Americká ekonomika v posledních měsících vysílá smíšené signály. Růst americké ekonomiky táhne úzký AI sektor Zisky firem jsou koncentrovány do několika společností Trh práce zaostává za vývojem akcií Důvěra v AI podporuje celý ekonomický cyklus Na jedné straně zůstávají podnikové zisky poblíž historických maxim, akciové trhy vytvářejí nové rekordy a spotřebitelské výdaje si udržují relativní odolnost. Na druhé straně však tempo růstu disponibilních příjmů domácností zpomaluje a tvorba nových pracovních míst je překvapivě slabá vzhledem k tomu, že ekonomika stále vykazuje růst. Tyto ukazatele si běžně odporují jen zřídka. Silná ekonomika obvykle vytváří nová pracovní místa, podporuje růst příjmů a přináší široce rozprostřený růst firemních zisků. Současná situace však naznačuje, že hospodářská síla Spojených států nemusí být tak široce rozložená, jak napovídají hlavní ekonomické statistiky. Podle stále častějšího názoru je klíčem k pochopení současného vývoje mimořádná koncentrace růstu do relativně úzké skupiny společností spojených s umělou inteligencí. Růst zisků táhne úzká skupina firem Největší příjemci současné investiční vlny jsou výrobci čipů, provozovatelé datových center, velké technologické společnosti budující infrastrukturu pro umělou inteligenci a firmy, které se na tomto ekosystému přímo podílejí. Právě v těchto segmentech dochází k nejrychlejšímu růstu tržeb, zisků, investic i tržní hodnoty. Mimo tento okruh je však situace výrazně méně přesvědčivá. Velká část amerických společností vykazuje pouze omezený růst zisků, čelí tlaku na marže nebo se pohybuje na podobných úrovních jako v předchozích letech. Přesto celkový obraz trhu působí velmi pozitivně, protože výkonnost několika mimořádně úspěšných firem výrazně převyšuje výsledky zbytku ekonomiky. Tento rozdíl je patrný i na akciovém trhu. Malá skupina společností spojených s umělou inteligencí dnes podle dostupných údajů představuje přibližně 40 % tržní kapitalizace indexu S&P 500. Tak vysoká koncentrace znamená, že vývoj několika firem má mimořádný vliv na celkovou výkonnost trhu. Pokud tyto společnosti rostou, vytvářejí dojem širokého ekonomického optimismu, přestože značná část firemního sektoru tak silný růst nezažívá. Rekordní ziskovost nemusí být tak stabilní, jak se zdá Investoři dnes oceňují americké akcie na základě předpokladu, že současná vysoká úroveň ziskovosti bude dlouhodobě udržitelná. Právě zde však vzniká jedno z největších rizik. Podíl podnikových zisků na americkém hrubém domácím produktu dosáhl rekordních 13,8 %. Současně se čisté marže společností zahrnutých v indexu S&P 500 pohybují kolem 9,7 %, tedy poblíž historických maxim. Tyto údaje ale mohou být zkresleny mimořádnými zisky úzké skupiny firem profitujících z budování infrastruktury pro umělou inteligenci. Pokud investoři považují tyto výjimečné výsledky za reprezentativní pro celý korporátní sektor, mohou přeceňovat skutečnou sílu amerických firem jako celku. Riziko tedy nespočívá pouze v tom, že některé technologické akcie jsou drahé. Problémem může být také skutečnost, že celková ziskovost amerických firem není tak široce rozložená, jak naznačují agregovaná data. Pokud by se očekávání ohledně budoucích výnosů z umělé inteligence snížila, mohlo by dojít k přehodnocení nejen technologických titulů, ale i celého trhu. Trh práce odhaluje druhou stránku příběhu Stejnou koncentraci lze pozorovat také na trhu práce. V běžném ekonomickém cyklu vedou rostoucí firemní zisky k vyšším investicím a následně k náboru nových zaměstnanců. Současná situace je však odlišná. Mnohé z nejziskovějších společností současnosti patří zároveň mezi firmy s relativně nízkou potřebou pracovních sil. Moderní technologické podniky dokážou generovat obrovské tržby a zisky bez odpovídajícího růstu počtu zaměstnanců. Růst zaměstnanosti v dubnu dosáhl pouze 0,43 % meziročně, což je výrazně méně než tempo kolem jednoho až jednoho a půl procenta, které bylo historicky běžné během období ekonomické expanze. Výsledkem je situace, kdy zisky rostou rychleji než příjmy zaměstnanců. To postupně oslabuje růst celkových příjmů domácností a činí ekonomiku citlivější na případné zpomalení. Spotřebu podporují bohatší domácnosti Zajímavým důsledkem tohoto vývoje je rozdíl mezi růstem spotřeby a růstem příjmů. Spotřebitelské výdaje zůstávají relativně silné navzdory zpomalujícímu růstu disponibilních příjmů. Vysvětlením může být skutečnost, že stále větší část spotřeby pochází od domácností s vyššími příjmy. Tyto domácnosti nejsou závislé pouze na mzdách. Významnou část jejich majetku tvoří akcie a další finanční aktiva, jejichž hodnota v posledních letech výrazně vzrostla. Vzniká tak určitý mechanismus, ve kterém rostoucí zisky firem podporují růst cen akcií, vyšší ceny akcií zvyšují majetek investorů a vyšší majetek následně podporuje spotřebu. Domácnosti s nižšími příjmy jsou naopak mnohem více závislé na vývoji mezd a trhu práce. Právě zde jsou dopady slabšího růstu příjmů patrnější. Budoucnost závisí na důvěře v umělou inteligenci Současný ekonomický model nemusí nutně znamenat bezprostřední problém. Dokud investoři věří, že investice do umělé inteligence přinesou mimořádně vysoké výnosy, může celý systém fungovat dál. Firmy budou pokračovat ve vysokých kapitálových výdajích, akciové trhy si udrží silné ocenění a majetnější domácnosti budou nadále podporovat spotřebu. Právě zde však vzniká hlavní zranitelnost americké ekonomiky. Pokud je významná část růstu založena na jednom dominantním investičním tématu, stává se celý systém citlivější na změnu nálady investorů. Případné zpochybnění očekávaných výnosů z infrastruktury a platforem umělé inteligence by nemuselo zasáhnout pouze několik drahých technologických společností. Mohlo by ovlivnit spotřebu domácností, firemní investice i celkové vnímání výjimečného postavení americké ekonomiky. Spojené státy dnes stále působí jako jedna z nejsilnějších ekonomik světa. Současně však platí, že významná část této síly stojí na mnohem užším základě, než si mnoho investorů uvědomuje.