Zdroj Financial Times Datum zveřejnění článku: 27. 7. 2026 Tento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. Star 50 letos vzrostl o 29 % a výrazně překonal širší trh P/E indexu Star 50 přesahuje 150 oproti 35 u Nasdaq 100 Čínské burzy usnadňují vstup strategicky významným technologickým společnostem AI boom kontrastuje se slabou spotřebou a problémy realitního sektoru Čínské technologické akcie zažívají mimořádnou investiční vlnu. Podpora Pekingu, rychlý rozvoj domácího sektoru umělé inteligence a vysoký zájem investorů vytlačily ocenění některých společností výrazně nad úrovně jejich amerických konkurentů. Šanghajský index Star 50 letos vzrostl o 29 %. Index sleduje 50 největších a nejlikvidnějších společností obchodovaných na technologicky zaměřeném trhu Star a výrazně překonává širší čínský akciový trh. CSI 300 letos přidal pouze 0,9 %, zatímco hongkongský Hang Seng klesl o 1,5 %. Růst cen zároveň dostal valuace technologických společností poblíž nejvyšších úrovní od spuštění indexu Star 50 v roce 2020. I po nedávném výprodeji přesahuje celkový poměr ceny akcií k zisku indexu P/E 150, zatímco americký Nasdaq 100 se obchoduje přibližně za 35násobek zisku. Rozdíl odráží kombinaci vysokých očekávání ohledně budoucnosti čínské umělé inteligence a specifické situace na domácím kapitálovém trhu. Po propadu realitního sektoru hledají čínští investoři nové možnosti pro své úspory a technologie se staly jednou z nejvýraznějších alternativ. Čínští investoři sázejí na rychlé dohánění Spojených států Vysoké valuace stojí do značné míry na přesvědčení, že čínský ekosystém umělé inteligence dokáže postupně zmenšovat technologický náskok amerických společností. Investoři jsou tak ochotni platit vysoké násobky současných zisků za očekávání výrazného budoucího růstu. Rozvoj domácích AI technologií toto přesvědčení podporuje. Moonshot uvedl model Kimi K3, dosud největší čínský model umělé inteligence, který konkuruje systémům společnosti Anthropic. Významným momentem bylo také uvedení domácího výrobce čipů CXMT na burzu. Společnost ve čtvrtek překonala Tencent (0700.HK) a stala se nejhodnotnější čínskou firmou. Sílu investorské poptávky ukazuje také připravovaný vstup výrobce humanoidních robotů Unitree na burzu. Objem objednávek drobných investorů překročil dostupnou nabídku akcií více než 5 500krát. Pokrok v oblasti modelů, polovodičů a robotiky posiluje přesvědčení části investorů, že rozdíl mezi Čínou a zbytkem světa v oblasti AI se významně zmenšuje. Velkou roli hraje také samotná čínská vláda. Státem podporované fondy označované jako „národní tým“ nakupovaly akcie poté, co letní globální výprodej výrobců čipů zasáhl také čínský trh. Nejvyšší ocenění se soustředí především do polovodičového průmyslu. Peking stále intenzivněji prosazuje soběstačnost ve výrobě čipů, zejména v reakci na západní exportní omezení. CXMT například původně získal podporu fondů napojených na samosprávu města Che-fej ve východní Číně. Součástí tohoto procesu je rostoucí lokalizace dodavatelských řetězců. Čínské společnosti ve větší míře dodávají technologie dalším domácím firmám, což vytváří další zdroj růstu jejich výsledků. Silný růst zisků tak částečně podporuje i vysoké valuace. Burzy otevírají dveře mladším technologickým společnostem Čínský kapitálový trh zároveň mění pravidla tak, aby strategicky důležité technologické společnosti mohly vstupovat na burzu dříve. Během posledního roku hlavní burzy uvolnily požadavky na společnosti, které zatím nevytvářejí zisk, ale působí v technologických odvětvích považovaných za strategická. Šanghajský Star board v červnu 2025 zmírnil podmínky pro vstup neziskových společností. Shenzhen ChiNext následoval v dubnu 2026 zavedením nového standardu pro neziskové technologické firmy. Hongkong v červenci 2026 uvolnil pravidla týkající se vážených hlasovacích práv u menších společností. Výsledkem je rostoucí podíl technologií a průmyslu mezi novými emisemi. Více než polovina letošních IPO v pevninské Číně připadala na technologické nebo průmyslové společnosti. V Hongkongu jejich podíl dosáhl dokonce 77 %. Uvolněné podmínky zároveň přispívají k dalšímu růstu ocenění. Společnosti, které letos vstoupily na burzu v Šanghaji, se v průměru obchodují za 268násobek zisku a 43násobek tržeb. Pro srovnání, společnosti uvedené na burzu v předchozím roce dosahovaly průměrného P/E 67 a poměru ceny k tržbám 22. Rozdíl ukazuje, jak výrazně se ochota investorů platit za očekávaný technologický růst během krátké doby zvýšila. K vysokým valuacím přispívá také odlišná struktura financování mladých firem v Číně a Spojených státech. Americké technologické společnosti mohou zůstávat v soukromém vlastnictví podstatně déle, protože mají přístup k rozsáhlému ekosystému venture kapitálu a dalších soukromých fondů. Čínský trh nemá stejně hlubokou základnu soukromého kapitálu. Technologické společnosti proto přicházejí na veřejné burzy v dřívější fázi svého vývoje. Investoři na burze tak získávají přístup k mladším firmám s vyšším růstovým potenciálem, ale současně s vyšší nejistotou ohledně budoucích výsledků. Dalším faktorem je struktura samotných investorů. Čínský akciový trh má méně dlouhodobě orientovaných účastníků než americký. Část významných hráčů včetně podílových fondů se zaměřuje na kratší investiční horizont, což může zvyšovat koncentraci kapitálu v právě populárních segmentech. Technologický boom kontrastuje se slabostí čínské ekonomiky Růst AI akcií vytváří výrazný kontrast s vývojem širší čínské ekonomiky. Zatímco technologické společnosti dosahují mimořádných valuací, domácí poptávka zůstává slabá a ekonomika se stále vypořádává s následky kolapsu realitního trhu z roku 2022. Peking se snaží část úspor domácností přesunout z nemovitostí směrem k akciovým trhům. Propad bydlení byl mimořádně rozsáhlý a zotavení po podobných realitních krizích může trvat dlouhou dobu. Slabá spotřebitelská poptávka se současně negativně projevuje u společností více závislých na náladě čínských domácností. Alibaba (BABA) letos oslabila o 17 %, zatímco akcie Tencent klesly o 26 %. Čínské úřady zatím nejsou schopné nebo ochotné reagovat na slabou spotřebitelskou poptávku rozsáhlými stimuly. Místo toho Peking spoléhá na to, že nová technologická odvětví postupně nahradí starší části ekonomiky a vytvoří pracovní místa s vyšší přidanou hodnotou. Tato strategie zároveň vysvětluje silnou podporu AI, polovodičů a dalších strategických technologií. Technologické vedení je stále více spojováno s národní bezpečností, což zvyšuje pravděpodobnost, že podpora Pekingu bude pokračovat. Investoři tak dnes oceňují čínský technologický sektor na základě kombinace rychlého technologického pokroku, státní podpory, lokalizace dodavatelských řetězců a očekávání dalšího růstu umělé inteligence. Výsledkem jsou násobky, které výrazně překonávají americký technologický trh. P/E indexu Star 50 přesahující 150 oproti přibližně 35 u Nasdaq 100 ukazuje rozsah současných očekávání. Čínský AI boom tak vytváří neobvyklý obraz. Na jedné straně stojí ekonomika oslabená realitní krizí a nízkou domácí poptávkou, na druhé rychle rostoucí technologický sektor podporovaný státem a kapitálem investorů. Současné valuace předpokládají, že právě nové technologické společnosti budou schopny svůj rychlý rozvoj proměnit v odpovídající růst budoucích výsledků.