ZdrojCNBCDatum zveřejnění článku: 3. 11. 2026Původní článek: CNBCTento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. Brent i WTI v úterý zdražily o 0,97 procenta po zprávě o americkém útoku na íránský ostrov Kešm (Queshm). Růst cen následoval po pondělním propadu o více než sedm procent, který vyvolaly výroky o možnosti diplomatického řešení války. Americká administrativa hovoří o jednání, zatímco podle médií pokračuje v omezených vojenských úderech proti Íránu.   Ceny korigovaly pondělní prudký pokles Ropa Brent (BZ=F) v úterý zdražila o 0,97 procenta na 105,77 dolaru za barel. Stejným tempem rostla také americká lehká ropa West Texas Intermediate (CL=F) , jejíž cena se zvýšila na 97,41 dolaru za barel. Úterní růst přišel po výrazném pondělním výprodeji. Ceny ropy během něj ztratily více než sedm procent poté, co prezidenti Spojených států a Íránu dali najevo otevřenost vůči diplomatickému řešení válečného konfliktu. Vyjádření obou stran zmírnila obavy z bezprostředního rozšíření bojů, které předtím tlačily ceny vzhůru. Ještě před pondělním obratem se Brent nacházel nejvýše od roku 2022. Trh tehdy reagoval na rostoucí obavy, že Spojené státy po volbách do Kongresu přistoupí k dalším útokům proti Íránu. Nejnovější zpráva o zásahu ostrova Kešm proto znovu obrátila pozornost k pokračující vojenské aktivitě Washingtonu. Vývoj během dvou po sobě jdoucích obchodních dnů tak odrážel dvě současně probíhající linie konfliktu. Na jedné straně zaznívala prohlášení o možné dohodě, na druhé straně média informovala o pokračujících, byť omezených amerických útocích. Washington podle médií pokračuje v omezených úderech Spojené státy podle amerických představitelů citovaných deníkem The Wall Street Journal zaútočily na íránský ostrov Kešm v pondělí pozdě večer. Úder se uskutečnil den před volbami do Kongresu. Podrobnosti o rozsahu útoku ani o jeho následcích zdrojový text neuvádí. Američtí činitelé zároveň uvedli, že Washington v posledních týdnech podniká proti Íránu „omezené údery“. Vojenská kampaň zůstává podle zprávy záměrně mimo výraznější veřejnou pozornost, aby nevytvářela dojem, že Spojené státy připravují rozsáhlou eskalaci bojů. The Wall Street Journal se v této souvislosti odvolal na nejmenovaného představitele. Zpráva tedy popsala pokračující vojenské operace, současně však neuváděla, že by americká administrativa oznámila přechod k širší kampani. Vedle vojenských zásahů administrativa prezidenta Donalda Trumpa opakovaně hovoří také o možnosti vyjednaného ukončení konfliktu. Viceprezident JD Vance v rozhovoru pro CNN řekl, že on i prezident hodnotí možnost dosažení dohody velmi pozitivně. Jeho vyjádření navázalo na předchozí výroky členů vlády o diplomatickém postupu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio v neděli uvedl, že Trump chce íránskou válku vyřešit diplomatickou cestou a dává přednost řešení bez použití vojenské síly. Tato prohlášení v pondělí přispěla k prudkému poklesu cen ropy, který úterní obchodování částečně korigovalo. Drahá ropa zvyšuje tlak na inflaci před volbami Vývoj na ropném trhu má pro americkou administrativu význam také kvůli domácí ekonomice. Vysoké ceny suroviny podle zdrojového textu podstatně přispěly k inflaci a ke zdražování pohonných hmot ve Spojených státech. Ceny benzinu se před volbami do Kongresu staly jedním z témat, která vyvolávají obavy prezidenta Trumpa. Pondělní propad ropy o více než sedm procent přišel krátce před hlasováním, zatímco úterní zpráva o útoku na Kešm přinesla cenový pohyb opačným směrem. Inflační tlaky se promítají rovněž do debaty o nastavení americké měnové politiky. Dva prezidenti regionálních bank Federálního rezervního systému minulý týden uvedli, že k omezení inflace bude nutné posunout úrokové sazby výše. Vyšší sazby obecně tlumí hospodářský růst a zvyšují náklady spotřebitelů, zároveň však pomáhají snižovat inflaci. Další vývoj cen ropy proto zůstává součástí širšího ekonomického kontextu, v němž se prolínají válka s Íránem, diplomatická jednání, domácí cenové tlaky a měnová politika Spojených států.