Prozatímní mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem přinesla finančním trhům úlevu, avšak v oblasti globální dopravy a komoditních toků zůstává řada nezodpovězených otázek. Obnovení plného provozu v Hormuzském průlivu potrvá podle analytiků několik týdnů Přednost při tranzitu pravděpodobně dostanou ropa a ropné produkty Přibližně 40 lodí s komponenty pro výrobu hnojiv zůstává v oblasti zablokováno Největší přepravní společnosti stále čekají na potvrzení bezpečných podmínek plavby Přestože se očekává postupné obnovení provozu v Hormuzském průlivu, klíčové logistické společnosti, analytici i komoditní trhy upozorňují, že návrat k předválečnému stavu nebude okamžitý. Hormuzský průliv patří mezi nejdůležitější obchodní tepny světa. Před vypuknutím konfliktu jím proudilo přibližně 20 % světových dodávek ropy a ropných produktů, ale také významná část globálních dodávek hnojiv, zemního plynu a dalších surovin. Obnovení provozu proto sledují nejen energetické společnosti, ale také zemědělský sektor, výrobci chemikálií a přepravní firmy po celém světě. Přestože byla oznámena dohoda mezi Washingtonem a Teheránem, její kompletní text zatím nebyl zveřejněn. Obě strany navíc stále diskutují o některých detailech, včetně podmínek tranzitu lodí průlivem a případných poplatků za plavbu. Ropa bude mít při obnově provozu přednost Analytici se shodují, že první lodě, které budou moci využít obnovený provoz průlivu, budou pravděpodobně tankery přepravující ropu a ropné produkty. Podle odhadů společnosti Morgan Stanley bude obnova přepravy trvat několik týdnů. Analytici banky očekávají, že přibližně 50 % produkce ropy na Blízkém východě bude obnoveno do září a přibližně 80 % do prosince. Některé státy budou schopny obnovit těžbu rychleji než jiné. Lepší výchozí pozici mají například Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty, zatímco Katar čelí komplikacím způsobeným poškozením části infrastruktury během konfliktu. Ani v případě ropy však odborníci neočekávají okamžitý návrat k předválečným objemům přepravy. Přestože by vojenská omezení mohla být v následujících týdnech odstraněna, počet lodí proplouvajících průlivem pravděpodobně zůstane po určitou dobu pod běžnými hodnotami. Nejistotu navíc zvyšuje skutečnost, že stále není zcela jasné, zda budou lodě proplouvat podle pořadí příjezdu, nebo zda vznikne speciální systém prioritizace nákladů. Právě způsob organizace dopravy bude mít zásadní vliv na rychlost obnovy globálních dodavatelských řetězců. Hnojiva zůstávají na vedlejší koleji Zatímco ropa představuje pro většinu ekonomik strategickou prioritu, situace je odlišná u hnojiv a jejich základních komponentů. Před konfliktem procházelo Hormuzským průlivem přibližně 40 % světových dodávek močoviny a přibližně 50 % globální produkce síry, která je důležitou surovinou při výrobě fosfátových hnojiv. Podle analytiků však právě tento segment pravděpodobně nebude patřit mezi první, který se vrátí k normálnímu provozu. V Perském zálivu zůstává přibližně 40 nákladních lodí naložených komponenty pro výrobu hnojiv, především močovinou. Není přitom zcela jasné, v jakém stavu se nacházejí výrobní kapacity v regionu ani jak rychle budou schopny obnovit běžnou produkci. Situace je obzvláště citlivá pro zemědělský sektor. Močovina exportovaná během června hraje důležitou roli například pro pěstování ozimé pšenice v Evropské unii nebo kukuřice a kávy v Brazílii. Zvláštní pozornost trh věnuje síře. Na rozdíl od cen močoviny zůstávají ceny síry i po oznámení mírové dohody na rekordních úrovních. Omezená dostupnost této suroviny nadále vytváří tlak na ceny fosfátových hnojiv, která jsou pro řadu farmářů po celém světě obtížně dostupná. Analytici proto upozorňují, že v případě hnojiv se bavíme spíše o horizontu týdnů než dnů. Lodní společnosti i LNG sektor čekají na více informací Opatrný přístup zaujímají také největší světoví přepravci. Společnosti A.P. Moller – Maersk (MAERSK-B.CO) a Hapag-Lloyd (HLAG.DE) uvedly, že situaci nadále vyhodnocují a čekají na více informací o bezpečnostních podmínkách tranzitu. Obě firmy během konfliktu přesměrovaly část svých tras mimo Suezský průplav a Rudé moře kolem Mysu Dobré naděje. Návrat ke standardním trasám zatím neplánují, dokud nebudou mít potvrzení, že je plavba bezpečná. Během války bylo v oblasti zaznamenáno celkem 58 incidentů, z toho 31 útoků na obchodní plavidla v Perském zálivu, Hormuzském průlivu a Ománském zálivu. Otazníky zůstávají také nad exportem zkapalněného zemního plynu z Kataru. Přestože většina lodí naložených LNG již oblast opustila, poškození katarské infrastruktury může ovlivňovat produkci ještě řadu měsíců. Analytici očekávají postupné obnovování provozu během července a srpna. Produkce by měla dále růst během září a října a přibližně 80 % předválečné kapacity by mohlo být obnoveno do listopadu. Vývoj v Hormuzském průlivu tak ukazuje, že samotné uzavření mírové dohody ještě automaticky neznamená okamžitý návrat globálního obchodu do normálu. Dodavatelské řetězce budou potřebovat čas, aby se z několikaměsíčního narušení plně zotavily.