Nejbohatší muž Afriky plánuje uvést své cementové impérium s tržní kapitalizací téměř 13 miliard dolarů na londýnskou burzu, přičemž externím investorům nabídne zhruba desetiprocentní podíl. Rozhodnutí představuje klíčovou vzpruhu pro britský kapitálový trh, který v posledních letech uvolnil svá pravidla, aby dokázal čelit tvrdé konkurenci z USA a Amsterdamu. Miliardář současně připravuje primární úpis své obří ropné rafinerie v domovském Lagosu, kvůli čemuž definitivně opustil myšlenku na strategickou akvizici fotbalového klubu Arsenal.   Strategický impuls pro londýnskou burzu Nejbohatší muž afrického kontinentu, Aliko Dangote, zahájil přípravy na uvedení svého rozsáhlého cementového impéria na londýnskou burzu cenných papírů. Tento krok by se měl uskutečnit ještě v průběhu letošního roku a pro britský kapitálový trh představuje nesmírně důležitou a tolik potřebnou vzpruhu. Londýnský parket totiž v posledním období svádí mimořádně těžký konkurenční boj o atraktivní emise. Podle aktuálního plánu by společnost Dangote Cement, jejíž tržní kapitalizace na burze v Lagosu dosahuje téměř 13 miliard dolarů, usilovala ve Velké Británii o sekundární úpis. Sám africký miliardář potvrdil, že v rámci této strategické transakce bude externím investorům nabídnut zhruba desetiprocentní podíl ve firmě. Myšlenka duálního listingu přitom podle jeho slov zrála v nejvyšším vedení podniku sedm až deset let. Britský úřad pro finanční etiku (Financial Conduct Authority) v posledních letech intenzivně přepracovává pravidla pro kotaci společností. Cílem těchto reforem je zvýšit celkovou atraktivitu trhu, který jen velmi obtížně láká primární emise takzvaných blue-chip společností, a to především kvůli dravé konkurenci ze strany amerických burz a Amsterdamu. Právě snížení minimálních požadavků pro vstup na burzu bylo podle Dangoteho rozhodujícím faktorem, který misky vah naklonil ve prospěch britské metropole. Africký gigant, který je absolutním lídrem v produkci stavebních materiálů na kontinentu, již podle zdrojů obeznámených se situací vybral bankovní poradce pro tuto komplexní transakci. Mezi zvolenými institucemi figuruje společnost Citigroup (C) , dále pak JPMorgan Chase (JPM) a také jihoafrická Standard Bank. Posun k reálnému najímání poradců jasně ilustruje, že současné přípravy jsou mnohem vážnější než v minulosti, ačkoli konečné rozhodnutí bude stále záviset na celkovém tržním prostředí a reálné poptávce investorů. Samotný úpis je předběžně směřován na letošní září. Dlouhá cesta k úpisu a zmařené plány Sekundární úpis akcií Dangote Cement by byl pro londýnské kapitálové trhy obrovským vítězstvím. Britská burza v nedávné době utrpěla několik citelných ran, když byly odloženy ostře sledované emise plánované na rok 2026. Patří mezi ně například potenciální vstup softwarové skupiny Visma v hodnotě 19 miliard eur, který byl pozastaven kvůli přetrvávající geopolitické nejistotě a plošnému výprodeji firem, jež jsou trhem vnímány jako zranitelné vůči disruptivnímu vlivu umělé inteligence. Cementárenská společnost, která úspěšně operuje v jedenácti afrických zemích a jejíž akcie v letošním roce posílily o více než 70 procent, vstoupila na domovskou burzu v Lagosu již v roce 2010. Kontrolním akcionářem celého cementového byznysu je mateřský konglomerát Dangote Industries, který má rozsáhlé zájmy také v cukrovarnictví, mlynárenství, výrobě hnojiv a rafinaci ropy. Snaha o proniknutí na londýnskou burzu není v historii firmy žádnou novinkou. Společnost se na tento krok systematicky připravovala již v roce 2018, kdy do své správní rady jmenovala nezávislé ředitele. Mezi nimi figurovala i prominentní advokátka Cherie Blair či bývalý výkonný ředitel těžebního gigantu Xstrata Mick Davis. Tehdejší přísné regulační požadavky však celou iniciativu zbrzdily. Dalším důvodem tehdejšího odkladu bylo masivní rozptýlení pozornosti a kapitálu směrem k jiným projektům. Tím nejzásadnějším byla výstavba gigantické ropné rafinerie v Nigérii za 20 miliard dolarů. Tento komplexní projekt, který v současnosti produkuje 650 tisíc barelů ropy denně, odčerpal obrovské množství manažerských kapacit, což znamenalo, že plány na londýnský úpis musely být dočasně uloženy k ledu. Produkční ofenziva a fotbalové ambice stranou Dangote má se svým cementovým impériem nadále velmi agresivní růstové plány. Z aktuálních 60 milionů tun chce do roku 2030 zvýšit roční produkci cementu na úctyhodných 100 milionů tun. V samotné Nigérii již byly zahájeny práce na novém závodě s kapacitou 6 milionů tun, přičemž v těsném závěsu má následovat výstavba dalších kapacit o stejném objemu. Podle vyjádření zakladatele bude veškerá tato nová produkce určena výhradně pro exportní trhy. Aliko Dangote je nejen nejbohatším člověkem Afriky, ale také jediným zástupcem tohoto kontinentu v prestižním žebříčku sta nejbohatších lidí světa, který sestavuje magazín Forbes. Podle květnových údajů agentury Bloomberg dosahuje jeho osobní jmění hodnoty 35,4 miliardy dolarů, což představuje nárůst o 5,4 miliardy dolarů jen od začátku letošního roku. Za tímto strmým růstem stojí z velké části právě fenomenální výkonnost jeho rafinerie v Lagosu, v níž drží majoritní podíl. Ziskovost tohoto ropného komplexu byla výrazně podpořena vyššími maržemi a globálním nedostatkem specifických produktů, jako je letecké palivo, což je přímý důsledek vypuknutí válečného konfliktu s Íránem. Miliardář potvrdil, že má v úmyslu ještě letos prodat až patnáctiprocentní podíl v této rafinérské společnosti prostřednictvím primární emise akcií přímo v domovském Lagosu. Rozšiřování průmyslového impéria si však vyžádalo i osobní oběti. Dangote si v minulosti pohrával s myšlenkou na odkoupení svého oblíbeného londýnského fotbalového klubu Arsenal. Nakonec se však musel racionálně rozhodnout mezi dokončením své životní investice do rafinerie a nákupem sportovního týmu. Sám přiznal, že fotbalový klub musel počkat, čímž podle vlastních slov definitivně promeškal ideální příležitost k této ostře sledované akvizici. Zástupci zmíněných bankovních domů se k probíhajícím přípravám na londýnský úpis odmítli oficiálně vyjádřit.