízkonákladových automobilech.