Štěstí se přeceňuje. Udělejte změny v myšlení, abyste našli smysl v každém okamžiku

Cuong Lu studoval 16 let jako mnich pod vedením ctihodného Thich Nhat Hanha v Plum Village ve Francii. Poté působil jako vězeňský kaplan v Nizozemsku a nyní je učitelem buddhismu.

Níže se Lu podělí o pět klíčových poznatků ze své nové knihy Happiness Is Overrated: Simple Lessons on Finding Meaning in Each Moment.

1. UTRPENÍ JE PRAVDA, NE PROBLÉM, KTERÝ JE TŘEBA VYŘEŠIT

Všichni chceme být šťastní a myslíme si, že utrpení nám brání být šťastní, že utrpení a štěstí nemohou být přítomny současně. Utrpení však není opakem štěstí ani problémem, který je třeba řešit. Utrpení je pravda, kterou je třeba poznat. Když se hluboce podíváme na pravdy v našem životě – aniž bychom je zamlčovali nebo popírali -, staneme se přítomnými pro to, co je, včetně smyslu našeho utrpení.

Prvním krokem k proměně utrpení je změnit způsob jeho chápání. Utrpení není nepřítel. Chcete-li se uklidnit a soustředit, můžete si potichu říkat: „Nadechnu se, vím, že se nadechnu. Při nádechu a výdechu vím, že dýchám.“ Při nádechu a výdechu se nadechněte a vydechněte. Až se budete cítit klidněji a bezpečněji, můžete dodat: „Ahoj, mé utrpení. Jsem tu pro tebe.“ Když to uděláte, budete se již cítit lépe, ještě než utrpení odezní.

Buddha učil čtyři ušlechtilé pravdy. První je, že „utrpení existuje“. Utrpení nepopsal jako problém, ale nazval ho pravdou. Utrpení je součástí života. Není to anomálie, patří k nám a z utrpení se můžeme poučit.

2. EXISTUJE NĚCO, ČEMU SE ŘÍKÁ „SUROVÁ MYSL“

Naše smysly jsou dveřmi vnímání. Naše mysl přijímá data prostřednictvím těchto smyslových dveří a zpracovává je. Tuto dimenzi vědomí můžeme nazvat běžnou myslí. V běžné mysli posuzujeme věci jako dobré nebo špatné, správné nebo špatné, radostné nebo nešťastné.

Existuje ještě jedna část mysli, která je divoká a iracionální, nemá začátek ani konec a je vždy přítomná. Nazývám ji syrová mysl. Surová mysl jako mysl nerozlišování zahrnuje vše. Je jako oceán a smyslové vědomí běžné mysli jsou vlny.

V syrové mysli neexistuje nic dobrého ani špatného, správného ani nesprávného. Mezi vámi a ostatními neexistuje žádné oddělení, pouze plynulá kontinuita vzájemného bytí. Všechno prostě je. Syrová mysl je útočištěm hluboko v nás, oázou klidu. Cesta praxe nám pomáhá přesunout náš referenční bod z běžné mysli do syrové mysli.

3. JSME VZÁJEMNĚ PROPOJENI

Někdy se cítíme úplně sami, nikdo nám nerozumí. Ale když se podíváme do hloubky, vidíme, že to není možné. Je to pocit, který pochází z obyčejné mysli. Když prožíváme život z pohledu syrové mysli, víme, že jsme propojeni se všemi a se vším.

4. ŠTĚSTÍ SE PŘECEŇUJE

Trávíme spoustu času honbou za štěstím, a když získáme to, o čem si myslíme, že nás učiní šťastnými, v určitém okamžiku se to rozplyne nebo vyčerpá. A tak se o něj snažíme znovu.

Tento druh štěstí se přeceňuje. Není lepší než utrpení. Je to druhá strana téže mince. Ve Čtyřech ušlechtilých pravdách Buddha učí, že štěstí a utrpení jsou si rovny. Běžná mysl rozlišuje mezi štěstím a utrpením a má své vzestupy a pády. Drsná mysl vnímá štěstí i utrpení s vyrovnaností a zůstává vůči tomu všemu neutrální. Osvícení není závratný stav rozjaření ani zombie stav plochosti. Je to být živý, cítit štěstí, když je přítomno, a cítit utrpení, když je to náš těžký úděl.

Pravé štěstí má povahu vzájemného bytí. Nemá příčinu a nelze ho vlastnit. Není spojeno s žádným vnějším nebo dokonce vnitřním objektem. Není to něco, co si můžeme koupit, zažít, nebo dokonce meditovat, abychom se k němu dopracovali. Pravého štěstí se lze pouze dotknout a živit je.

5. VŠICHNI MÁME NADČASOVÝ DOMOV, DO KTERÉHO SE MŮŽEME KDYKOLI VRÁTIT

Uvnitř každého z nás je nadčasový domov, kde žijí naši předkové a všechny budoucí generace. Čas a prostor jsou výplody obyčejné mysli. V nezpracované mysli čas ani prostor neexistují. Myslet si, že žijete v přítomnosti, je iluze. Myslíte si, že na této planetě budete jen chvíli a pak navždy odejdete. Myslíte si, že jste malí a bezvýznamní.

V nadčasové říši tvoří minulost, přítomnost a budoucnost jeden celek. Pobýváte v minulosti, přítomnosti i budoucnosti zároveň. Když zemřete, jednoduše se vrátíte domů a splynete se svými předky a dětmi. Vaši předkové a děti jsou však přítomni i za vašeho života a vy je můžete podpořit tím, jakým způsobem vedete svůj život – jak čelíte nepřízni osudu, jak se těšíte z každého dne a jak konzumujete. Vaši předkové na vás mohou být hrdí a vaše děti a jejich děti jsou vám vděčné, protože jim dáváte krásnou budoucnost. Tento způsob života vám pomáhá zbavit se strachu, dokonce i strachu ze smrti. Buddhisté tomu říkají bezčasí a je to váš pravý domov. Vždy je zde spojení a bezmezná láska, která nás vyživuje.

Cuong Lu studoval 16 let jako mnich pod vedením ctihodného Thich Nhat Hanha v Plum Village ve Francii. Poté působil jako vězeňský kaplan v Nizozemsku a nyní je učitelem buddhismu.Níže se Lu podělí o pět klíčových poznatků ze své nové knihy Happiness Is Overrated: Simple Lessons on Finding Meaning in Each Moment.1. UTRPENÍ JE PRAVDA, NE PROBLÉM, KTERÝ JE TŘEBA VYŘEŠITVšichni chceme být šťastní a myslíme si, že utrpení nám brání být šťastní, že utrpení a štěstí nemohou být přítomny současně. Utrpení však není opakem štěstí ani problémem, který je třeba řešit. Utrpení je pravda, kterou je třeba poznat. Když se hluboce podíváme na pravdy v našem životě – aniž bychom je zamlčovali nebo popírali -, staneme se přítomnými pro to, co je, včetně smyslu našeho utrpení.Prvním krokem k proměně utrpení je změnit způsob jeho chápání. Utrpení není nepřítel. Chcete-li se uklidnit a soustředit, můžete si potichu říkat: „Nadechnu se, vím, že se nadechnu. Při nádechu a výdechu vím, že dýchám.“ Při nádechu a výdechu se nadechněte a vydechněte. Až se budete cítit klidněji a bezpečněji, můžete dodat: „Ahoj, mé utrpení. Jsem tu pro tebe.“ Když to uděláte, budete se již cítit lépe, ještě než utrpení odezní.Buddha učil čtyři ušlechtilé pravdy. První je, že „utrpení existuje“. Utrpení nepopsal jako problém, ale nazval ho pravdou. Utrpení je součástí života. Není to anomálie, patří k nám a z utrpení se můžeme poučit.2. EXISTUJE NĚCO, ČEMU SE ŘÍKÁ „SUROVÁ MYSL“Naše smysly jsou dveřmi vnímání. Naše mysl přijímá data prostřednictvím těchto smyslových dveří a zpracovává je. Tuto dimenzi vědomí můžeme nazvat běžnou myslí. V běžné mysli posuzujeme věci jako dobré nebo špatné, správné nebo špatné, radostné nebo nešťastné.Existuje ještě jedna část mysli, která je divoká a iracionální, nemá začátek ani konec a je vždy přítomná. Nazývám ji syrová mysl. Surová mysl jako mysl nerozlišování zahrnuje vše. Je jako oceán a smyslové vědomí běžné mysli jsou vlny.V syrové mysli neexistuje nic dobrého ani špatného, správného ani nesprávného. Mezi vámi a ostatními neexistuje žádné oddělení, pouze plynulá kontinuita vzájemného bytí. Všechno prostě je. Syrová mysl je útočištěm hluboko v nás, oázou klidu. Cesta praxe nám pomáhá přesunout náš referenční bod z běžné mysli do syrové mysli.3. JSME VZÁJEMNĚ PROPOJENINěkdy se cítíme úplně sami, nikdo nám nerozumí. Ale když se podíváme do hloubky, vidíme, že to není možné. Je to pocit, který pochází z obyčejné mysli. Když prožíváme život z pohledu syrové mysli, víme, že jsme propojeni se všemi a se vším.4. ŠTĚSTÍ SE PŘECEŇUJETrávíme spoustu času honbou za štěstím, a když získáme to, o čem si myslíme, že nás učiní šťastnými, v určitém okamžiku se to rozplyne nebo vyčerpá. A tak se o něj snažíme znovu.Tento druh štěstí se přeceňuje. Není lepší než utrpení. Je to druhá strana téže mince. Ve Čtyřech ušlechtilých pravdách Buddha učí, že štěstí a utrpení jsou si rovny. Běžná mysl rozlišuje mezi štěstím a utrpením a má své vzestupy a pády. Drsná mysl vnímá štěstí i utrpení s vyrovnaností a zůstává vůči tomu všemu neutrální. Osvícení není závratný stav rozjaření ani zombie stav plochosti. Je to být živý, cítit štěstí, když je přítomno, a cítit utrpení, když je to náš těžký úděl.Pravé štěstí má povahu vzájemného bytí. Nemá příčinu a nelze ho vlastnit. Není spojeno s žádným vnějším nebo dokonce vnitřním objektem. Není to něco, co si můžeme koupit, zažít, nebo dokonce meditovat, abychom se k němu dopracovali. Pravého štěstí se lze pouze dotknout a živit je.5. VŠICHNI MÁME NADČASOVÝ DOMOV, DO KTERÉHO SE MŮŽEME KDYKOLI VRÁTITUvnitř každého z nás je nadčasový domov, kde žijí naši předkové a všechny budoucí generace. Čas a prostor jsou výplody obyčejné mysli. V nezpracované mysli čas ani prostor neexistují. Myslet si, že žijete v přítomnosti, je iluze. Myslíte si, že na této planetě budete jen chvíli a pak navždy odejdete. Myslíte si, že jste malí a bezvýznamní.V nadčasové říši tvoří minulost, přítomnost a budoucnost jeden celek. Pobýváte v minulosti, přítomnosti i budoucnosti zároveň. Když zemřete, jednoduše se vrátíte domů a splynete se svými předky a dětmi. Vaši předkové a děti jsou však přítomni i za vašeho života a vy je můžete podpořit tím, jakým způsobem vedete svůj život – jak čelíte nepřízni osudu, jak se těšíte z každého dne a jak konzumujete. Vaši předkové na vás mohou být hrdí a vaše děti a jejich děti jsou vám vděčné, protože jim dáváte krásnou budoucnost. Tento způsob života vám pomáhá zbavit se strachu, dokonce i strachu ze smrti. Buddhisté tomu říkají bezčasí a je to váš pravý domov. Vždy je zde spojení a bezmezná láska, která nás vyživuje.