Pokles inflace cen potravin v eurozóně by mohl být pouze dočasný. Podle ekonomů představují největší riziko pro příští rok vlny veder a sucha, které ohrožují úrodu v celé Evropě. Tento klimatický faktor by mohl mít na ceny potravin výraznější dopad než dřívější geopolitické konflikty na Blízkém východě.
Analytici z Oxford Economics a Deutsche Bank očekávají, že růst cen potravin v příštím roce opět zrychlí, jakmile se do dodavatelského řetězce promítnou vyšší náklady na energie a hnojiva. Vyšší ceny ropy a hnojiv by mohly k inflaci potravin v eurozóně v nadcházejícím roce přidat přibližně 0,5 procentního bodu. Vliv energií se nejprve projeví u čerstvých potravin a následně u zpracovaných produktů.
Mnohem větší nejistotu však představuje počasí. Extrémní teploty snižují výnosy plodin, což tlačí nahoru ceny ovoce, zeleniny a obilovin. Oxford Economics odhaduje, že samotný vliv počasí může zvýšit potravinovou inflaci v příštím roce až o 1 procentní bod. To by mohlo v roce 2027 posunout celkovou inflaci potravin v eurozóně na úroveň kolem 3 %.
Pokles inflace cen potravin v eurozóně by mohl být pouze dočasný. Podle ekonomů představují největší riziko pro příští rok vlny veder a sucha, které ohrožují úrodu v celé Evropě. Tento klimatický faktor by mohl mít na ceny potravin výraznější dopad než dřívější geopolitické konflikty na Blízkém východě.
Analytici z Oxford Economics a Deutsche Bank očekávají, že růst cen potravin v příštím roce opět zrychlí, jakmile se do dodavatelského řetězce promítnou vyšší náklady na energie a hnojiva. Vyšší ceny ropy a hnojiv by mohly k inflaci potravin v eurozóně v nadcházejícím roce přidat přibližně 0,5 procentního bodu. Vliv energií se nejprve projeví u čerstvých potravin a následně u zpracovaných produktů.
Mnohem větší nejistotu však představuje počasí. Extrémní teploty snižují výnosy plodin, což tlačí nahoru ceny ovoce, zeleniny a obilovin. Oxford Economics odhaduje, že samotný vliv počasí může zvýšit potravinovou inflaci v příštím roce až o 1 procentní bod. To by mohlo v roce 2027 posunout celkovou inflaci potravin v eurozóně na úroveň kolem 3 %.
Pokles inflace cen potravin v eurozóně by mohl být pouze dočasný. Podle ekonomů představují největší riziko pro příští rok vlny veder a sucha, které ohrožují úrodu v celé Evropě. Tento klimatický faktor by mohl mít na ceny potravin výraznější dopad než dřívější geopolitické konflikty na Blízkém východě.Analytici z Oxford Economics a Deutsche Bank očekávají, že růst cen potravin v příštím roce opět zrychlí, jakmile se do dodavatelského řetězce promítnou vyšší náklady na energie a hnojiva. Vyšší ceny ropy a hnojiv by mohly k inflaci potravin v eurozóně v nadcházejícím roce přidat přibližně 0,5 procentního bodu. Vliv energií se nejprve projeví u čerstvých potravin a následně u zpracovaných produktů.Mnohem větší nejistotu však představuje počasí. Extrémní teploty snižují výnosy plodin, což tlačí nahoru ceny ovoce, zeleniny a obilovin. Oxford Economics odhaduje, že samotný vliv počasí může zvýšit potravinovou inflaci v příštím roce až o 1 procentní bod. To by mohlo v roce 2027 posunout celkovou inflaci potravin v eurozóně na úroveň kolem 3 %.
