Ještě před několika lety byla budoucnost Deutsche Bank (DB) předmětem vážných pochybností. Klíčové body Deutsche Bank (DB) dokončila rozsáhlou restrukturalizaci Opustila ambice konkurovat největším americkým bankám Nově sází na evropské firmy a Německo Investoři stále pochybují o dlouhodobé ziskovosti Největší německá banka se potýkala s následky finanční krize, vysokými náklady na soudní spory, ztrátou důvěry investorů i dlouhodobě slabým výkonem akcií. Ambiciózní plán vybudovat instituci schopnou konkurovat největším hráčům z Wall Street se rozpadl a banka se ocitla v jedné z nejtěžších situací své historie. Dnes je však situace výrazně odlišná. Generální ředitel Christian Sewing, který stojí v čele banky od roku 2018, dokázal stabilizovat hospodaření, obnovit ziskovost a uklidnit obavy o budoucnost instituce. Přestože Deutsche Bank (DB) opět vykazuje rekordní zisky, její současná strategie se výrazně liší od plánů z minulosti. Místo globální expanze se soustředí především na Evropu a financování velkých firem na domácím trhu. Zdroj: Shutterstock Obrat po letech nejistoty Kontrast mezi dnešní situací a obdobím před několika lety je výrazný. Na výroční valné hromadě v roce 2019 panovala mezi akcionáři napjatá atmosféra. Akcie banky se tehdy pohybovaly hluboko pod historickými maximy a investoři otevřeně zpochybňovali směřování celé společnosti. Od té doby však Deutsche Bank prošla zásadní proměnou. Za loňský rok vykázala rekordní zisk a její akcie se na začátku letošního roku krátce obchodovaly na úrovni odpovídající účetní hodnotě aktiv na akcii, což se stalo poprvé od globální finanční krize. Významnou roli sehrálo také snížení nákladů souvisejících s právními spory. Od roku 2012 zaplatila banka více než 18 miliard eur na pokutách, vyrovnáních a dalších souvisejících výdajích. Tyto náklady v minulosti výrazně zatěžovaly výsledky hospodaření a podkopávaly důvěru investorů. Podle Christiana Sewinga je nyní fáze stabilizace dokončena a banka vstupuje do nové etapy, jejímž cílem je stát se předním evropským bankovním hráčem. Americký sen, který skončil zklamáním Kořeny mnoha problémů Deutsche Bank sahají do období agresivní expanze ve Spojených státech. V devadesátých letech se vedení banky rozhodlo transformovat tradiční německou instituci na globální investiční banku schopnou konkurovat americkým gigantům. Klíčovým momentem byla akvizice společnosti Bankers Trust za přibližně 10 miliard dolarů. Tato transakce výrazně posílila investiční bankovnictví a přiblížila Deutsche Bank modelu fungování velkých amerických finančních institucí. Banka se stále více zaměřovala na obchodování s dluhopisy, měnami, komoditami a úrokovými produkty. V roce 2007 se dokonce krátce stala největší bankou světa podle objemu aktiv. Následná finanční krize však ukázala slabiny tohoto modelu. Přísnější regulace přinutily banku získat během následující dekády přibližně 30 miliard eur nového kapitálu a výrazně snížit zadlužení. Současně začaly narůstat náklady na právní spory související s minulými aktivitami. Reputace banky utrpěla a vedení čelilo rostoucímu tlaku investorů i regulatorních orgánů. Po odchodu tehdejšího šéfa Anshu Jaina a krátkém působení Johna Cryana převzal vedení Christian Sewing. Na rozdíl od svých předchůdců nepřicházel z investičního bankovnictví, ale z oblasti řízení rizik. Právě tento rozdíl se ukázal jako zásadní. Návrat ke kořenům a změna firemní kultury Sewingův plán ozdravení byl relativně jednoduchý. Chtěl omezit přebujelou investiční banku, vrátit Deutsche Bank k tradičnímu financování evropských firem a obnovit důvěru klientů i investorů. Jedním z prvních kroků bylo ukončení některých obchodních aktivit. Banka zrušila téměř 20 tisíc pracovních míst a více než 50 miliard eur rizikových pozic přesunula do takzvané „špatné banky“, kde byly postupně utlumovány. Vedle organizačních změn došlo také k proměně firemní kultury. Důraz na agresivní růst za každou cenu byl nahrazen větším zaměřením na kontrolu rizik, dodržování pravidel a dlouhodobou stabilitu. Sewing opakovaně zdůrazňuje, že právě lepší porozumění rizikům představuje nejdůležitější faktor obratu celé instituce. Mnozí bývalí i současní manažeři potvrzují, že změna přístupu byla jedním z hlavních důvodů, proč se bance podařilo překonat nejtěžší období. Nová strategie oznámená loni počítá s dalším posilováním korporátního bankovnictví. Deutsche Bank chce více financovat evropské průmyslové podniky a těžit z očekávaných investic do infrastruktury a obrany, zejména v Německu. Banka předpokládá, že právě německý trh bude významným zdrojem budoucího růstu a mohl by do roku 2028 přispět přibližně dvěma miliardami eur z celkového plánovaného růstu příjmů ve výši pěti miliard eur. Cesta k evropskému šampionovi nebude jednoduchá Přestože Deutsche Bank urazila dlouhou cestu, otázky ohledně její budoucnosti zůstávají. Kritici upozorňují, že ziskovost banky stále zaostává za řadou evropských konkurentů. Návratnost hmotného kapitálu dosáhla loni přibližně 10 %, zatímco průměr v odvětví se pohyboval kolem 14 %. Výzvou zůstávají také provozní náklady. Přestože banka provedla rozsáhlé škrty, její poměr nákladů k výnosům je stále vyšší než u mnoha konkurentů. Navíc počet zaměstnanců zůstává podobný jako před zahájením restrukturalizace, protože úspory v investiční bance byly částečně vyváženy náborem v oblastech compliance, technologií a provozu. Dalším paradoxem je skutečnost, že obchodování s dluhopisy, měnami a úrokovými produkty stále představuje jednu z nejdůležitějších částí podnikání. Tento segment se podílel téměř třetinou na celkových příjmech skupiny a od roku 2018 rostl výrazně rychleji než korporátní bankovnictví. Právě tato závislost na volatilnějších obchodních aktivitách podle některých investorů omezuje potenciál banky dosahovat vyššího ocenění na trhu. Výsledky mohou být totiž výrazně ovlivněny vývojem finančních trhů nebo jednotlivými chybami obchodníků. Zdroj: Shutterstock Pochybnosti vyvolává také otázka, zda může Deutsche Bank plnohodnotně obsluhovat největší evropské společnosti bez některých částí investičního bankovnictví, kterých se v minulých letech vzdala. Christian Sewing však nemá zájem vracet se k modelu, který banku v minulosti přivedl do problémů. Opakovaně zdůrazňuje, že Deutsche Bank nebude obnovovat aktivity, jako je prime brokerage nebo obchodování s akciovými deriváty, kde dominují největší americké instituce. Po letech krizí, pokut a reorganizací se tak Deutsche Bank vydala mnohem opatrnější cestou. Místo snahy konkurovat Wall Street se soustředí na pozici silné evropské banky. Tato strategie pravděpodobně povede ke stabilnějším výsledkům, ale zároveň vyvolává otázku, zda bude stačit k tomu, aby se banka skutečně zařadila mezi evropskou elitu. Investoři už se Deutsche Bank neobávají tak jako před několika lety. Zatím však nejsou plně přesvědčeni, že se jí podaří naplnit ambici stát se dominantním bankovním hráčem v Evropě.