26. dubna – Na internetu se objevuje první komerční web, katastrofa v Černobylu

Tato událost připadá právě na dnešek – stala se v roce 1986. Ve stejný den v roce 1994 se pak na internetu objevila první webová stránka pro komerční účely.

26. dubna 1986 došlo k tragické jaderné havárii v sovětské jaderné elektrárně Černobyl. Tato událost ve velkém změnila svět. Ovlivnila ekonomiku i přístup k bezpečnosti každého z nás. A právě na její příběh se podíváme dneska o něco blíže.

Při bližším pohledu do průřezu historií toho na dnešní den ale samozřejmě připadá ještě o mnoho více:

• 1721 – Silné zemětřesení zničilo íránské město Tabríz
• 1799 – Francouzské revoluční a napoleonské války: Začala bitva na řece Addě.
• 1803 – Tisíce fragmentů meteorů padaly z nebe v L’Aigle ve Francii. Událost přesvědčila evropské vědce, že meteory existují.
• 1828 – V reakci na turecké porušení akkermanské úmluvy vyhlásilo carské Rusko válku Osmanské říši. Nastalá rusko-turecká válka skončila následující rok ruským vítězstvím.
• 1933 – Založeno je Gestapo, oficiální tajná policejní síla nacistického Německa.
• 1937 – Proběhl nálet na španělskou vesnici Guernica.
• 1943 – Witold Pilecki utekl v noci z koncentračního tábora Osvětim.
• 1964 – Tanganika a Zanzibar společně vytvořili Tanzanii pod vedením Julia Nyerere.

A nyní se už můžeme klasicky přesunout do světa byznysu a ekonomiky:

• 1937 –V roce 1937 jsou ve Spojených státech vydány první šeky sociálního zabezpečení.
• 1994 – Na internetu se objevuje vůbec první komerční webová stránka „info.cern.ch“.
• 2007 – Dow Jones Industrial Average poprvé ve své historii překračuje hranici 13 000 bodů.
• 2020 – V Česku se pořádá mezinárodní konference na zmírnění dopadů covidové pandemie

Černobylská katastrofa, havárie v jaderné elektrárně Černobyl v Sovětském svazu v roce 1986, nejhorší katastrofa v historii jaderné energetiky. Černobylská elektrárna se nacházela v osadě Prypjať, 10 mil (16 km) severozápadně od města Černobyl (ukrajinsky Černobyl) a 65 mil (104 km) severně od Kyjeva na Ukrajině. Stanice se skládala ze čtyř reaktorů, z nichž každý byl schopen vyrábět 1 000 megawattů elektrické energie; do provozu byla uvedena v letech 1977-83.

Ke katastrofě došlo 25.-26. dubna 1986, když se technici na čtvrtém reaktorovém bloku pokusili o špatně navržený experiment. Pracovníci vypnuli systém regulace výkonu reaktoru a jeho havarijní bezpečnostní systémy a z jeho aktivní zóny vytáhli většinu regulačních tyčí, přičemž nechali reaktor dál běžet na 7 % výkonu. K těmto chybám se přidaly další a 26. dubna v 1:23 hodin se řetězová reakce v aktivní zóně vymkla kontrole. Několik výbuchů vyvolalo velkou ohnivou kouli a strhlo těžké ocelové a betonové víko reaktoru. Tím a následným požárem v grafitové aktivní zóně reaktoru se uvolnilo velké množství radioaktivního materiálu do atmosféry, odkud ho vzdušné proudy zanesly na velkou vzdálenost. Došlo také k částečnému roztavení aktivní zóny.

dubna začala evakuace 30 000 obyvatel Pryp’yatu. Pokusili se o utajení, ale 28. dubna švédské monitorovací stanice zaznamenaly abnormálně vysoké hodnoty radioaktivity přenášené větrem a naléhaly na vysvětlení. Sovětská vláda přiznala, že v Černobylu došlo k havárii, čímž vyvolala mezinárodní rozruch kvůli nebezpečí, které radioaktivní emise představovaly. Do 4. května se podařilo teplo i radioaktivitu unikající z aktivní zóny reaktoru zvládnout, i když s velkým rizikem pro pracovníky. Radioaktivní trosky byly pohřbeny na přibližně 800 dočasných místech a později v průběhu roku byla vysoce radioaktivní aktivní zóna reaktoru uzavřena do betonového a ocelového sarkofágu (který byl později označen za konstrukčně nepevný).

Některé zdroje uvádějí, že při prvních explozích zahynuli dva lidé, jiné uvádějí, že se počet obětí blíží 50. Další desítky lidí onemocněly vážnou nemocí z ozáření; někteří z nich později zemřeli. Do atmosféry uniklo 50 až 185 milionů kurií radionuklidů (radioaktivních forem chemických prvků) – několikanásobně více radioaktivity, než kolik jí vytvořily atomové bomby svržené na Hirošimu a Nagasaki v Japonsku. Tato radioaktivita se šířila větrem nad Běloruskem, Ruskem a Ukrajinou a brzy se dostala až do Francie a Itálie. Byly zamořeny miliony hektarů lesů a zemědělské půdy, a přestože bylo evakuováno mnoho tisíc lidí, další statisíce zůstaly v zamořených oblastech. Kromě toho se v následujících letech narodilo mnoho deformovaných hospodářských zvířat a mezi lidmi se dlouhodobě očekávalo několik tisíc onemocnění způsobených radiací a úmrtí na rakovinu. Černobylská katastrofa vyvolala kritiku nebezpečných postupů a konstrukčních chyb sovětských reaktorů a zvýšila odpor proti výstavbě dalších takových elektráren. Černobylský druhý blok byl po požáru v roce 1991 odstaven a první blok zůstal v provozu až do roku 1996. Černobylský třetí blok byl v provozu až do roku 2000, kdy byla jaderná elektrárna oficiálně vyřazena z provozu. Dodnes není okolí města považováno za právě dvakrát bezpečné… Smutný příběh lidského snažení.