Přímé výdaje českého státního rozpočtu související s válkou na Ukrajině v roce 2025 meziročně klesly o 2,1 miliardy korun na celkových 15,1 miliardy Kč. Klíčové body Přímé výdaje státu klesly na 15,1 miliardy korun Nejvyšší náklady tvořily humanitární dávky pro uprchlíky Počet zaměstnanců z Ukrajiny vzrostl na 325 tisíc Přesné příjmy od uprchlíků stát stále nezná Vyplývá to ze státního závěrečného účtu, který zveřejnila vláda na základě údajů jednotlivých správců rozpočtových kapitol. Kabinet zároveň upozornil, že uvedené číslo nezahrnuje utajované výdaje. Současně opět připomněl, že přesné dopady pracovního zapojení válečných uprchlíků do české ekonomiky na příjmovou stranu státního rozpočtu nelze jednoznačně vyčíslit. Největší část přímých rozpočtových výdajů i nadále představovala humanitární dávka pro uprchlíky z Ukrajiny. Stát na ni v loňském roce vynaložil 8,8 miliardy korun, což znamenalo meziroční zvýšení o 800 milionů Kč. Druhou největší položkou byla zvýšená platba státu do veřejného zdravotního pojištění za válečné uprchlíky, která vzrostla o 100 milionů na 4,1 miliardy korun. Zdroj: Shutterstock Naopak výrazný pokles zaznamenaly některé jiné oblasti podpory. Výdaje na školství spojené s integrací uprchlíků klesly meziročně o 1,3 miliardy na 300 milionů korun. Ještě výraznější propad se týkal kompenzačního příspěvku na nouzové ubytování osob z Ukrajiny. Ten se snížil o 1,6 miliardy korun a dosáhl pouze 55 milionů Kč. Humanitární dávky zůstávají největší položkou Z detailního přehledu výdajů vyplývá, že hlavní finanční zátěž nadále představují sociální a humanitární programy. Humanitární dávka zůstává klíčovým nástrojem pomoci lidem s dočasnou ochranou, kteří se nacházejí v obtížné životní situaci. Nárůst této položky ukazuje, že část uprchlíků je stále závislá na státní podpoře, přestože se současně zvyšuje počet lidí zapojených do pracovního trhu. Výdaje na zdravotní pojištění pak reflektují skutečnost, že stát za osoby s dočasnou ochranou odvádí platby do systému veřejného zdravotního pojištění. Výrazně nižší částky naopak stát vydal za nouzové ubytování. Tento pokles souvisí s postupným útlumem krizového režimu, který byl zaveden krátce po vypuknutí války. Mnoho uprchlíků si během posledních let našlo stabilnější formu bydlení nebo přešlo na standardní nájemní vztahy. Snížení podpory školství naznačuje, že mimořádné integrační programy a adaptační opatření už nejsou v takovém rozsahu potřeba jako v předchozích letech. České školy postupně přešly z krizového režimu do standardnějšího fungování. Stát nedokáže přesně spočítat příjmy od uprchlíků Vedle výdajové stránky zůstává důležitým tématem také ekonomický přínos ukrajinských uprchlíků pro český rozpočet. Vláda však přiznává, že přesné vyčíslení příjmů od lidí s dočasnou ochranou je velmi komplikované. Ministerstvo financí ani Finanční správa podle závěrečného účtu nedisponují detailními údaji o tom, kolik uprchlíci v Česku odvádějí na dani z příjmů. Problémem je zejména absence individualizovaných dat. Zaměstnavatelé totiž poskytují pouze souhrnné údaje o zaměstnancích, nikoliv detailní rozpis podle konkrétních osob. U lidí podávajících daňové přiznání je sice evidována země daňové rezidence, z těchto informací ale nelze určit, zda jde o válečné uprchlíky. Podobná situace panuje také u sociálního zabezpečení. Česká správa sociálního zabezpečení uvedla, že přínosy zaměstnávání uprchlíků do systému sociálních odvodů rostou, přesnější data však zatím nejsou k dispozici. Počet zaměstnanců z Ukrajiny se podle státního závěrečného účtu během loňského roku zvýšil o 39.000 na celkových 325.000 osob. To potvrzuje pokračující integraci části uprchlíků do českého pracovního trhu. Ministerstvo práce chce zveřejňovat nové statistiky Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka uvedl začátkem května, že jeho resort by mohl v blízké době začít pravidelně zveřejňovat údaje o tom, kolik uprchlíci z Ukrajiny odvádějí na sociálním zabezpečení a důchodovém pojištění. Zdroj: Shutterstock Ministerstvo chce pokračovat ve zveřejňování statistik, které začalo připravovat už předchozí vedení úřadu. Změnit se má ale metodika. Resort podle Juchelky plánuje vycházet pouze z reálně získaných dat, nikoliv z matematických modelů. Právě matematické modelování využívalo ministerstvo práce v minulém volebním období pod vedením Mariana Jurečky. Tehdejší propočty pracovaly s kombinací odvodů, daní a ekonomické aktivity lidí s dočasnou ochranou. Podle těchto údajů zaplatili ukrajinští uprchlíci za první tři čtvrtletí loňského roku na odvodech a některých daních celkem 23,2 miliardy korun. Tato částka převyšovala přímé rozpočtové výdaje státu spojené s pomocí uprchlíkům. Debata o ekonomických dopadech války na Ukrajině tak v Česku pokračuje i nadále. Zatímco stát eviduje miliardové výdaje na humanitární pomoc, zdravotní systém nebo sociální podporu, současně roste počet uprchlíků zapojených do pracovního trhu, což postupně zvyšuje jejich příspěvek do veřejných rozpočtů. Přesná bilance však zatím kvůli nedostatku detailních dat stále neexistuje. Počet zaměstnaných Ukrajinců dál roste Rostoucí zaměstnanost uprchlíků patří mezi nejvýznamnější ekonomické trendy posledních dvou let. Český pracovní trh dlouhodobě trpí nedostatkem zaměstnanců v řadě odvětví a část firem obsazuje volná místa právě pracovníky z Ukrajiny. Nárůst počtu zaměstnanců na 325.000 ukazuje, že velká část lidí s dočasnou ochranou už není odkázána pouze na státní pomoc. Současně ale stát připouští, že bez detailnější evidence není možné přesně určit skutečný dopad jejich ekonomické aktivity na veřejné finance. Právě zveřejnění nových dat ministerstva práce by proto mohlo přinést přesnější pohled na to, jaký je skutečný poměr mezi výdaji státu a příjmy generovanými ukrajinskými uprchlíky v české ekonomice.