Švédská zbrojovka překonala tržní odhady, když objem jejích nevyřízených objednávek vzrostl na rekordních 317,7 miliardy švédských korun. Generální ředitel Micael Johansson vyzývá evropské vlády k opuštění roztříštěných nákupů a přechodu k dlouhodobým průmyslovým partnerstvím. Společnost plánuje razantně navýšit produkci stíhacích letounů Gripen a těží z historicky nejvyšších evropských výdajů na obranu.   Rekordní výsledky na vlně evropského zbrojení Švédská zbrojní a letecká společnost Saab AB (SAAB-B.ST) v pátek s přehledem překonala očekávání analytiků ohledně hospodářských výsledků za druhé čtvrtletí. Masivní evropské snahy o znovuvyzbrojení a posílení vojenských kapacit vyhnaly objem nevyřízených objednávek tohoto průmyslového gigantu na další historické maximum. Celkový objem nasmlouvaných, ale dosud nedodaných zakázek dosáhl na konci června astronomické hodnoty 317,7 miliardy švédských korun. V meziročním srovnání jde o dramatický nárůst z loňských 197,6 miliardy korun, což pro švédskou firmu představuje již páté po sobě jdoucí čtvrtletí nepřetržitého růstu knihy objednávek. Hodnota nově přijatých zakázek za tříměsíční období končící v červnu činila 68,4 miliardy švédských korun (přibližně 7,1 miliardy dolarů). Tento výsledek suverénně překonal konsenzus analytiků oslovených společností FactSet, kteří predikovali hodnotu 57,1 miliardy korun. Do tohoto impozantního čísla se výrazně promítl i nedávný obří kontrakt na dodávku ponorek pro Polsko v hodnotě 47 miliard korun. Finanční ukazatele potvrdily mimořádně silné momentum podniku. Tržby ve druhém kvartálu dosáhly 25,5 miliardy korun, čímž pohodlně zastínily odhady FactSetu nastavené na 23,9 miliardy. Provozní zisk EBIT se vyšplhal na 2,8 miliardy korun, zatímco trh očekával výsledek o 400 milionů nižší. Akcie švédského výrobce na tyto zprávy reagovaly v úvodu pátečního obchodování ve Stockholmu prudkým růstem, když posílily až o 4,5 %. Později část svých zisků umazaly a ustálily se na růstu o 1,8 %. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 (^STOXX) mezitím vykazoval pokles o 0,4 %. Změna paradigmatu v obranných zakázkách Evropské vlády v současnosti svádějí závod s časem, aby přeměnily rekordní sliby o výdajích na obranu ve skutečné a hmatatelné vojenské kapacity. Tento překotný vývoj je přímou reakcí na rostoucí hrozbu ze strany Ruska a jeho probíhající invazi na Ukrajinu. Vedení zbrojovky však upozorňuje, že samotné peníze k zajištění bezpečnosti nestačí. Generální ředitel společnosti Micael Johansson zdůraznil, že evropští lídři musí fundamentálně přehodnotit způsob, jakým nakupují zbraňové systémy. Podle jeho slov je nezbytné ustoupit od roztříštěného národního zadávání veřejných zakázek a namísto toho budovat dlouhodobá, neustále se vyvíjející partnerství s obranným průmyslem. Johansson varuje před tradičním modelem jednorázových nákupů zbraní, jehož limity se naplno projevily právě během konfliktu na Ukrajině. Nový obchodní model by podle něj neměl být založen výhradně na nákupu podle rigidních specifikací, ale na flexibilní spolupráci. Státy si mohou zachovat svou suverénní kapacitu, ale zároveň musí spolupracovat na dosažení potřebných úspor z rozsahu. Naléhavost situace umocňuje i politický tlak ze Spojených států. Snahy bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa přesunout odpovědnost za obranu Evropy na bedra tamních vlád, doprovázené jeho hrozbami o stažení amerických jednotek z kontinentu, fungují jako silný katalyzátor změn v evropském strategickém myšlení. Zatímco obranné rozpočty napříč evropskými státy NATO zůstávají nevyrovnané, většina zemí již učinila prokazatelný pokrok. Zářným příkladem je samotné Švédsko, domovská země Saabu, které v roce 2024 vstoupilo do Severoatlantické aliance. Podle údajů institutu SIPRI Stockholm navýšil své výdaje na obranu z 1,2 procenta HDP v roce 2021 na současných 2,5 %. Expanze produkce a klíčové strategické kontrakty S exponenciálním růstem objednávek se však do popředí dostává nová výzva. Investoři se stále častěji ptají, zda je zbrojní průmysl vůbec schopen tak masivní poptávku uspokojit. Právě obavy z toho, zda valuace akcií nepředběhly reálné výrobní kapacity sektoru, způsobily v posledních měsících tlak na akcie Saabu i jeho konkurentů, a to navzdory vzkvétajícím prodejům a rostoucí ziskovosti. Vedení firmy si je této produkční zkoušky plně vědomo. Johansson v pátečním rozhovoru pro pořad Squawk Box Europe stanice CNBC potvrdil, že první várka z obřího kontraktu pro Ukrajinu v hodnotě 25 miliard korun, zahrnujícího stíhací letouny Gripen, již byla úspěšně dodána. Dodal, že Kyjev vyvíjí obrovské úsilí k vybudování špičkového vojenského letectva. Aby Saab dokázal uspokojit globální poptávku, plánuje masivní navýšení svých výrobních kapacit. Cílem je zvýšit produkci stíhaček Gripen ze současných 15 kusů ročně na 20 až 30 letounů. Podle Johanssona jde o absolutně dosažitelný cíl, který lze v případě navázání substanciálních partnerství ještě překonat. Portfolio společnosti, které sahá od zmíněných stíhaček a ponorek až po raketové systémy a pokročilou elektroniku, přitahuje i pozornost nejvyšších pater NATO. Generální tajemník aliance Mark Rutte začátkem tohoto měsíce oznámil záměr objednat od Saabu až 10 špionážních letounů. Na základě ceníkové hodnoty strojů GlobalEye by tento kontrakt mohl dosáhnout hodnoty téměř 5 miliard dolarů. Firma tak stojí před bezprecedentní příležitostí, ale i obrovskou zodpovědností. Jak ve svém pátečním prohlášení shrnul sám Johansson, Saab operuje na trhu se strukturálně rostoucí poptávkou, přičemž jeho absolutní prioritou zůstává škálování kapacit, spolehlivé dodávky zákazníkům a neustálý vývoj nových, pokročilých technologií.