Letní cestování komplikují dlouhé fronty. Nový systém EES komplikuje provoz na evropských hranicích Letiště hlásí delší fronty a technické problémy EU zdůrazňuje vyšší bezpečnost a lepší kontrolu vstupů Letecké společnosti žádají flexibilnější přístup během sezony Evropská unie chtěla modernizovat ochranu svých vnějších hranic. Místo očekávaného zrychlení odbavení však nový elektronický systém v prvních měsících provozu způsobuje komplikace na řadě letišť a dalších hraničních přechodů. S blížící se hlavní letní turistickou sezonou proto sílí tlak leteckých společností i provozovatelů letišť na větší flexibilitu při kontrolách cestujících. Systém Entry/Exit System (EES) představuje jednu z největších změn v ochraně schengenských hranic za poslední desetiletí. Jeho cílem je digitalizovat evidenci vstupů a výstupů občanů zemí mimo Evropskou unii, nahradit razítkování pasů elektronickou registrací a posílit schopnost úřadů odhalovat osoby překračující povolenou dobu pobytu nebo představující bezpečnostní riziko. Přestože Evropská komise označuje projekt za úspěšný, první měsíce ostrého provozu ukazují, že zavádění systému provází řada technických i organizačních problémů. Ambiciózní projekt měl sjednotit ochranu schengenských hranic Myšlenka vytvoření jednotného systému elektronické evidence cestujících vznikla již v roce 2008. Evropská unie tehdy reagovala na potřebu lépe kontrolovat pohyb osob vstupujících do schengenského prostoru. Dosavadní systém byl založen převážně na ručním razítkování pasů a jednotlivé státy používaly vlastní postupy. To komplikovalo například odhalování osob, které po vypršení víza neopustily schengenský prostor, nebo těch, které se snažily cestovat pod různými identitami. Nový systém proto propojuje databáze hraniční kontroly s centrální evropskou databází. Při prvním vstupu jsou cestujícím pořizovány osobní údaje, fotografie a otisky prstů. Další průchody hranicemi mají být díky uloženým biometrickým údajům výrazně rychlejší. Evropská komise uvádí, že od spuštění systému bylo zaznamenáno více než 108 milionů vstupů a výstupů a že nový systém již zabránil vstupu přibližně 43 700 osobám, z nichž více než 1 100 představovalo bezpečnostní riziko. Právě schopnost propojit údaje napříč členskými státy patří mezi hlavní argumenty zastánců projektu. Technické problémy komplikují provoz letišť Praktické fungování systému však podle letišť a leteckých společností zatím za očekáváními zaostává. Na některých letištích se krátce po spuštění začaly tvořit dlouhé fronty u hraničních kontrol. Některé registrační kiosky byly dočasně odstaveny kvůli technickým problémům, jiné nebylo možné vůbec uvést do provozu kvůli softwarovým chybám. Potíže se objevily například na železničním terminálu St Pancras International v Londýně, kde cestující procházejí francouzskou pasovou kontrolou ještě před nástupem do vlaků Eurostar. Přestože zde byly vybudovány nové odbavovací prostory, část zařízení zůstala dlouhou dobu mimo provoz kvůli problémům s propojením na francouzské databáze. Podobné komplikace hlásila také některá francouzská letiště nebo terminál Eurotunnelu ve Folkestone. Podle odborníků souvisí část problémů s tím, že jednotlivé členské státy ponechaly v provozu vlastní národní informační systémy a pouze je napojily na centrální evropskou platformu. Výsledkem je technologicky velmi složité prostředí, ve kterém spolu komunikují desítky různých systémů. Aerolinky upozorňují na rostoucí riziko zpoždění Letecké společnosti upozorňují, že i relativně krátké zdržení na hraničních kontrolách může výrazně narušit provoz. Letecká doprava funguje na velmi přesně naplánovaných rotacích letadel a posádek. Pokud se odlet opozdí o několik minut, mohou se problémy přenášet na další spoje během celého dne. Některé aerolinky proto již zaznamenaly situace, kdy musela letadla odstartovat bez části odbavených cestujících, protože další čekání by znamenalo porušení pravidel o maximální pracovní době posádek. Podle zástupců odvětví se počet zpoždění přímo souvisejících s hraničními kontrolami zvýšil přibližně o třetinu. Největší obavy panují z hlavní letní sezony, kdy evropská letiště tradičně odbavují nejvyšší počet cestujících. Pro mnoho leteckých společností představují letní měsíce nejvýnosnější část roku a případné rozsáhlejší komplikace by mohly negativně ovlivnit jejich hospodářské výsledky. Členské státy hledají dočasná řešení Na některých místech již úřady přistoupily k dočasným úpravám kontrol. V době největšího provozu některé státy omezují pořizování biometrických údajů nebo využívají klasické pasové přepážky, aby zabránily nadměrnému prodlužování čekacích dob. Evropská komise připouští, že technické problémy stále přetrvávají, současně však zdůrazňuje, že dlouhodobé přínosy systému převáží počáteční komplikace. Podle evropských institucí bude většina cestujících při dalších návštěvách odbavována výrazně rychleji, protože registrace biometrických údajů probíhá pouze při prvním vstupu do systému. Zástupci evropské pohraniční agentury Frontex očekávají, že po období postupného zavádění začne systém fungovat podstatně efektivněji a odbavení cestujících se bude postupně zrychlovat. Přesto letiště i letecké společnosti vyzývají evropské instituce a členské státy, aby zavádění systému přizpůsobovaly skutečné kapacitě jednotlivých hraničních přechodů. Podle nich bude úspěch projektu záviset nejen na jeho bezpečnostních přínosech, ale také na tom, zda se podaří zajistit plynulý provoz během nejvytíženějších období roku. Digitalizace ochrany schengenských hranic představuje jeden z největších technologických projektů Evropské unie v oblasti bezpečnosti. První měsíce provozu však ukazují, že vedle vyšší úrovně kontroly bude nutné vyřešit také technickou připravenost jednotlivých států a sladit fungování desítek národních systémů, aby nový způsob odbavení skutečně přinesl cestujícím rychlejší a spolehlivější průchod hranicemi.