3. května – Margaret Thatcherová se stává premiérkou, Kryštof Kolumbus objevuje Jamajku

V tento den v roce 1979 se stala britskou premiérkou. Věděli jste ale, že ve stejný den roku 1494 Kryštof Kolumbus objevil Ameri… – ne pardon, Jamajku?

3. května roku 1979 Margaret Thatcherová vítězí v parlamentních volbách ve Spojeném království a následující den se stává první ženou v čele britské vlády. Tato politička do velké míry změnila svět – a ukázala pravý význam rovnoprávnosti mezi muži a ženami ve světové politice. Právě na její příběh se dnes podíváme o něco blíže.

Při bližším pohledu do průřezu historií toho na dnešní den ale samozřejmě připadá ještě o mnoho více:

• 1802 – Washington, D.C. byl založen jako samostatné město ležící mimo jakýkoliv stát USA.
• 1921 – Západní Virginie se stala prvním státem, který legislativně zavedl širokou daň z prodeje, ale ještě několik let později ji nevybíral kvůli problémům s vymáháním.
• 1945 – Britské vojenské letectvo potopilo německé lodě Cap Arcona a Thielbek, celkem zahynulo přes 7 000 vězňů z koncentračních táborů a členů posádek.
• 1946 – V Tokiu začal Mezinárodní vojenský tribunál pro Dálný Východ proti 28 Japoncům obviněným z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
• 1967 – Na montrealské světové výstavě měl premiéru český multimediální vynález Kinoautomat scenáristy a filmaře Radúze Činčery, umožňující divákům zasahovat do děje filmu. Uváděli a hlavní roli hráli Miroslav Horníček a Zuzana Neubauerová.
• 1999 – Druhé nejsilnější tornádo v historii USA o síle F5 Fujitovy stupnice udeřilo na město Moore ve státě Oklahoma a vyžádalo si 36 obětí a více než 500 zraněných.
• 2000 – Byla umístěna první cache pro geocaching a její souřadnice byly zveřejněny na Usenetu.
• 2015 – Italské námořnictvo za posledních 48 hodin zachránilo ve Středozemním moři 5 800 migrantů.

A nyní se už můžeme přesunout do světa byznysu a ekonomiky:

• 1921 – Západní Virginie zavádí první státní daň z prodeje ve Spojených státech.
• 1952 – Kentucky Derby je poprvé vysíláno v televizi.
• 1978 – První nevyžádaný hromadný komerční e-mail (později známý jako „spam“) rozesílá marketingový zástupce společnosti Digital Equipment Corporation na všechny adresy ARPANETu na západním pobřeží Spojených států.
• 1986 – Společnost IBM představuje IBM PC Convertible, první přenosný počítač s vestavěnou disketovou jednotkou.
• 2007 – Index Dow Jones Industrial Average poprvé překračuje hranici 13 000 bodů.
• 2019 – Společnost Uber debutuje na newyorské burze cenných papírů a její primární veřejná nabídka akcií ji oceňuje na 82,4 miliardy dolarů.

Margaret Thatcherová, celým jménem Margaret Hilda Thatcherová, baronka Thatcherová z Kestevenu, rozená Margaret Hilda Robertsová, (narozena 13. října 1925, Grantham, Lincolnshire, Anglie – zemřela 8. dubna 2013, Londýn), politička britské Konzervativní strany a předsedkyně vlády (1979-90), první žena v evropské vládě. Jediná britská premiérka ve 20. století, která získala tři po sobě jdoucí funkční období, a v době své rezignace nejdéle nepřetržitě sloužící britská premiérka od roku 1827, urychlila vývoj britské ekonomiky od etatismu k liberalismu a stala se díky své osobnosti i úspěchům nejznámějším britským politickým vůdcem od dob Winstona Churchilla.

Raná léta

Dcera Alfreda Robertse, obchodníka s potravinami a místního radního (a později starosty Granthamu), a Beatrice Ethel Stephensonové se brzy stala političkou. Její intelektuální schopnosti ji přivedly na Oxfordskou univerzitu, kde vystudovala chemii a ihned se zapojila do politiky a stala se jednou z prvních žen předsedkyň Konzervativního sdružení Oxfordské univerzity. Po ukončení studia v roce 1947 pracovala čtyři roky jako výzkumná chemička a ve volném čase četla pro advokátní komoru. Od roku 1954 vykonávala advokátní praxi se specializací na daňové právo. V roce 1951 se provdala za bohatého průmyslníka Denise Thatchera (1915-2003), který podporoval její politické ambice. V roce 1953 se manželům narodila dvojčata, syn a dcera.

Thatcherová poprvé kandidovala do parlamentu v roce 1950, ale neuspěla, přestože v místních volbách získala 50 procent hlasů konzervativců. V roce 1959 se dostala do Dolní sněmovny a získala „bezpečné“ konzervativní křeslo ve Finchley v severním Londýně. V rámci strany postupně stoupala, působila jako parlamentní tajemnice na ministerstvu důchodového zabezpečení a národního pojištění (1961-64), jako hlavní mluvčí opozice pro školství (1969-70) a jako státní tajemnice pro vzdělávání a vědu (1970-74) v konzervativní vládě Edwarda Heatha. V době, kdy byla členkou Heathova kabinetu (Thatcherová byla teprve druhou ženou, která zastávala vládní funkci v konzervativní vládě), zrušila program, který poskytoval školákům mléko zdarma, což vyvolalo bouři kontroverzí a přimělo její odpůrce v Labouristické straně, aby se jí posmívali výkřiky „Thatcherová, která krade mléko“. Vytvořila také více všeobecných škol – které Labouristická strana zavedla v 60. letech 20. století, aby zpřístupnila přísné akademické vzdělání dětem z dělnické třídy – než kterýkoli jiný ministr školství v historii, ačkoli během jejího působení ve funkci premiérky byly tyto školy oslabeny. Poté, co Heath v roce 1974 prohrál dvoje po sobě jdoucí volby, byla Thatcherová, ačkoli ve stranické hierarchii zaujímala nízké postavení, jediným ministrem, který byl připraven ho vyzvat na souboj o vedení strany. S podporou konzervativního pravicového křídla byla v únoru 1975 zvolena předsedkyní a zahájil se tak její patnáctiletý vzestup, který měl změnit tvář Británie.

Předseda vlády

Thatcherová dovedla konzervativce k rozhodujícímu volebnímu vítězství v roce 1979 po sérii velkých stávek během předchozí zimy (tzv. „zima nespokojenosti“) za vlády labouristů Jamese Callaghana. Jako premiérka reprezentující nově energické pravicové křídlo Konzervativní strany („suchaři“, jak si později říkali, na rozdíl od umírněných toryů starého střihu neboli „wetů“) prosazovala Thatcherová větší nezávislost jednotlivce na státu; ukončení údajně nadměrných zásahů státu do ekonomiky, včetně privatizace státních podniků a prodeje veřejných bytů nájemníkům; snížení výdajů na sociální služby, jako je zdravotnictví, školství a bydlení; omezení tisku peněz v souladu s ekonomickou doktrínou monetarismu; a zákonné omezení odborů. Termín thatcherismus se vžil nejen pro tyto politiky, ale také pro některé aspekty jejího etického smýšlení a osobního stylu, včetně morálního absolutismu, zuřivého nacionalismu, horlivého respektování zájmů jednotlivce a bojovného, nekompromisního přístupu k dosahování politických cílů.

Hlavní dopad jejího prvního funkčního období byl ekonomický. Zdědila slabou ekonomiku, omezila nebo zrušila některé vládní regulace a dotace podnikům, čímž očistila zpracovatelský průmysl od mnoha neefektivních – ale také některých bezúhonných – firem. Výsledkem byl dramatický nárůst nezaměstnanosti z 1,3 milionu v roce 1979 na více než dvojnásobek o dva roky později. Současně se během pouhých 14 měsíců zdvojnásobila inflace na více než 20 % a prudce poklesla výrobní produkce. Přestože se inflace před koncem jejího prvního funkčního období snížila a výroba vzrostla, nezaměstnanost nadále rostla a v roce 1986 dosáhla více než tří milionů.

Thatcherová zahájila ambiciózní program privatizace státem vlastněných průmyslových odvětví a veřejných služeb, včetně leteckého průmyslu, televize a rozhlasu, plynu a elektřiny, vodárenství, státních aerolinií a British Steel. Do konce 80. let se počet individuálních akcionářů ztrojnásobil a vláda prodala 1,5 milionu státních bytů jejich nájemníkům.

Politická kariéra paní Thatcherové pokračovala i nadále, svůj největší odkaz ale zanechala nepochybně právě jako premiérka Velké Británie.