Zdroj Marketwatch Datum zveřejnění článku: 7. 8. 2026 Tento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. Americká ekonomika v červenci ztratila 23 000 pracovních míst, zatímco se očekával přírůstek 83 000 Pravděpodobnost zářijového zvýšení sazeb podle derivátových trhů klesla z 67 % pod 50 % Míra nezaměstnanosti přesto zůstává nízká a dokonce klesla ze 4,2 % na 4,1 % Rozhodující pro zářijové rozhodování Fedu budou další údaje o inflaci, která zůstává hlavním argumentem zastánců vyšších sazeb Situace kolem amerických úrokových sazeb se znovu komplikuje. Slabší červencová data z trhu práce výrazně snížila tlak na Federální rezervní systém, aby na svém zářijovém zasedání přistoupil ke zvýšení úrokových sazeb. Možnost dalšího zpřísnění měnové politiky sice nezmizela, ale rozhodnutí bude mnohem více záviset na nadcházejících inflačních datech. Ještě před zveřejněním údajů o zaměstnanosti se mezi investory zvyšovalo přesvědčení, že Fed bude muset reagovat na přetrvávající cenové tlaky. Část představitelů centrální banky se obávala, že příliš dlouhé ponechání sazeb beze změny může umožnit inflaci znovu nabrat sílu. Silný pracovní trh by takový krok usnadňoval, protože by naznačoval, že ekonomika vyšší úrokové sazby dokáže zvládnout. Červencová čísla ale tento argument oslabila. Americká ekonomika během měsíce ztratila 23 000 pracovních míst, zatímco ekonomové očekávali jejich nárůst o 83 000. Slabost navíc nebyla omezena pouze na jeden ukazatel. Za poslední tři měsíce přibylo v průměru jen 21 000 pracovních míst měsíčně a tempo růstu hodinových mezd se dostalo na nejslabší úroveň od května 2021. Trh práce ochladl, ale zatím nevysílá signál recese Navzdory překvapivému úbytku pracovních míst zatím údaje nenaznačují, že by americká ekonomika směřovala k prudkému propadu. Jedním z důležitých argumentů je míra nezaměstnanosti, kterou představitelé Fedu v posledních měsících stále pozorněji sledují. Ta v červenci dokonce klesla ze 4,2 % na 4,1 %. Pracovní trh se tak nachází v neobvyklém prostředí, kdy společnosti přijímají relativně málo nových zaměstnanců, ale současně ani výrazně nepropouštějí. Tento stav může přetrvávat poměrně dlouho bez toho, aby automaticky znamenal výraznější hospodářský pokles. Slabší tvorba pracovních míst proto nemusí znamenat zásadní změnu ekonomického výhledu. Americká ekonomika může dál růst, pouze s omezeným příspěvkem zaměstnanosti. Podle jednoho z hodnocení odpovídá současná situace ekonomice rostoucí přibližně dvouprocentním tempem, podporované slušným růstem produktivity, ale relativně slabým přírůstkem pracovní síly. Právě kombinace nízké nezaměstnanosti a slabšího náboru komplikuje rozhodování Fedu. Centrální banka nechce zpřísnit měnovou politiku natolik, aby zbytečně poškodila pracovní trh, zároveň ale nemůže ignorovat inflaci, která zůstává nad jejím cílem. Významnou otázkou zůstává také dopad vyšších cen ropy souvisejících s konfliktem s Íránem. Zatím se podle části ekonomů nezdá, že by se tento cenový šok rozšířil do celé ekonomiky a vytvořil výraznější sekundární inflační tlaky. Pokud by tomu tak skutečně zůstalo, Fed by získal další prostor k vyčkávání. Pravděpodobnost zářijového zvýšení sazeb výrazně klesla Reakce finančních trhů na data byla rychlá. Před zveřejněním červencového reportu se možnost zářijového zvýšení sazeb jevila jako poměrně pravděpodobný scénář. Ještě před týdnem derivátové trhy připisovaly takovému kroku přibližně 67% pravděpodobnost. Po zveřejnění slabých údajů o zaměstnanosti však očekávání kleslo pod 50 %. Investoři tak již nepovažují zářijové zvýšení sazeb za základní scénář. Historická zkušenost rovněž ukazuje, že Fed jen zřídka zvyšuje sazby bezprostředně po měsíci, ve kterém ekonomika přišla o pracovní místa. Z 89 zasedání následujících po poklesu zaměstnanosti centrální banka zvýšila sazby pouze dvakrát. Historie samozřejmě sama o sobě neurčuje další rozhodnutí, ale ukazuje, jak neobvyklé by takové načasování bylo. Slabý report současně může změnit postoje především u nerozhodnutých představitelů Fedu. Jestřábí část centrální banky, která už dříve podporovala zvýšení sazeb, pravděpodobně svůj pohled kvůli jednomu reportu zásadně nezmění. Mnohem důležitější však budou členové, kteří dosud podporovali stabilní sazby, ale začínali být stále více znepokojeni dlouhodobě zvýšenou inflací. Právě jim červencový trh práce poskytuje argument pro další vyčkávání. Fed totiž musí posuzovat nejen cenovou stabilitu, ale také stav zaměstnanosti, a další zvýšení sazeb by mohlo v případě pokračujícího ochlazování trhu práce představovat větší riziko. O dalším kroku Fedu rozhodne především inflace Zářijové zvýšení sazeb přesto zůstává ve hře. Hlavním argumentem pro další zpřísnění měnové politiky je přetrvávající inflace, protože Fed se už několik let nedokáže stabilně vrátit ke svému inflačnímu cíli. Slabší zaměstnanost proto může zvýšení sazeb spíše odložit než definitivně vyloučit. Pokud nadcházející inflační reporty ukážou obnovené nebo výraznější cenové tlaky, argumenty pro zářijový krok mohou rychle zesílit. Naopak kombinace slabší zaměstnanosti a zmírňující inflace by výrazně podpořila variantu, že centrální banka ponechá sazby beze změny. Ve hře je také možnost, že Fed bude se zvýšením čekat až do prosince. Takový scénář by centrální bance poskytl více času na posouzení toho, zda červencový pokles zaměstnanosti představoval pouze jednorázové zakolísání, nebo začátek výraznějšího ochlazování trhu práce. Červencová data tak především změnila rovnováhu rizik. Fed už nemusí řešit pouze otázku, zda je jeho politika dostatečně restriktivní pro návrat inflace k cíli. Musí současně zvažovat, zda další zvýšení sazeb nepřijde právě ve chvíli, kdy pracovní trh začíná citelně ztrácet dynamiku. Zářijové rozhodnutí proto zůstává otevřené a klíčovou roli nyní převezmou další inflační data.