ZdrojČTKDatum zveřejnění článku: 2. 11. 2026Původní článek: ČTKTento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. Česko kleslo v podnikatelském prostředí z 19. na 21. místo v EU Elektřina pro české firmy od roku 2021 zdražila o 111 % České firmy vznikají častěji, jejich růst však brzdí nedostatek kapitálu Počet start-upů vzrostl na 306 na milion obyvatel Podmínky pro podnikání v České republice se podle nejnovějšího Indexu prosperity a finančního zdraví mírně zhoršily. Česko se mezi 27 členskými státy Evropské unie propadlo z loňského 19. na 21. místo a nadále zaostává za většinou evropských ekonomik. Největšími problémy zůstávají vysoké ceny elektřiny, nedostatečné financování růstu mladých firem a slabší výsledky v některých ukazatelích investic a kapitálového trhu. Index, který společně sestavují Česká spořitelna a datový portál Evropa v datech, dlouhodobě ukazuje, že se tuzemské podnikatelské prostředí pohybuje přibližně kolem dvacáté příčky. Aktuální zhoršení přitom není způsobeno pouze změnami skutečných ekonomických podmínek. Významnou roli sehrál také zpětný statistický přepočet údajů o nesrovnalostech při výběru daně z přidané hodnoty. Česko naopak dosáhlo dílčího zlepšení v míře zakládání nových podniků a v postavení domácích firem vůči společnostem pod zahraniční kontrolou. Přesto zůstává zásadním problémem schopnost českých podniků růst, zvyšovat produktivitu a vytvářet vyšší přidanou hodnotu. Česko ztrácí konkurenceschopnost kvůli drahé elektřině Nejlepší podnikatelské prostředí v Evropské unii nadále nabízejí Finsko a Švédsko. Obě severské ekonomiky těží z mimořádně příznivých podmínek v několika klíčových oblastech, které ovlivňují konkurenceschopnost jejich podniků. Významnou výhodou jsou především nízké náklady na elektřinu. Finsko i Švédsko patří mezi země s nejlevnější elektřinou pro podniky v Evropské unii, což představuje důležitý faktor zejména pro energeticky náročná odvětví. Severské společnosti zároveň dosahují velmi dobrých výsledků ve výdajích na výzkum. Obě ekonomiky se mohou pochlubit také vysokou tržní kapitalizací, která odráží význam a velikost jejich kapitálových trhů. Na třetí místo evropského žebříčku se letos posunula Francie, která vystřídala loňské Irsko. Změny nastaly rovněž ve spodní části pořadí. Mezi třemi nejhůře hodnocenými zeměmi nadále zůstávají Rumunsko a Slovensko. Chorvatsko se naopak díky zlepšení některých ukazatelů, včetně levnější elektřiny, posunulo z loňské 25. pozice na sdílené 17. místo. Jeho předchozí 25. příčku letos obsadilo Polsko. Česká republika se tak umístila mezi hůře hodnocenými členskými státy, přestože si v některých oblastech dokázala polepšit. Jedním z nejvýraznějších dlouhodobých problémů jsou právě rostoucí energetické náklady. Elektřina pro české podniky od roku 2021 zdražila o 111 %. V rámci Evropské unie zaznamenalo za stejné období vyšší růst cen pouze Maďarsko. Tento vývoj zásadně změnil relativní postavení České republiky. V prvním ročníku indexu měly české firmy třetí nejnižší ceny elektřiny v Evropské unii. Aktuálně se Česko v tomto ukazateli nachází až na 16. místě. Ztráta původní cenové výhody představuje komplikaci zejména pro podniky, u kterých energie tvoří významnou část provozních nákladů. Vyšší ceny elektřiny mohou snižovat konkurenceschopnost tuzemských výrobců vůči zahraničním podnikům, které mají přístup k levnějším energetickým zdrojům. Pro firmy zároveň znamenají tlak na hospodářské výsledky. Pokud nedokážou vyšší náklady promítnout do prodejních cen, mohou se negativně projevit na jejich ziskovosti. Vývoj energetických nákladů je proto důležitý nejen z hlediska jednotlivých podniků, ale také pro celkovou atraktivitu České republiky jako místa pro podnikání a investice. Samotný pokles Česka v celkovém pořadí však nelze vysvětlovat výhradně zdražením energií. Významnou roli sehrála také změna statistických údajů týkajících se výběru daně z přidané hodnoty. Statistický přepočet DPH zhoršil hodnocení českého podnikání Jedním z hlavních důvodů aktuálního propadu České republiky v žebříčku byl zpětný přepočet takzvané mezery ve výběru DPH. Tento ukazatel zachycuje rozdíl mezi teoreticky očekávaným výběrem daně z přidané hodnoty a částkou, kterou stát skutečně vybere. Do rozdílu se mohou promítat například daňové podvody, chyby při vykazování nebo další nesrovnalosti spojené s výběrem daně. Česká republika se po statistické revizi v tomto ukazateli propadla ze 7. na 14. místo v Evropské unii. Jde o výraznou změnu, která měla přímý dopad na celkové umístění země v Indexu prosperity a finančního zdraví. Důležité je, že statistický přepočet nemusí automaticky znamenat stejně výrazné skutečné zhoršení výběru DPH během jediného roku. Mění se především hodnocení na základě aktualizovaných údajů. Index proto ukazuje mírný pokles celkové pozice České republiky, ale jeho příčiny je nutné rozlišovat podle jednotlivých ukazatelů. Zatímco energetické náklady představují dlouhodobý strukturální problém, změna hodnocení mezery ve výběru DPH souvisí zejména s aktualizací statistických podkladů. V jiných oblastech si naopak Česká republika mírně polepšila. Zlepšení nastalo například v poměru přidané hodnoty vytvářené domácími podniky vůči společnostem pod zahraniční kontrolou. Přidaná hodnota zahraničně kontrolovaných firem ve srovnání s domácími podniky oslabila. Na tomto vývoji se podílela slabší výkonnost průmyslu a mimořádně příznivý rok českých energetických společností. Tento posun však sám o sobě nemusí znamenat, že všechny domácí podniky vykazují výrazně vyšší produktivitu nebo ziskovost. Jde o změnu relativního postavení jednotlivých skupin firem, která souvisí také s rozdílným vývojem odvětví české ekonomiky. Mírné zhoršení Česko naopak zaznamenalo u investic do duševního vlastnictví a v podílu tržní kapitalizace na hrubém domácím produktu. Investice do duševního vlastnictví představují důležitou součást rozvoje podnikání založeného na inovacích, technologiích a dalších nehmotných aktivech. Podíl tržní kapitalizace na HDP zase umožňuje porovnávat velikost akciového trhu s výkonem domácí ekonomiky. Slabší postavení v těchto ukazatelích tak upozorňuje na oblasti, ve kterých má české podnikatelské prostředí stále prostor pro další rozvoj. Nových firem přibývá, problémem zůstává jejich růst a financování Pozitivním zjištěním letošního indexu je rostoucí míra zakládání nových podniků. Mezi lety 2022 a 2024 se počet nově vznikajících firem v České republice postupně zvyšoval. Tento vývoj se promítl také do evropského srovnání. V ukazateli vzniku nových podniků se Česko mezi ročníky indexu 2024 a 2026 posunulo z 21. na 16. místo. Zlepšení naznačuje, že podnikatelská aktivita v České republice roste a nové firmy vznikají častěji než v předchozích letech. Podobný trend je patrný také u start-upů. Jejich počet v přepočtu na obyvatele se mezi lety 2023 a 2026 zvýšil ze 162 na 306 start-upů na milion obyvatel. To představuje výrazný nárůst počtu mladých podnikatelských projektů. Přesto Česká republika zůstává v evropském srovnání v této oblasti podprůměrná. Samotné zakládání nových firem navíc neznamená, že se jim daří rozšiřovat podnikání, získávat nové zákazníky a vytvářet další pracovní místa. Právě v této oblasti české podnikatelské prostředí naráží na významné překážky. Podle údajů Eurostatu mezi lety 2023 a 2024 mírně poklesl počet podniků s deseti a více zaměstnanci v přepočtu na obyvatele. Kombinace rostoucího počtu nových firem a slabšího vývoje větších podniků naznačuje, že v České republice vzniká stále více podnikatelských projektů, ale jejich následný růst zůstává omezený. Jedním z důvodů může být nedostatečná dostupnost kapitálu potřebného pro další expanzi start-upů. Mladé společnosti mohou mít životaschopný podnikatelský model, ale pro rozšíření činnosti často potřebují investice do zaměstnanců, technologií nebo vstupu na nové trhy. Pokud takové financování není dostatečně dostupné, může být jejich růst pomalejší. Podstatnou roli v české ekonomice přitom hrají malé a střední podniky. Ty vytvářejí více než polovinu přidané hodnoty české podnikové ekonomiky, a představují tak zásadní součást domácího hospodářství. Jejich význam však nespočívá pouze v počtu firem nebo pracovních míst. Pro dlouhodobý rozvoj ekonomiky je důležitá také schopnost těchto podniků zvyšovat produktivitu, rozšiřovat své aktivity a postupně se přesouvat k činnostem s vyšší přidanou hodnotou. Právě vyšší produktivita umožňuje podnikům efektivněji využívat pracovní sílu, kapitál a technologie. Pokud české firmy dokážou růst a rozvíjet technologicky či znalostně náročnější činnosti, mohou tím posilovat svou konkurenceschopnost i celkovou výkonnost domácí ekonomiky. Výsledky Indexu prosperity a finančního zdraví tak ukazují smíšený obraz českého podnikatelského prostředí. Na jedné straně roste počet nových podniků a zlepšuje se relativní postavení domácích firem. Na druhé straně zůstávají významnými překážkami drahé energie, nedostatečný růst start-upů a slabší výsledky v některých investičních ukazatelích. Pokles České republiky na 21. místo proto nepředstavuje pouze meziroční změnu pořadí. Upozorňuje také na dlouhodobé výzvy, které ovlivňují schopnost tuzemských podniků konkurovat firmám v dalších členských státech Evropské unie.