Soudní spor mezi Elonem Muskem a společností OpenAI uzavřel svůj druhý týden. Musk žaluje vedení firmy s tím, že ho Sam Altman a Greg Brockman podvedli. Tvrdí, že daroval miliony dolarů pod příslibem zachování neziskového statusu, který byl následně změněn. Nyní soudně požaduje odškodné a zvrácení této transformace na ziskovou entitu.
Zástupci OpenAI naopak uvádějí, že Muskova žaloba je pouze reakcí na odmítnutí jeho dřívějšího návrhu na fúzi startupu se společností Tesla a jeho jmenování do čela nového subjektu. Prezident OpenAI Greg Brockman u soudu vypověděl, že Musk chtěl pozici generálního ředitele získat proto, že potřeboval 80 miliard USD na financování výstavby města na Marsu. Brockman před soudem rovněž odhalil, že on sám drží ve firmě podíl v hodnotě zhruba 30 miliard USD.
Soudní proces, který rozhodne o budoucí struktuře jedné z nejhodnotnějších soukromých společností světa, přinesl i další klíčová svědectví. Bývalá členka představenstva Shivon Zilis potvrdila, že Musk sám v minulosti přechod na ziskový model navrhoval, než v roce 2023 odešla do jeho konkurenčního projektu xAI. Bývalá technická ředitelka Mira Murati pak uvedla, že po dočasném odvolání Altmana v listopadu 2023 trvala na jeho návratu do funkce, aby zabránila hrozícímu kolapsu celého podniku.
Soudní spor mezi Elonem Muskem a společností OpenAI uzavřel svůj druhý týden. Musk žaluje vedení firmy s tím, že ho Sam Altman a Greg Brockman podvedli. Tvrdí, že daroval miliony dolarů pod příslibem zachování neziskového statusu, který byl následně změněn. Nyní soudně požaduje odškodné a zvrácení této transformace na ziskovou entitu.
Zástupci OpenAI naopak uvádějí, že Muskova žaloba je pouze reakcí na odmítnutí jeho dřívějšího návrhu na fúzi startupu se společností Tesla a jeho jmenování do čela nového subjektu. Prezident OpenAI Greg Brockman u soudu vypověděl, že Musk chtěl pozici generálního ředitele získat proto, že potřeboval 80 miliard USD na financování výstavby města na Marsu. Brockman před soudem rovněž odhalil, že on sám drží ve firmě podíl v hodnotě zhruba 30 miliard USD.
Soudní proces, který rozhodne o budoucí struktuře jedné z nejhodnotnějších soukromých společností světa, přinesl i další klíčová svědectví. Bývalá členka představenstva Shivon Zilis potvrdila, že Musk sám v minulosti přechod na ziskový model navrhoval, než v roce 2023 odešla do jeho konkurenčního projektu xAI. Bývalá technická ředitelka Mira Murati pak uvedla, že po dočasném odvolání Altmana v listopadu 2023 trvala na jeho návratu do funkce, aby zabránila hrozícímu kolapsu celého podniku.
Soudní spor mezi Elonem Muskem a společností OpenAI uzavřel svůj druhý týden. Musk žaluje vedení firmy s tím, že ho Sam Altman a Greg Brockman podvedli. Tvrdí, že daroval miliony dolarů pod příslibem zachování neziskového statusu, který byl následně změněn. Nyní soudně požaduje odškodné a zvrácení této transformace na ziskovou entitu. Zástupci OpenAI naopak uvádějí, že Muskova žaloba je pouze reakcí na odmítnutí jeho dřívějšího návrhu na fúzi startupu se společností Tesla a jeho jmenování do čela nového subjektu. Prezident OpenAI Greg Brockman u soudu vypověděl, že Musk chtěl pozici generálního ředitele získat proto, že potřeboval 80 miliard USD na financování výstavby města na Marsu. Brockman před soudem rovněž odhalil, že on sám drží ve firmě podíl v hodnotě zhruba 30 miliard USD. Soudní proces, který rozhodne o budoucí struktuře jedné z nejhodnotnějších soukromých společností světa, přinesl i další klíčová svědectví. Bývalá členka představenstva Shivon Zilis potvrdila, že Musk sám v minulosti přechod na ziskový model navrhoval, než v roce 2023 odešla do jeho konkurenčního projektu xAI. Bývalá technická ředitelka Mira Murati pak uvedla, že po dočasném odvolání Altmana v listopadu 2023 trvala na jeho návratu do funkce, aby zabránila hrozícímu kolapsu celého podniku.
