Cena zlata směřuje k nejslabšímu čtvrtletnímu výkonu za více než desetiletí. Zlato směřuje k nejhoršímu čtvrtletí za více než dekádu Vyšší sazby výrazně snižují atraktivitu drahého kovu Odlivy z ETF fondů dál zvyšují tlak na cenu zlata Investoři přesouvají kapitál do AI akcií a SpaceX Po rekordní rally z úvodu roku se drahý kov dostal pod silný prodejní tlak, který způsobila kombinace očekávaného růstu úrokových sazeb ve Spojených státech, odlivu kapitálu z investičních fondů a slábnoucího zájmu drobných investorů. Výraznou změnu nálady na trhu podpořila také rostoucí atraktivita investic do společností spojených s umělou inteligencí a rekordní vstup SpaceX (SPCX) na burzu. Zatímco ještě na začátku roku bylo zlato jedním z nejvýkonnějších aktiv na světových trzích, během posledních tří měsíců přišel prudký obrat. Cena zlata se propadla téměř o 14 % V úterním obchodování cena zlata krátce klesla pod hranici 3 943 dolarů za trojskou unci, což představovalo nejnižší úroveň od loňského listopadu. Později sice část ztrát umazala, za celé čtvrtletí však stále vykazovala pokles přibližně 14 %. Ještě v lednu přitom zlato vystoupalo na historické maximum blížící se 5 595 dolarům za trojskou unci. Za tehdejším prudkým růstem stála především silná spekulativní aktivita drobných investorů. Situace se však v následujících měsících výrazně změnila. Investoři začali přehodnocovat očekávání ohledně měnové politiky americké centrální banky, což vedlo k rozsáhlému vybírání zisků. Klíčovým faktorem se stala očekávání, že nový předseda Federálního rezervního systému Kevin Warsh bude kvůli přetrvávající inflaci prosazovat přísnější měnovou politiku a podporovat další růst úrokových sazeb. Právě vyšší úrokové sazby tradičně představují pro zlato nepříznivé prostředí. Na rozdíl od dluhopisů nebo jiných úročených aktiv totiž zlato nenese žádný pravidelný výnos, a při růstu výnosů na finančních trzích tak jeho atraktivita zpravidla klesá. Geopolitické napětí tentokrát zlatu nepomohlo V minulosti bývalo zlato často považováno za bezpečný přístav v období geopolitických konfliktů. Tentokrát však situace vyústila v opačný vývoj. Válka na Blízkém východě sice vedla k růstu cen ropy a zvýšila inflační očekávání, současně ale posílila předpoklady, že Fed ponechá úrokové sazby déle na vyšších úrovních nebo je případně ještě zvýší. Vyšší očekávané úrokové sazby tak převážily nad tradiční rolí zlata jako bezpečného aktiva. Současně začali investoři uzavírat své pákové pozice, které během předchozího růstu otevírali. Prudký pokles ceny následně vedl k dalším prodejům a zesílil sestupný trend. Analytici zároveň upozorňují, že část investorů přesunula kapitál z drahých kovů do rychle rostoucích technologických společností. Zvýšený zájem směřoval zejména do firem spojených s umělou inteligencí, výrobců polovodičů a také do akcií společnosti SpaceX po jejím rekordním vstupu na burzu. Odliv peněz z ETF fondů dál zvyšuje tlak Na cenu zlata negativně dopadl také pokračující odliv prostředků z burzovně obchodovaných fondů navázaných na fyzické zlato. Podle údajů World Gold Council směřuje červen k již druhému po sobě jdoucímu měsíci čistých odlivů kapitálu z ETF fondů zaměřených na zlato. Dalším faktorem byly nové kroky čínských bank, které zpřísňují obchodování s drahými kovy pro drobné investory. Banky Industrial and Commercial Bank of China (1398.HK) a China Guangfa Bank oznámily, že od příštího měsíce omezí obchodování s termínovými kontrakty na drahé kovy pro retailové klienty. Opatření odráží obavy regulátorů z nadměrných spekulací na trhu se zlatem a stříbrem. Omezení se přitom týká pouze obchodování s futures kontrakty. Čínští investoři budou i nadále moci nakupovat a prodávat fyzické zlaté slitky nebo mince. Podle analytiků však jakékoli opatření, které omezuje poptávku po zlatě, vytváří na cenu další tlak. Centrální banky mohou pokles částečně zmírnit Navzdory současnému oslabení trhu někteří odborníci upozorňují, že poptávka centrálních bank by mohla zabránit ještě výraznějšímu propadu cen. Centrální banky patří v posledních letech mezi nejvýznamnější kupce zlata a jejich dlouhodobé nákupy představují stabilizační faktor celého trhu. Vedle vyšších úrokových sazeb ovlivňuje cenu zlata také silnější americký dolar, ve kterém je drahý kov převážně oceňován. Silnější měna zpravidla zdražuje nákupy zlata pro investory používající jiné měny, což může poptávku dále oslabovat. Analytici zároveň upozorňují na ústup takzvaného obchodu založeného na oslabování hodnoty fiat měn. Tento investiční přístup vedl část investorů k přesunu prostředků do aktiv, jako je zlato nebo bitcoin, ve snaze chránit kupní sílu svého kapitálu. Současná kombinace vyšších úrokových sazeb, silnějšího dolaru, odlivu prostředků z ETF fondů, regulatorních omezení v Číně a přesunu kapitálu směrem k technologickým akciím tak vytváří prostředí, ve kterém zlato čelí nejsilnějšímu čtvrtletnímu poklesu za více než deset let.