Podnikatelé mají z EET 2.0 smíšené pocity. Více než polovina firem čeká vyšší byrokracii Menší podnikatelé jsou k návratu EET kritičtější KENová EET nebude vyžadovat automatický tisk účtenekPOINT3 Vláda očekává přínos 14,4 miliardy korun Více než polovina malých a středních firem i živnostníků očekává, že opětovné zavedení elektronické evidence tržeb přinese především vyšší administrativní zátěž. Podle dubnového průzkumu mezi 400 podnikatelskými subjekty se takto vyjádřilo 52 % respondentů. Současně ale část podnikatelů vnímá návrat EET pozitivněji. Přibližně čtyři z deseti firem a živnostníků očekávají větší digitalizaci podnikání, rozšíření bezhotovostních plateb nebo omezení šedé ekonomiky. Debata kolem EET se tak znovu ukazuje jako velmi polarizující téma. Zatímco část podnikatelského sektoru vidí elektronickou evidenci jako nástroj pro narovnání podnikatelského prostředí, jiní ji považují především za další administrativní povinnost. Průzkum zároveň ukázal, že názory podnikatelů na původní zrušení EET zůstávají rozdělené. Přibližně 31 % respondentů označilo zrušení evidence za správný krok, zatímco 27 % jej považuje za chybu. Pro téměř třetinu firem a podnikatelů nebyla změna zásadní a zůstávají k tématu spíše lhostejní. Zajímavé je také to, že pět procent podnikatelů pokračovalo v používání EET dobrovolně i po jejím zrušení. To naznačuje, že část firem již měla systémy plně integrované do svého provozu a evidence pro ně nepředstavovala výraznější komplikaci. Menší podnikatelé jsou výrazně skeptičtější Průzkum zároveň ukázal rozdílný pohled podle velikosti firem. Nejmenší podnikatelé a drobné firmy jsou vůči návratu EET výrazně kritičtější než větší společnosti. Důvod je poměrně jednoduchý. Menší provozovny často fungují s jednodušší administrativou a jakékoliv nové povinnosti pro ně znamenají vyšší časovou i finanční zátěž. Naopak střední a větší firmy mají ve většině případů již zavedené digitální pokladní a účetní systémy. Pro ně tak může být napojení na EET pouze menší technickou úpravou bez zásadního dopadu na každodenní provoz. Právě rozdílná úroveň digitalizace podnikání je jedním z hlavních důvodů odlišných názorů na návrat evidence tržeb. Část podnikatelů zároveň upozorňuje, že v současnosti již většina plateb probíhá elektronicky a stát má díky moderním pokladním systémům i bankovním transakcím k dispozici výrazně více dat než v době zavádění původní EET. Na druhou stranu zastánci evidence argumentují tím, že systém může přispět k omezení daňových úniků a nelegální ekonomiky. Přibližně 37 % respondentů očekává, že návrat EET zvýší objem vybraných daní. Zhruba třetina podnikatelů si od systému slibuje také narovnání podnikatelského prostředí nebo omezení výplat načerno. Přibližně čtvrtina respondentů pak očekává snížení nelegálního zaměstnávání. Vláda očekává miliardový přínos pro rozpočet Koaliční vláda složená z Alena Schillerová a dalších vládních stran schválila návrat EET na květnovém jednání. Systém by měl být znovu spuštěn od ledna 2027, nyní návrh čeká projednání v Poslanecké sněmovně. Ministerstvo financí očekává, že zavedení EET přinese veřejným rozpočtům přibližně 14,4 miliardy korun. Hlavním deklarovaným cílem vlády je narovnání podnikatelského prostředí a omezení daňových úniků. Evidence se má vztahovat na hotovostní i bezhotovostní platby uskutečněné při osobním kontaktu se zákazníkem nebo přímo v provozovně. Nová verze EET se ale v několika bodech liší od původního systému. Podnikatelé například nebudou muset automaticky tisknout papírové účtenky, pokud si je zákazník výslovně nevyžádá. Právě omezení papírové administrativy má podle vlády systém zjednodušit. Současně ministerstvo financí uvádí, že evidence bude fungovat na běžných zařízeních, která dnes většina podnikatelů již používá. Systém má být kompatibilní s mobilními telefony, tablety i stávajícími pokladními systémy. Pro nejmenší podnikatele plánuje Finanční správa nabídnout bezplatné řešení. EET zůstává jedním z nejspornějších ekonomických témat Elektronická evidence tržeb patří dlouhodobě mezi nejdiskutovanější ekonomická opatření posledních let. Kritici upozorňují především na zvýšení administrativní zátěže a možné komplikace pro malé podnikatele. Naopak zastánci systému argumentují větší transparentností podnikání, omezením šedé ekonomiky a vyšším výběrem daní. Současná debata navíc probíhá v době, kdy firmy čelí kombinaci vyšších nákladů, dražších energií, rostoucích mezd i pokračující digitalizace ekonomiky. Právě proto bude důležité, jak technicky jednoduchý a administrativně nenáročný nový systém skutečně bude. Pro mnoho menších podnikatelů totiž nebude klíčová samotná existence EET, ale především to, kolik času a nákladů jim nová povinnost přinese. Významnou roli bude hrát také ochota zákazníků využívat bezhotovostní platby, jejichž podíl v posledních letech výrazně vzrostl. Debata kolem EET tak pravděpodobně zůstane jedním z hlavních ekonomických témat i v následujících měsících.