EET se má vrátit od příštího roku v nové podobě Evidence nově zahrne i vybrané bezhotovostní platby Zákon obsahuje také několik významných daňových změn Přínos pro veřejné rozpočty zůstává předmětem diskuse Poslanecká sněmovna schválila návrh na znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET), která by měla začít znovu fungovat od příštího roku. Nová podoba systému má být modernější než dříve a přinést změny, které mají lépe odpovídat současnému způsobu podnikání i rozšíření bezhotovostních plateb. Podle vlády má opatření přispět k férovějším podmínkám na trhu a zároveň zvýšit výběr daní. Návrh nyní čeká projednání v Senátu a následně podpis prezidenta. Vláda odhaduje, že obnovená evidence tržeb by mohla veřejným rozpočtům přinést více než 14 miliard korun ročně. Očekávaný přínos však není jednoznačný. Odborné odhady upozorňují, že skutečný efekt může být nižší, protože část dodatečných příjmů vykompenzují současně schválené daňové úlevy a další změny obsažené ve stejném zákoně. Pro přijetí návrhu hlasovalo 84 koaličních poslanců, proti bylo 50 opozičních zákonodárců. Současně neuspěl návrh na zamítnutí zákona ve druhém čtení, což otevřelo cestu jeho schválení Poslaneckou sněmovnou. Nová podoba EET přináší změny pro podnikatele Obnovená elektronická evidence tržeb se od původního systému v několika důležitých bodech liší. Nejviditelnější změnou je zrušení povinnosti tisknout zákazníkům papírové účtenky. Cílem je snížit administrativní zátěž a přizpůsobit systém moderním technologiím i běžným platebním návykům. Významnou novinkou je také rozšíření evidence na bezhotovostní platby, pokud probíhají při osobním kontaktu zákazníka s podnikatelem. Naopak platby uskutečněné na dálku, například prostřednictvím internetových obchodů, zůstanou mimo režim evidence. Podle vlády tato úprava reaguje na změny v platebním styku, kdy stále větší část transakcí probíhá elektronicky. Nový systém má lépe odpovídat současné praxi a zároveň umožnit efektivnější kontrolu plateb, které vznikají při osobním prodeji. Stejně jako v minulosti však budou existovat určité výjimky. Evidence tržeb se nebude vztahovat například na předvánoční prodej ryb ani na provoz veřejných toalet. Naopak návrh na vyřazení prodeje vánočních stromků ze systému schválen nebyl. Zvláštní režim se bude týkat také podnikatelů využívajících paušální daň. Pokud jejich roční tržby nepřesáhnou jeden milion korun, budou moci být od povinnosti evidovat tržby osvobozeni. Současně se však zvýší jejich měsíční paušální daň ze 100 na 1 500 korun, zatímco odvody na sociální a zdravotní pojištění zůstanou beze změny. Součástí zákona jsou i další daňové změny Schválený zákon neřeší pouze návrat elektronické evidence tržeb. Obsahuje také několik dalších změn v daňové oblasti, které se dotknou domácností, zaměstnanců i podnikatelů. Obnovuje se školkovné pro rodiny s dětmi a vrací se také sleva na studenta ve výši 4 020 korun ročně. Součástí schválených úprav je rovněž osvobození vybraných zdravotních benefitů poskytovaných zaměstnavateli od daně z příjmů. Změny se dotknou také gastronomie. Nealkoholické nápoje podávané v restauracích budou nově spadat do snížené dvanáctiprocentní sazby DPH. Současně bude od daně z příjmů osvobozeno spropitné zaměstnanců restaurací, pokud nepřesáhne sedm procent tržeb. Další významnou změnou je zvýšení hranice ročních zdanitelných příjmů pro povinnost podat daňové přiznání. Limit se zvýší z 50 000 na 100 000 korun, což má usnadnit situaci lidem s příležitostnými přivýdělky, například důchodcům nebo rodičům na rodičovské dovolené. Elektronická evidence tržeb přitom není v českém prostředí novinkou. Poprvé byla spuštěna v roce 2016, během pandemie covidu-19 byla pozastavena a od začátku roku 2023 definitivně zrušena. Nynější návrh představuje její návrat v upravené podobě, která má podle vlády lépe odpovídat současným podmínkám podnikání. Přínos pro rozpočet zůstává předmětem diskuse Vláda očekává, že obnovená evidence tržeb přinese veřejným rozpočtům více než 14 miliard korun ročně. Odborné odhady jsou však opatrnější a upozorňují, že uvedená částka se týká všech veřejných rozpočtů, nikoliv pouze státního rozpočtu. Část dodatečných příjmů připadne krajům a obcím. Další prostředky budou spojeny s provozem systému a část očekávaného přínosu sníží současně schválené daňové úlevy, mezi které patří například obnovení školkovného, osvobození spropitného od daně nebo zvláštní režim pro podnikatele využívající paušální daň. Čistý dopad na státní rozpočet tak může být výrazně nižší a pohybovat se pouze v řádu jednotek miliard korun. Vedle samotného výběru daní je zmiňován také širší význam evidence tržeb. Narovnání konkurenčního prostředí patří mezi hlavní cíle systému, protože omezuje prostor pro zatajení části tržeb a současně poskytuje státu aktuální přehled o vývoji jednotlivých odvětví ekonomiky. Současně zaznívají názory, že některé schválené výjimky mohou účinnost systému částečně oslabit. Diskutovaným tématem je zejména vyjmutí části podnikatelů v paušálním režimu z povinnosti evidovat tržby. Na druhé straně je pozitivně hodnoceno, že nová podoba evidence bude pro většinu podnikatelů administrativně i technicky méně náročná než původní systém. Přesto mohou některé menší provozovny, zejména v gastronomii, čelit vyšším nákladům spojeným se zavedením nových pravidel. Obnovená evidence tržeb může přinést výhodu také některým podnikatelům při žádostech o bankovní financování. Díky evidovaným tržbám budou moci snáze doložit své příjmy při žádosti o úvěr, což může usnadnit komunikaci s bankami a posuzování jejich bonity.