ZdrojInvesting.comDatum zveřejnění článku: 9. 11. 2026Původní článek: Investing.comTento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. Nasdaq vzrostl o 2,7 %, S&P 500 přidal 2,4 % AMD posílila o 13,3 %, Nvidia naopak ztratila přes 4 % Pravděpodobnost prosincového zvýšení sazeb Fedu dosahuje téměř 85 % Ropa Brent zlevnila o 5,6 % na 92,80 USD Americké akciové trhy zahájily nový týden výrazným růstem a částečně vymazaly ztráty po předchozím prudkém výprodeji technologických společností. Investoři se vrátili především k výrobcům polovodičů a podnikům spojeným s rozvojem umělé inteligence, jejichž akcie v minulém týdnu výrazně oslabily. Pozitivní náladu podpořil také pokles cen ropy po vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který naznačil, že další vojenské útoky proti Íránu jsou za pokračujících diplomatických jednání málo pravděpodobné. Technologický index Nasdaq Composite v pondělí posílil o 2,7 % na 25 253,14 bodu, zatímco širší S&P 500 vzrostl o 2,4 % na 7 550,41 bodu. Průmyslový Dow Jones Industrial Average přidal 2,2 % a uzavřel na 52 389,93 bodu. Index S&P 500 tak téměř vymazal svůj předchozí týdenní pokles o 2,7 % a zaznamenal nejsilnější jednodenní výkon od začátku dubna. Nejvýraznější oživení přišlo v polovodičovém sektoru. Philadelphia Semiconductor Index vzrostl téměř o 7 %, přičemž akcie Advanced Micro Devices a Applied Materials zaznamenaly dvouciferné zisky. Výjimkou byla společnost Nvidia, která navzdory růstu širšího technologického trhu oslabila o více než 4 %. Investoři zároveň sledovali pokračující nejistotu kolem vedení společnosti a otázky týkající se vývozu pokročilých čipů do Číny. Výrobci polovodičů prudce rostli, Nvidia se od zbytku trhu odpojila Pondělní obchodování přineslo výrazné zotavení technologického sektoru, který v předchozím týdnu čelil jednomu z nejprudších výprodejů za poslední roky. Hlavním impulzem předchozího poklesu bylo vítězství Demokratické strany v amerických volbách do Kongresu. Demokraté získali kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru, což vyvolalo obavy, že nové politické vedení může usilovat o přísnější regulaci umělé inteligence a rozsáhlých datových center. Bezprostředně po volbách přitom finanční trhy reagovaly pozitivně. Investoři přivítali odstranění nejistoty spojené s výsledkem hlasování a ve středu americké akciové indexy výrazně posílily. Následující den však nálada prudce ochladla. Nasdaq Composite se ve čtvrtek propadl o více než 5 % a dostal se do korekčního pásma, tedy více než deset procent pod své poslední rekordní závěrečné maximum. Investoři začali přehodnocovat především budoucí tempo investic do infrastruktury umělé inteligence. Výstavba datových center totiž vyžaduje mimořádné kapitálové výdaje a značné energetické kapacity. Případná přísnější regulace by mohla některé projekty prodražit nebo oddálit. Tato nejistota se výrazně promítla do ocenění výrobců polovodičů, jejichž očekávaný růst závisí na pokračující poptávce po výpočetním výkonu. Pondělní obchodování však ukázalo, že část investorů začala předchozí výprodej vnímat jako příležitost k návratu do technologického sektoru. Philadelphia Semiconductor Index vzrostl přibližně o 6,9 %, čímž částečně umazal předchozí výrazné ztráty. Mezi nejvýkonnější společnosti patřila Advanced Micro Devices (AMD), jejíž akcie posílily o 13,3 %. Výrazný růst zaznamenala také společnost Applied Materials (AMAT), která přidala přibližně 11,4 %. Intel (INTC) vzrostl o 5,5 % a Cisco Systems (CSCO) posílila o více než 5 %. Akcie poskytovatele specializované cloudové infrastruktury CoreWeave (CRWV) přidaly přibližně 5,6 %. Rozsah těchto zisků naznačuje, že investoři alespoň částečně obnovili zájem o podniky spojené s rozvojem umělé inteligence. Pondělní růst však neznamená, že všechny obavy z předchozího týdne zmizely. Technologické společnosti stále čelí otázkám ohledně návratnosti rozsáhlých investic, rostoucí potřeby financování a možného zpřísnění regulačních požadavků. Výraznou výjimkou z pozitivního vývoje byla Nvidia (NVDA), jejíž akcie uzavřely obchodování poklesem přibližně o 4,3 %. Společnost se dostala do centra pozornosti kvůli neověřeným tvrzením týkajícím se osobního jednání generálního ředitele Jensena Huanga a údajného vyšetřování ze strany vedení firmy. Tato tvrzení nejsou v dostupných podkladech nezávisle potvrzena a nelze je považovat za prokázané skutečnosti. Bez spolehlivého ověření nelze potvrdit ani existenci údajného interního vyšetřování. Prezident Donald Trump se k situaci vyjádřil v neděli, kdy Huanga označil za čestného člověka. Pozornost zároveň přitahuje samostatná otázka související s americkými omezeními vývozu pokročilých polovodičů. Podle zveřejněných mediálních informací bylo vyšetřování jedné singapurské společnosti provozující datová centra, podezřelé z možného přesměrovávání pokročilých čipů Nvidia do Číny, předáno americkému ministerstvu spravedlnosti. Případ vyvolává otázky ohledně dohledu nad dodržováním exportních omezení. Samotné podezření však neprokazuje porušení pravidel ani odpovědnost Nvidie za případné jednání jiných subjektů. Vývoj kolem společnosti přichází ve chvíli, kdy Nvidia zůstává jedním z nejvýznamnějších dodavatelů čipů pro globální infrastrukturu umělé inteligence. Její postavení proto znamená, že významné korporátní nebo regulatorní události mohou ovlivňovat nejen samotnou akcii, ale také sentiment vůči širšímu technologickému sektoru. Ropa Brent ztratila 5,6 %, Trump zmírnil obavy z další eskalace s Íránem Vedle technologického sektoru se na výrazném pondělním růstu Wall Street podílel také pokles cen energetických surovin. Severomořská ropa Brent během obchodování oslabila o 5,6 % na 92,80 USD za barel. Pokračovala tak v poklesu po předchozím týdnu, kdy zaznamenala nejhorší týdenní výkonnost od konce dubna 2020. Hlavním důvodem byly naděje na diplomatické řešení konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Americký prezident Donald Trump během nedělních mediálních vystoupení naznačil, že další vojenské útoky proti Íránu nepovažuje za pravděpodobné, pokud budou pokračovat pozitivní výsledky diplomatických jednání. V telefonickém rozhovoru uvedl, že nové vojenské operace jsou za těchto podmínek velmi nepravděpodobné. V dalším televizním rozhovoru zároveň naznačil, že nemá zájem konflikt dále eskalovat, pokud k tomu nebude existovat konkrétní důvod. Tato vyjádření posílila očekávání, že americká administrativa by mohla upřednostnit diplomatické řešení před pokračováním rozsáhlých vojenských operací. Konflikt začal na konci února společnými americkými a izraelskými útoky proti Íránu. Následné napětí výrazně ovlivnilo světové energetické trhy, zejména kvůli obavám z omezení dodávek ropy přes strategické přepravní trasy na Blízkém východě. Významnou roli v cenovém vývoji sehrál také výsledek amerických voleb do Kongresu. Vítězství demokratů vyvolalo očekávání, že nová většina může zvýšit politický tlak na administrativu, aby konflikt co nejrychleji ukončila. Případné diplomatické urovnání by mohlo přispět ke stabilizaci přepravy energetických surovin a zmírnit obavy z dalších výpadků dodávek. Právě nižší geopolitická riziková přirážka se může promítat do poklesu cen ropy. Pro americkou ekonomiku představuje levnější ropa potenciálně příznivý faktor. Nižší ceny energetických surovin mohou postupně omezovat náklady na pohonné hmoty, dopravu a některé výrobní procesy. To může zmírnit část inflačních tlaků, které v posledních měsících komplikovaly rozhodování americké centrální banky Fed. Pokles cen ropy může být pozitivní také pro spotřebitele. Pokud se nižší velkoobchodní ceny promítnou do cen pohonných hmot, mohou domácnostem ponechat více prostředků na ostatní výdaje. Pro podniky zase může levnější energie znamenat nižší provozní náklady. Dopad však závisí na délce poklesu cen a na tom, jak rychle se změny přenesou do konečných cen pro odběratele. Současné oslabení ropy navíc automaticky neznamená definitivní uklidnění situace na Blízkém východě. Další vývoj konfliktu zůstává nejistý a diplomatická jednání zatím nepředstavují záruku trvalého řešení. Pro investory je však důležité, že nižší ceny energií mohou za jinak stejných podmínek zmírnit tlak na další zpřísňování měnové politiky. Právě očekávání budoucích úrokových sazeb přitom představuje jeden z hlavních faktorů ovlivňujících ocenění amerických akcií. Pozitivní reakce Wall Street tak odrážela kombinaci návratu zájmu o technologické společnosti a zmírnění části inflačních rizik spojených s drahou ropou. Inflace a výsledky technologických firem rozhodnou o pokračování růstu Pondělní výrazné oživení amerických akciových trhů přichází před týdnem, který nabídne několik důležitých makroekonomických a firemních událostí. Pozornost investorů se soustředí především na říjnové údaje o inflaci ve Spojených státech. V úterý má být zveřejněn index spotřebitelských cen CPI, zatímco v pátek bude následovat index cen výrobců PPI. Oba ukazatele mohou výrazně ovlivnit očekávání dalšího nastavení měnové politiky Fedu. Spotřebitelská inflace zůstává nad dlouhodobým dvouprocentním cílem centrální banky. Fed proto v září obnovil zvyšování úrokových sazeb, poprvé po třech letech, ve snaze omezit přetrvávající cenové tlaky. Další zvýšení se očekává také na prosincovém zasedání měnového výboru. Význam těchto očekávání vzrostl po zveřejnění překvapivě silných říjnových údajů z amerického trhu práce. Americká ekonomika podle poslední zprávy vytvořila 165 000 nových pracovních míst mimo zemědělský sektor, zatímco trh počítal pouze s 65 000. Míra nezaměstnanosti současně klesla na 4,1 %. Silná zaměstnanost může Fedu poskytnout větší prostor pro další zvýšení sazeb, protože naznačuje pokračující odolnost ekonomiky. Podle aktuálních údajů nástroje CME FedWatch finanční trhy připisují prosincovému zvýšení sazeb pravděpodobnost blížící se 85 %. Další jednání měnového výboru je naplánováno na 8. a 9. prosince. Pokud by nové údaje o inflaci překonaly očekávání, mohly by posílit předpoklad, že sazby zůstanou na zvýšených úrovních delší dobu. Vyšší úrokové sazby přitom mohou negativně ovlivňovat ocenění akcií, zejména technologických společností s vysokými růstovými očekáváními. Důvodem je nejen dražší financování, ale také vyšší diskontní sazba používaná při oceňování budoucích zisků. Naopak příznivější inflační údaje by mohly podpořit očekávání opatrnějšího postupu centrální banky. Zveřejnění CPI však bude tentokrát doprovázet také metodická komplikace. Americký Úřad pro statistiku práce podle uvedených informací nezveřejní standardní meziroční procentní změny kvůli dopadům uzavření části federální vlády v roce 2025. Investoři se proto budou muset více soustředit na dostupné meziměsíční údaje a další zveřejněné informace. Tržní odhady počítají s meziměsíčním růstem celkového indexu spotřebitelských cen přibližně o 0,28 %. U jádrové inflace, která nezahrnuje volatilní ceny potravin a energií, se očekává zvýšení přibližně o 0,21 %. Případné zpomalení jádrové inflace by mohlo přinést určitou úlevu po předchozím překvapivě vysokém zářijovém údaji. Ani příznivější výsledek by však nemusel automaticky změnit očekávání prosincového zvýšení sazeb. Vedle makroekonomických statistik budou investoři sledovat také pokračující výsledkovou sezonu. V úterý zveřejní hospodářské výsledky poskytovatel cloudové infrastruktury CoreWeave (CRWV). Společnost patří mezi významné podniky přímo napojené na rozvoj infrastruktury umělé inteligence. Její výsledky mohou nabídnout informace o poptávce po výpočetních kapacitách, objemu objednávek a plánovaných kapitálových výdajích. Právě tyto ukazatele budou důležité při posuzování, zda si investiční boom v oblasti AI udržuje dosavadní tempo. Ve čtvrtek mají zveřejnit výsledky také Applied Materials (AMAT) a Cisco Systems (CSCO). Applied Materials dodává zařízení a technologie používané při výrobě polovodičů. Její hospodaření proto může poskytnout informace o investičních plánech výrobců čipů a očekávaném vývoji polovodičového průmyslu. Cisco Systems se naproti tomu zaměřuje na síťovou infrastrukturu, která je důležitá pro fungování podnikových informačních systémů i rozsáhlých datových center. Její výsledky mohou naznačit, jak se vysoké investice do AI promítají do poptávky po síťových technologiích. Investoři budou u všech těchto společností sledovat nejen tržby a zisky, ale také očekávání budoucí poptávky a schopnost financovat další růst. Předchozí výprodej totiž ukázal, že trh začíná mnohem přísněji hodnotit návratnost rozsáhlých kapitálových výdajů. Samotný rychlý růst investic do umělé inteligence již nemusí stačit k udržení vysokého ocenění technologických společností. Rozhodující bude, zda podniky dokážou tyto investice proměňovat v odpovídající tržby, zisky a peněžní toky. Pondělní růst Wall Street tak představuje významné oživení, ale nikoli definitivní potvrzení konce předchozího výprodeje. Nasdaq posílil o 2,7 %, polovodičové akcie zaznamenaly mimořádně silný růst a nižší ceny ropy zmírnily část obav z inflace. Další směřování trhu však bude záviset na výsledcích technologických společností, nových inflačních statistikách a konkrétní podobě možných regulatorních změn v oblasti umělé inteligence.