Návrh na znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET) postoupil ve Sněmovně do druhého čtení. Vláda očekává přínos EET až 14,4 miliardy korun ročně Nová EET nebude vyžadovat tisk papírových účtenek Opozice kritizuje evidenci bezhotovostních plateb Návrh obsahuje i změny DPH a daňových úlev Ministryně financí Alena Schillerová při projednávání odmítla kritiku opozice, podle níž je EET projevem nedůvěry vůči podnikatelům. Zdůraznila, že cílem systému je především narovnání podnikatelského prostředí, zajištění férových podmínek na trhu a vyšší výběr daní. Ministerstvo financí odhaduje, že obnovená evidence tržeb by mohla státnímu rozpočtu přinést až 14,4 miliardy korun ročně. Opozice však tento odhad zpochybňuje a část stran navrhuje zákon zcela zamítnout nebo výrazně upravit. Vláda tvrdí, že nová EET bude jednodušší než původní systém Podle ministryně financí není elektronická evidence tržeb namířena proti podnikatelům. Naopak má vytvořit rovnější podmínky pro všechny subjekty na trhu a zabránit tomu, aby byli poctiví podnikatelé znevýhodňováni vůči těm, kteří své tržby neevidují. Schillerová zároveň uvedla, že návrat EET podporují oborové asociace i hospodářské komory zastupující malé, střední i velké podnikatele. Stejný postoj během jednání vyjádřil také ministr průmyslu Karel Havlíček, podle kterého podnikatelské organizace dlouhodobě požadují, aby stát zajistil férové podnikatelské prostředí. Ministryně rovněž připomněla, že připravovaný systém se bude od původní verze evidence tržeb v několika směrech lišit. Nejvýznamnější změnou je skutečnost, že podnikatelé již nebudou mít povinnost tisknout účtenky, jak tomu bylo v minulosti. Současně se má nově rozšířit okruh evidovaných plateb. Vedle hotovostních transakcí budou do systému zahrnuty také bezhotovostní platby, pokud proběhnou při přímém kontaktu zákazníka s podnikatelem. Podle ministerstva financí tento krok odpovídá vývoji moderních platebních metod. S rostoucím využíváním platebních aplikací a dalších digitálních nástrojů je podle resortu stále obtížnější některé transakce dohledat, a proto je potřeba upravit pravidla evidence. Opozice zpochybňuje evidenci bezhotovostních plateb i očekávané přínosy Právě zařazení bezhotovostních plateb patří mezi nejkritizovanější části návrhu. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob upozornil, že Ústavní soud při posuzování předchozí verze EET bezhotovostní platby z evidence vyřadil. Proto předložil pozměňovací návrh, který by je z nového systému opět odstranil. Schillerová s tímto výkladem nesouhlasí. Podle ní je současný návrh připraven tak, aby byl s předchozím rozhodnutím Ústavního soudu plně v souladu. Zdůraznila, že návrh zohledňuje změny, které nastaly v oblasti elektronických plateb i jejich stále širší využívání. Jakob zároveň zpochybnil i očekávaný přínos systému pro veřejné finance. Podle něj je odhad 14,4 miliardy korun ročně spíše mýtem než realistickým očekáváním. Domnívá se, že celková ekonomická bilance navrhovaného zákona může být naopak negativní. Poukázal také na to, že návrh neobsahuje pouze obnovení EET, ale zahrnuje i další změny v daňové oblasti. Piráti, STAN i ODS žádají úpravy nebo odmítnutí návrhu K návrhu se kriticky postavily také další opoziční strany, přestože některé připouštějí, že nová podoba evidence je oproti původnímu systému v některých směrech mírnější. Poslankyně Vendula Svobodová uvedla, že klub Pirátů elektronickou evidenci tržeb jako takovou neodmítá. Strana však podle ní předložila řadu připomínek a obává se především dopadů na nejmenší podnikatele, pro které by nová pravidla mohla představovat nepřiměřenou administrativní zátěž. Podobný postoj zaujal také klub STAN. Jeho zástupce Jan Papajanovský připustil, že některé části návrhu jsou lepší než původní verze zákona. Současně však kritizoval, že vláda spojila návrat EET s dalšími opatřeními, která podle něj představují předvolební ústupky a zároveň oslabují konsolidační opatření předchozí vlády. Nejostřejší kritika zazněla od ODS. Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček označil elektronickou evidenci tržeb za „bič na živnostníky“. Podle něj návrh vychází z předpokladu, že každý podnikatel je automaticky podezřelý z porušování pravidel. Stejně jako další opoziční poslanci kritizoval především zahrnutí bezhotovostních plateb do evidence. Upozornil, že každá taková transakce již sama o sobě vytváří digitální stopu, a není proto podle něj důvod zavádět další evidenční povinnost. Poslanec Vojtěch Munzar následně předložil pozměňovací návrhy, které mají z evidence vyjmout všechny bezhotovostní platby. Navrhuje také osvobodit od evidence některá tradiční řemesla nebo podnikatele s ročními příjmy do dvou milionů korun. Protože se však podle něj nepodařilo najít shodu na jednotlivých úpravách, navrhl, aby Poslanecká sněmovna celý zákon zamítla. O tomto návrhu se bude hlasovat až při třetím čtení. Návrh přináší i změny v DPH a daňových úlevách Projednávaný zákon neřeší pouze obnovení elektronické evidence tržeb. Obsahuje také několik navazujících změn v daňové oblasti. Jednou z nich je zařazení nealkoholických nápojů podávaných v restauracích do 12% sazby DPH. Součástí návrhu je také obnovení slevy na studenta, návrat takzvaného školkovného a zrušení stropů na nepeněžní zaměstnanecké benefity. Právě tato opatření byla zavedena v rámci konsolidačního balíčku předchozí vlády a nynější kabinet navrhuje jejich zrušení. Ve sněmovním systému je aktuálně evidováno přibližně 40 pozměňovacích návrhů. Rozpočtový výbor doporučil zákon schválit, žádnou z navržených úprav však nepodpořil. Podle Schillerové ministerstvo financí ani vláda většinu pozměňovacích návrhů nepodporují, protože podle jejich názoru oslabují základní principy nové elektronické evidence tržeb i její hlavní cíl, kterým je vytvoření rovnějších podmínek pro podnikání.