Zdroj CNN Datum zveřejnění článku: 13. 8. 2026 Tento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. Hormuzem za tři týdny prošlo přibližně 200 milionů barelů ropy Provoz průlivu zůstává přibližně na třetině běžné úrovně Americká strategická rezerva klesla na 319,5 milionu barelů Výnos desetiletých dluhopisů vzrostl na 4,57 % Tři týdny relativního klidu nestačily. Dohoda mezi Spojenými státy a Íránem sice umožnila částečné obnovení provozu v Hormuzském průlivu a přispěla k poklesu cen ropy, americký trh však stále neměl dostatek času na doplnění výrazně vyčerpaných zásob. Nová eskalace napětí proto přichází ve chvíli, kdy zůstává energetická situace Spojených států zranitelná. Americký prezident Donald Trump podepsal 18. června s Íránem memorandum o porozumění. Následně začaly ceny ropy klesat a minulý týden se dostaly dokonce pod předválečné úrovně. Hormuzský průliv se částečně otevřel a ropa, která během předchozích měsíců zůstávala uvnitř Perského zálivu, začala postupně proudit na světový trh. Směrem dolů se začaly pohybovat také ceny benzinu. Tři týdny omezeného provozu však nedokázaly napravit důsledky mimořádně rozsáhlého výpadku nabídky ropy ani dostatečně obnovit americké nouzové a komerční zásoby. Nyní navíc není jasné, zda nejnovější výměna útoků na Blízkém východě představuje pouze krátkodobou epizodu, nebo návrat k rozsáhlejšímu konfliktu. Trump ve středu pohrozil obnovením americké námořní blokády Hormuzského průlivu. Strategická vodní cesta zatím zůstává otevřená, přestože její využívání nadále přináší výrazná bezpečnostní rizika. Hormuzem za tři týdny prošlo 200 milionů barelů ropy Během posledních tří týdnů se přes Hormuzský průliv podařilo přepravit přibližně 200 milionů barelů ropy. Na první pohled jde o značný objem, v kontextu globální spotřeby však odpovídá pouze přibližně dvěma dnům světové poptávky. Další komplikací je původ části tohoto objemu. Přibližně 60 milionů barelů tvoří íránská ropa, na kterou Trumpova administrativa v úterý znovu uvalila sankce. Kupující mají deset dní na její převzetí, poté bude opět mimo povolený obchodní režim. Hormuzský průliv mezitím zůstává otevřený, avšak přeprava ropy přes tuto oblast je výrazně dražší kvůli bezpečnostnímu riziku. Objednání tankeru pro přepravu ropy z oblasti mimo průliv do Asie stojí přibližně čtyři až pět milionů dolarů. Pokud má tanker naložit ropu uvnitř Hormuzského průlivu a dopravit ji do Asie, náklady dosahují osmi až deseti milionů dolarů. Přeprava z Perského zálivu tak může stát zhruba dvojnásobek. Samotný provoz přitom zůstává výrazně omezený. Během posledních tří týdnů se pohyboval přibližně na třetině běžné úrovně. Lodě průlivem nadále proplouvají i po obnovení napětí, část provozovatelů ale reaguje opatrně. Nejméně čtyři tankery přepravující ropu a plyn se po pokusu o průjezd otočily a vrátily zpět. Tato situace se okamžitě projevila také na cenách ropy. Futures na Brent se obchodovaly těsně pod hranicí 78 dolarů za barel, což představovalo růst o 4 %. Cena se tak dostala nejvýše od dne následujícího po podpisu memoranda mezi Spojenými státy a Íránem. Ropa přesto zůstává levnější než bezprostředně po uzavření dohody. Trh tedy aktuálně reaguje na zhoršení podmínek v Hormuzském průlivu, ale zatím nepočítá s úplným zastavením toků. Americké strategické i komerční zásoby zůstávají nízké Mnohem závažnější problém by nastal v případě, že by se přeprava přes Hormuzský průliv znovu úplně zastavila. Spojené státy totiž během konfliktu výrazně čerpaly ze svých strategických zásob, aby nahradily část ropy, která kvůli omezenému provozu průlivem chyběla na trhu. Strategická ropná rezerva Spojených států nyní obsahuje 319,5 milionu barelů ropy. Proti úrovni před válkou jde o pokles o 23 %. Rezerva je současně nejnižší od roku 1983, kdy ji administrativa prezidenta Ronalda Reagana začala doplňovat. Takto nízká úroveň vytváří riziko zejména v případě dalšího významného narušení nabídky. Spojené státy by se mohly dostat pod tlak například při kombinaci úplného uzavření Hormuzského průlivu a nepříznivého počasí, které by dále zasáhlo domácí energetický systém. Ještě citlivější situace panuje u komerčních zásob. Zásoby v Cushingu v Oklahomě, který představuje jeden z klíčových uzlů americké ropovodní infrastruktury, zůstávají pod úrovní považovanou za provozně problematickou. Během minulého týdne sice zásoby v Cushingu vzrostly přibližně o 700 000 barelů, stále však dosahují méně než 20 milionů barelů. Při takto nízké úrovni má infrastruktura problémy s efektivním přečerpáváním ropy směrem k rafineriím v dalších částech země. Právě nedostatečné zásoby byly jedním z důvodů, proč Trump na konci června varoval před možnými závažnými ekonomickými následky. Na jednání skupiny G7 uvedl, že nechtěl připustit ekonomickou katastrofu, která by jej mohla vystavit srovnávání s prezidentem Herbertem Hooverem z období Velké hospodářské krize. Tři týdny částečně obnovených dodávek tak pomohly zmírnit bezprostřední tlak, ale nestačily k úplnému doplnění strategických ani komerčních rezerv. Případné další přerušení toků by proto přišlo v době, kdy je zásobní polštář Spojených států výrazně slabší než před válkou. Dluhopisový trh už na obnovené riziko reaguje Obnovené napětí se zatím na amerických akciích výrazně neprojevilo. Investoři však zůstávají opatrní a mnohem viditelnější reakce přišla na dluhopisovém trhu. Výnos desetiletého amerického státního dluhopisu vzrostl na 4,57 %, což je nejvyšší hodnota od konce května. Právě tehdy se ceny ropy dostaly na válečné maximum a současně se zdálo, že příměří může skončit. Vývoj výnosů je důležitý také z pohledu dalšího postupu americké administrativy. Trump během svého druhého funkčního období opakovaně ukázal, že věnuje pozornost výraznějším pohybům na dluhopisovém trhu. Zásadní otázkou nyní zůstává další vývoj Hormuzského průlivu. Pokud zůstane alespoň částečně otevřený, ropa může pokračovat v proudění z Perského zálivu, i když za výrazně vyšších přepravních nákladů a při omezeném provozu. Tři týdny dosavadního fungování ukázaly, že určité množství ropy lze na světový trh dostat i za zvýšeného bezpečnostního rizika. Úplné uzavření by však situaci výrazně změnilo. Spojené státy mají strategické zásoby o 23 % nižší než před válkou a zásoby v Cushingu zůstávají pod hranicí 20 milionů barelů. Země tak vstupuje do další fáze geopolitického napětí s podstatně menší rezervou. Částečné otevření Hormuzského průlivu přineslo ropnému trhu čas a pomohlo snížit ceny. Tři týdny však nestačily k obnovení zásob na bezpečnější úroveň. Pokud se konflikt znovu výrazně rozšíří a přeprava ropy zastaví, energetický problém se může rychle přenést také do širší americké ekonomiky.